Nech brouka žít
Povídka od:
Mirka Rezlerová
Z knihy:
Proměny Kafkovy Prahy
Anna proplouvá svým životem den za dnem, bez přátel, bez rodiny. Jediným zpestřením jsou pro ni záhadná graffiti s heslem Nech brouka žít. Jsou po celé Praze a Anna si láme hlavu, zda je to jen promyšlená kampaň jejího šéfa, nebo je za tím něco víc. Tápe a hledá nejen smysl těch nápisů, ale i svého vlastního života.
Komentáře (2)
Přidat komentář
Další povídka z řady podařených depresáren, která v sobě skrývá velké emoce i myšlenky, je vypointovaná a chytrá. Já osobně velice cením malé, vtipné detaily, jako je například odkaz na píseň Amerika od Lucie. Moc mě bavily myšlenkové pochody hlavní hrdinky, i popisy toho, co zažívá - zvlášť na koncertě. Atmosféra Prahy, i pocity odtržení od ostatních se mě zmocňovaly v pravidelných dávkách a kredit bych chtěla přidat i za to, že v povídce není Kafka cíleně zmíněný, ale opatrně vykukuje za každou stránkou. Trocha absurdity, trocha byrokracie, hodně deprese a hodně Prahy. Mirka Rezlerová umí psát postavy s propracovanou psychologií a tady to jen potvrzuje.
Nevím, kdy jsem naposled četla něco tak depresivního. Snad Sní androidi o elektrických ovečkách? od Dicka. Nejde o námět, jde o tu náladu, smutek, marnost. Ono to čas od času neškodí. Člověk si alespoň uvědomí, že by měl nechat brouka žít...