Proměny Kafkovy Prahy
* antologie , Jaroslav Kříž , Václav Kotrman
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549478/bmid_promeny-kafkovy-prahy.jpg
5
29
29
Kniha je vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí pražského rodáka a jednoho z nejvýraznějších literátů 20. století Franze Kafky (3. července 1883 – 3. června 1924). Spisovatel a pražský rodák Franz Kafka se řadí mezi nejvlivnější literáty minulého století. Přestože uplynulo sto let od jeho úmrtí, zájem o jeho díla neopadá. Kafkovy romány a povídky mají světu stále co říci, a proto vychází u příležitosti kulatého výročí tato publikace, jako hold slavnému literátovi. Antologie povídek Proměny Kafkovy Prahy přináší dvanáct kapitol současných českých autorů napříč žánry. Jedná se o příběhy tematicky navázané na Prahu, v nichž se čtenář ocitne jak v minulosti, tak v přítomnosti, ale nahlédne také do scifistických světů budoucích. Bude to vždy zřejmé? Možná ani ne. Vždyť to ke Franzi Kafkovi také patří. Třeba jej přímo v nějaké povídce potkáme. Nebo se setkáme jenom s panem K.? Do antologie přispěli tito autoři: Marek Epstein Veronika Fiedlerová Pavel Fritz Karolína Meixnerová Michaela Merglová Ondřej Neff Markéta Pilátová Ilona Podivínská Miroslava Rezlerová Jaroslav Rudiš Kristýna Sněgoňová Miloš Urban... celý text
Přidat komentář
Kafku nemusím. Avšak to mi nebránilo pořídit si antologii povídek napsanou na jeho počest. A nelitovala jsem. Směs je pestrá a dostane se vám něco psycha, něco smutku, vydatný pocit marnosti a zmaru a rovněž potměšilé absurdity. Po dobu, co jsem to četla, tak jsem měla divné sny, ostatně některé povídky připomínají sen, v němž bloudíte a nemůžete ven, jako Ohrada Ondřeje Neffa. Moc na mě zapůsobila zdánlivě prvoplánová Žádost od Veroniky Fiedlerové, bála jsem se u Zámku Karolíny Zoe Meixnerové, bylo mi smutno u Nech brouka žít, bavila se u Procesu Marka Epsteina, moji zálibu ve sci-fi naplnila povídka Den, kdy se vrátila paní Vránová Pavla Fritze. Vše završila Kristýna Sněgoňová Posledním přáním přesně v kafkovském duchu. Všechny povídky stojí za přečtení.
Každá povídka je úplně jiná, ovšem své čtenáře si jistě najdou všechny, protože se jedná o kvalitní díla. U některých bude čtenáři běhat mráz po zádech, jiné ho pobaví. Nejvíce mě ovšem zaujala povídka Ondřeje Neffa Ohrada. Z té její kafkovatost přímo čiší. Je neotřelá, hravá, se zajímavým námětem.
Celé v recenzích.
Když jsem měla možnost číst k maturitě Kafku, nechtěla jsem. Proč? Měla jsem vnitřní strach z toho, že jeho díla nepochopím. Když jsem ale dostala možnost si tuto knihu přečíst, doufala jsem, že svůj strach překonám a ještě mě povídky nalákají k přečtení jeho děl. Opravdu se tak stalo a jak jsem ráda!
Kniha byla vydána k 100. výročí úmrtí Franze Kafky. Antologie je pestrá díky povídkám různých žánrů. Jsou zde dlouhé i kratší. Zrovna ta od Jaroslava Rudiše - Max, Marta a zámek v Berlíně je nejkratší, ale velice zvláštní. V konečném hodnocení se mi ale líbila.
Grafické zpracování knihy je jedním slovem skvostné. Snově tajuplné ilustrace dotvářejí ponurou atmosféru linoucí se z povídek, ale ne tak úplně ze všech.
Nechci zmiňovat všechny povídky, které v této knize najdete. Přeci jen chci, abyste se měli na co těšit.
Mezi mé topky patří Zámek od Karolíny Zoe Maixnerové, Žádost Veroniky Fiedlerové, Ohrada od Ondřeje Neffa, Pod fasádou Michaely Merglové, Proces Marka Epsteina a Nech brouka žít od Mirky Rezlerové.
Husí kůži a strach jsem měla při čtení Zámku a Pod fasádou. Emočně mě rozbily povídky Žádost a Nech brouka žít. A pak je tu Ohrada, u které jsem měla neodbytně krásný pocit nostalgie z čtení fantasy a sci-fi knížek. U Procesu to vypadalo na vážné téma, ale s vtipnou pointou. Hodně mě pobavila a samozřejmě se mi nejvíc líbily sprosté básničky. Ta s názvem Na mostě je nej.
Nehodnotím, jak se kdo dokázal nejvíce k autorovi přiblížit, ale jak na mě zapůsobily. Menší problém jsem měla hned s první povídkou Doktor Favarrol. Četla jsem ji 2x a vůbec jsem ji nepochopila. Začala jsem tedy propadat beznaději, že jsem si Kafku přeci jen přečíst měla. Do další povídky jsem šla se strachem, ale tam už to bylo o dost lepší. No a od Zámku už jsem Proměny Kafkovy Prahy hltala jedna báseň.
Rozhodně vám ji doporučuji k přečtení. Věřím, že i když jste autorovo dílo či díla nečetli, užijete si to i tak. Já jsem nadšená.
Kniha byla vydána u příležitosti 100. výročí úmrtí Franze Kafky, který je spojnicí všech 12 povídek z pera současných českých autorů. Najdeme v nich odkaz na jeho díla, jeho rodnou Prahu nebo připodobnění jeho děl. Některé povídky mě bavily víc, jiné méně, ale všechny byly zajímavé.
Vybrala jsem tři, které mě oslovily nejvíc:
ZÁMEK - K. Meixnerová
Povídka o úspěšné herečce Kláře, která se přestěhovala na vesnici, kde koupili s partnerem zámek. Jenže samotu jaksi nezvládá, obzvlášť se svými fobiemi. Autorka úplně skvěle vylíčila atmosféru.
MAX, MARTA A ZÁMEK V BERLÍNĚ - J. Rudiš
Tady se mi líbila kombinace Kafky a techna - za mě hodně originální.
PROCES - M. Epstein
Skvělá povídka o tom, jak se jedna nešťastná událost zvrtla v soudní spor. Sama jsem nevěděla, na jakou stranu se přiklonit.
Oceňuji také grafické zpracování a moc hezké ilustrace, včetně obálky. Každá povídka je uvedena medailonkem o autorovi a úvodním slovem, které čtenáře zve ke čtení - dobrý nápad.
Povídky jsou různých žánrů a tak si každý najde to svoje - to se mi na tom moc líbí, protože je kniha vlastně určena všem čtenářům.
Zkrátka celý projekt hodnotím kladně a jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do ruky.
"Když sanita dorazila, dívka už nemohla ani křičet, jen sípala a chrčela v bezmezné agónii. Takový vřískot před několika minutami ještě nikdo z jejích nejbližších neslyšel. Co to bylo za zvrácený zvuk? Řev prasete, kterému řezník podřezal křní tepnu, protože právě nastal čas porážky. Křik umírajícího trpícího bolestí, jehož nejblaženější touhou je, aby už byla ta nelidská tyranie za ním..."
Sbírka povídek od více, či méně známých autorů, jež vznikla na počest výročí 100 let úmrtí jednoho z literárních velikánů - Franze Kafky. A musím se přiznat, že jsem od něj nic nečetla. Tudíž jsem netušila, co od sbírky čekat. Nakonec jsem byla velmi mile překvapena pestrou paletou příběhů z minulosti, přítomnosti, ale i budoucnosti. Část z nich se odehrává ve stověžaté Praze a leckdy se ocitnete v našem hlavním městě tak, jak jej neznáte. A snad ani nechcete poznat... Jde o mix žánrů, což mě nadchlo ještě více, protože to bylo jako Bertíkovy kouzelné fazolky dvanáctkrát jinak!
Všechny povídky jsou psané líbivým, zvučným jazykem s nádechem jisté dekadence. Obdivovala jsem řemeslnou práci s jazykem a leckdy se zarazila nad neobvyklými slovními obraty. Každou povídku představuje krátký medailonek autora + stručná anotace doprovázená úchvatnou ilustrací. Často jsem se ocitla ve středu Prahy, skoro jsem slyšela cinkání tramvaje a desítky spěchajících bot, jejichž zvuk se odrážel od chodníků, které prošlapaly nohy nejedné české osobnosti. Včetně pana K. Mimochodem pan K. se objeví ve třech povídkách a pardon pane Kafko, ale já zkrátka viděla agenta K z Muži v černém.
Nechci rozebírat všechny povídky, jen si knihu kupte a vytáhněte si Bertíkovy fazolky sami! Vypíchnu tři TOP:
3. SKUTEČNÁ TVÁŘ - ďábel má mnoho podob. Ale žádnou z nich nechcete potkat... Autorka dokonale vykreslila temnotu, strach a bezmoc. Konec byl naprosto perfektní!
2. DEN, KDY SE VRÁTILA PANÍ VRÁNOVÁ - dystopická, dvoumilionová Praha v roce 2055 obalená pozlátkem moderní doby. Vždyť umělá inteligence tak usnadňuje život a kriminalita skoro vymizela. Nebo ne?
1. ŽÁDOST - Veronika Fiedlerová mě už v novele Pomiluj smrt přesvědčila, že umí zacloumat s emocemi čtenáře. Povídka ŽÁDOST mi připomněla film 7 životů a fakt jsem si ji užila. Miluji, když mě někdo postaví před morální dilema, co se zapíchne do stehna jako nějaký žabikuch a zatančí si tango ve vaší arterii femoralis...
"Pochyby jsou způsob myšlení. Nedá se pochybovat napůl. Polovičaté pochybování je jen převlečená víra a víra je podvolení vnější vůli."
Některé povídky mne bavily více, některé méně, u některých jsem měla pochybnosti, zda jsem ji vlastně pochopila správně. A měla jsem ji vůbec pochopit? Za mě rozhodně pozornostihodné dílo, hodnotím 4/5 a určitě doporučuji k přečtení.
Děkuji nakladatelství Epocha za poskytnutí knihy k recenzi.
Tato povídková sbírka má hodně co nabídnout a věřím, že si zde to své najde každý čtenář. Povídky jsou odlišné jak žánrově, tak i svou délkou a tématem. A ač všechny vychází s Kafkova díla, zvládne je i úplný neznalec.
Pokud však do skupiny neznalců patříte, tak jako já, doporučím vám začít úplně poslední povídkou "Kafka ve stínu liberecké radnice". Ta totiž nejvíce ze všech dokresluje autorův život, jeho vystupování ve vlastních knihách a přístup k tvorbě. Pokud autorovo dílo neznáte, tohle by vám mohlo hodně pomoci - mnohem snáz poté najdete Kafkův odkaz v každé z povídek. A doporučuji také věnovat pozornost úvodnímu slovu, které je pro zbytek knihy dobrým odrazovým můstkem.
Jak už to tak u povídek bývá, našla jsem jich několik, které mě opravdu oslovily. Otáčela jsem stránku za stránkou a naprosto se ponořila do děje. Bohužel jsem ale našla i takové, do kterých jsem se nemohla začíst nebo jsem si z nich nedokázala nic odnést. Ráda bych proto vyzdvihla následující povídky, které jsou podle mě vyladěné do detailu, hluboké a neuvěřitelně čtivé.
1. Zámek
Svižné vyprávění a aktuální téma vtáhnou do děje okamžitě. Autorka vytvořila atmosféru, které motivuje k vytváření všemožných teorií. Mrzí mě jen příliš rychlý závěr, ocenila bych několik stran navíc.
2. Žádost
Pokud jste fanoušky posmrtného života a odchodu, bude tahle povídka to pravé. Opět velmi aktuální téma, které nabádá k zamyšlení. Hluboké a silné.
3. Ohrada
Velice poutavé, někdy ale zbytečně dlouhé, vyprávění. Povídka vytváří pocit RPG hry, ač to tak ve výsledku vůbec není. Autor dokázal zamotat hlavu. Na tomto příběhu bych klidně postavila celou knihu.
4. Proces
Znáte "jedna bába povídala"? Tak to je přesně ono, jen o něco promyšlenější a hlubší! Hlavní myšlenka, a především zpracování, zaujme už od samého začátku. Zpočátku těžké vyprávění se mění v úsměvný konec.
5. Den, kdy se vrátila paní Vránová
Občas se mi to zdálo překombinované, s ohledem na počet stran, ale i tak jsem stránky hltala. Sci-fi vyprávění s morálním přesahem. Život s pomocí AI nebo spíš pod nadvládou AI?
------------------
Po obsahové i grafické stránce se kniha opravdu povedla. Určitě s ní neuděláte chybu, ač třeba ne každá povídka splní vaše očekávání. Celkově se však jedná o povedenou poctu autorovi.
Hodnocení: 3,5/5
Toto bola veľmi príjemná odpočinková kniha.
Musim priznať, ze Kafka okolo mňa ani nešiel, nie to aby som poznala jeho tvorbu, takže nemôžem posúdiť to či autori trafili do jeho štýlu písania, ci sa o to aspon pokúšali a či im to nevyšlo.
Čiže knihu posudzujem ako súbor poviedok českých autorov, ktorý bol perfektný.
Každá jedna poviedka mala niečo do seba aj ked boli niektoré slabsie (pre mňa utnute a nepochopené) krasne ro vyvážili ďalší autori ktorí tomu dali tu pomyselnú čerešničku na torte.
Ktoré poviedky sa mi však najviac páčili boli od autorov
Karolína Zoe Meixnerova, Veronika Fiedlerova, Michaela Mergelova a Kristýna Sněgoňová.
Určite tuto knihu odporúčam či uz obdivovateľom Kafky, či všetkým poviedkovým nadšencom ale aj nadšencom hororu, sci-fi a všetkým možným žánrom, rozhodne si ru každý príde na svoje.
Výborná antologie vydaná ke stoletému výročí úmrtí našeho největšího literáta 20. století (sorry, Karle Čapku).
Za nejlepší kousky považuji Ohradu Ondřeje Neffa, který se atmosférou Franzi Kafkovi dokázal přiblížit dle mého názoru nejvíce a především Proces Marka Epsteina, který kafkovské téma s notnou dávkou humoru převádí do dnešní doby Me Too, AI a fakevideí.
Zajímavá je však většina povídek.
Antologie povídek z per českých autorů, kteří přispěli k vytvoření díla na uctění 100. výročí úmrtí pana Franze Kafky. Upřímně jsem nikdy nebyla vášnivým čtenářem Kafkových děl, nicméně jména přispívajících mě zaujala. A rozhodně jsem si to užila! Najdeme zde kraťoučké, ale i delší povídky, které jsou všechny psané s ponurým nádechem. U některé mi běhal mráz po zádech - povídka paní Meixnerové, u jiné jsem se držela za hlavu a nechápala, že se ve finále usměju - pan Epstein. Jeho povídka byla za mě nejlepší a nejvíce mě mile překvapila. Pokud máte rádi scifi nebo thrillery tak tohle dílo by se vám mohlo líbit. Každý si tu najde svoje a navíc každá povídka má svůj přesah, jak se vás dotknout :).
Díla Franze Kafky na mě měla v určité fázi života opravdu silný vliv. Kafku jsem samozřejmě objevila už v rámci povinné četby na střední škole, ale ještě dnes si pamatuji ten moment, kdy se z povinnosti stala fascinace. Kafkova díla jsou dojemná a dokáží čtenáře zaujmout. Proto, jakmile jsem spatřila obálku této knihy, byla to jasná volba!
A musím říct, že kniha skutečně splnila všechna má očekávání. Byla příjemně osvěžující. Mám velkou slabost pro antologie, protože mi umožňují objevovat různé autory a různé styly psaní. Tato antologie je skvostná právě díky té rozmanitosti, kterou nabízí. Každá povídka je jiná, každá má svou vlastní atmosféru, ale všechny mají něco, co čtenáře nenechá lhostejným.
Z povídek, které mě opravdu uchvátily, musím zmínit "Žádost" od Veroniky Fiedlerové, "Nech brouka žít" od Mirky Rezlerové či "Zámek" od Karolíny Zoe Meixnerové. Samozřejmě i všechny ostatní povídky byly skvělé, ale tyhle tři mi vyloženi utkvěly v paměti.
Ve výsledku musím říct, že kniha je velmi povedená. Smekám klobouk před všemi autory, kteří se na tomto projektu podíleli, protože právě takové knihy si zaslouží být čteny. Nádhera!
Velice zajímavě poskládaná antologie, kterou jsem potřebovala mít, protože Kafkovo dílo mám opravdu v oblibě. Vlastně jsem nevěděla, do čeho jdu, jen jsem čekala, že navštívím Prahu na dvanáct způsobů a dýchne na mě kafkovská atmosféra. V jednom jsem se pletla, ve druhém jsem měla pravdu. Ne každá povídka je zasazená do Prahy, i když antologie v názvu nese jméno našeho hlavního města, vůbec to nevadí. Vlastně je to ve spoustě případech dobře. Praha by mnohé z autorů jenom svazovala. Ovšem na kafkárnu dojde na mnoho pádů. Deprese, splín, absurdita, byrokracie, humor - těch přísad, ze kterých se tenhle sborník skládá, je tolik a každá chutná výtečně. Myslím, že se povídky opravdu vydařily a přestože je tam pár, ale opravdu jen pár, slabších kousků, drtivá většina je výborná!
Když nebudu hledět na to, že mám v antologii vlastní povídku, musím zhodnotit, že se sborník opravdu povedl. Kolegové představují strhující povídky a já si jejich čtení opravdu užívala. Každá jedna ve mně vyvolala emoce, každá jedna v sobě nese odkaz Kafky. Každá povídka ve mně zanechala otisk a důvod se nad ní zamyslet. A to si myslím, že je dobrá vizitka správně poskládané antologie. A snad ostatní autoři prominou, ale nemohu si odpustit vyzdvihnout povídku Ohrada od Ondřeje Neffa. To byla naprostá paráda, tak kafkovsky kafkovská, že jsem se každou chvíli musela zastavit a sesumírovat si, jak velké myšlenky jsem zrovna přečetla. Že je pan Neff fantastický autor vím dávno a teď to pro mě ještě o trochu víc vyšperkoval.
Všem fanouškům Kafky, Prahy a deprese tuhle antologii můžu jenom doporučit!
Část díla
Den, kdy se vrátila paní Vránová
Doktor Favarrol
Kafka ve stínu liberecké radnice
Max, Marta a zámek v Berlíně
Nech brouka žít
Vloni uplynulo sto let od smrti pražského rodáka a světově známého spisovatele Franze Kafky. K tomuto výročí vychází tato kniha jako hold slavnému spisovateli. Příběhy, které jsou o Praze, a to z dob minulých, současných ale i těch budoucích.
V této knize ochutnáte tvorbu pěkné řádky autorů! Jsou tu jak ti zkušenější, tak ti, co stojí na začátku své kariéry. Moc se mi líbilo krátké představení každého z nich na začátku jejich povídky. Jsou tu různé žánry, každá povídka si tak najde svého čtenáře. Čeká tu na nás hned 13 povídek a věřím, že si díky nim najdete nové oblíbené autory.
Nejsem znalcem Franze Kafky, možná, že mi tak unikly některé spojitosti s jeho díly, ale i tak mě povídky bavily. Některé více, jiné méně, ale jako celek to bylo příjemné čtení. A nesmím zapomenout zmínit ani ilustrace a celkově nádherně graficky zpracovanou knihu.
Určitě je to kniha pro všechny Kafkovi milovníky, ale i pro ty, kteří rádi objevují české autory.