Nultá hodina
Povídka od:
Raymond Douglas Bradbury
Z knihy:
Ilustrovaný muž
Děti si jednoho dne hrají na "invazi" - dle instrukcí neviditelného Marťana Drilla, který prý stojí pod šípkovým keřem, montují z příborů a hrnců stroj, díky kterému budou moci Marťané proniknout na Zemi. A prý musí být rychlí, aby to stihli do "nulté hodiny" neboli pěti odpoledne.
Rodiče se shovívavě usmívají této dětské fantazii, ale zároveň cítí jakési iracionální znepokojení, nad kterým však mávnou rukou.
Jenže pak se ukáže, že stejnou hru hrají děti i v ostatních městech a když hodiny odbijí pět odpoledne, tak...
Zero Hour
Rok vydání originálu: 1947
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (2)
Přidat komentář
Skvělá nadčasová povídka.
Téma je to znepokojující, protože není nereálné - děti jsou důvěřivé, a když víte, jak na ně, utáhnete je na vařené nudli. To platilo za všech časů, bez ohledu na technický pokrok lidstva.
„Parents learn to shut their ears.“
Tak musím říct další rodičovské wow. Jak přesné. Každý den zažívám příliv dceřiných slov, který se na mě valí jako obrovská vlna tsunami. … Děti jsou neskutečně otevřené, chtějí s námi sdílet, ale rodiče mnohdy rezignovaně odpovídají hm, hm, hm a jsou rádi, když se děti aspoň na chvíli samy zabaví… Co když na ně někde ale čeká nějaký Drill, který využije jejich čisté důvěřivé duše a získá si je právě tím, že s nimi otevřeně mluví?! Povídka nejen o invazi Marťanů na planetu Zemi.