O skle

10.07.2020

(SPOILER) Za tuhle povídku by se Orwell nemusel stydět - má podobnou atmosféru jako 1984. Není tak sice propracovaná jako Orwellova kultovní díla, ale přesto je napsaná dobře a při čtení vás z její nadčasovosti až mrazí.

Nyní vyspoileruji děj:
Jeden starý optik omylem vyrobil čočky, skrze které když se člověk podíval, viděl vše hezké (takové "růžové brýle", ačkoli tento výraz v povídce nezazní). Tyto brýle se brzy mezi lidmi tak rozšířily, že všem všechno připadalo hezké a tato nová skla se začala dávat i do oken. Toto spokojené období ale netrvalo dlouho. Muži najednou nechápali, proč by měli žít pouze s tou svou jednou ženu, když jsou všechny tak hezké, a ženy jakbysmet. Navíc přibývalo neobrýlených, kteří brýle kradli a rozbíjeli, protože byli přesvědčeni o jejich škodlivosti. Ministerstvo tedy nařídilo zaměnit brýle za nasazovací čočky. A protože si lidé postupně na skla zvykali, potřebovali stále silnější, až nakonec zcela oslepli. Ministerstvo rozhodlo, že neobrýlení nebudou zatýkáni a vězněni, ale že se budou muset povinně hlásit na oční klinice, protože příčinou jejich "buřičství" je závažná oční oční choroba, která má špatný vliv na psychiku a která se dá vyléčit novými čočkami. Ačkoli se s tím těch pár neobrýlených pokoušelo něco dělat, celý systém ještě dlouho jel samospádem, než úplně klekl. A happy end se nekoná.