Pickmanův model / Pickmanova predloha
Povídka od:
Howard Phillips Lovecraft
Z knihy:
Hrůza v Dunwichi a jiné horrory, Vyděděnec a jiné povídky, Volání Cthulhu 1, Stín nad Innsmouthem (7 povídek), H. P. Lovecraft – Komplet Sebraných spisů, Tá vec na prahu, Barva z kosmu
Povídka o geniálním malíři jenž zobrazuje na svých plátnech velmi realisticky svět hrůzy.
Pickman's Model
Rok vydání originálu: 1927
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (6)
Přidat komentářKrátká povídka, která poodhaluje něco z tajemného a děsivého světa Lovecraftovy neuvěřitelné fantazie, sama o sobě tak bombasticky nepůsobí, ale v kontextu Snového putování k neznámému Kadathu získává jinou grády.
Od pana Lovecrafta už mám něco načteno, ale tohle je jedna z nejlepších povídek. Nebuďte netrpěliví.. závěr (pro někoho nečekaný) vše dosud uvedené rozmetá na kusy.
Model je pro mne asi jednou z nejčtivějších povídek. Jako první jsem četl právě sbírku Volání Cthulhu a Pickman pro mne byl třetí povídkou dosud neprobádaného autora a naprosto mne ohromila. „Není nutné, abyste mne považoval za blázna, Eliote…“ Naprosto fantastický začátek, něco bravurního a sugestivního. Něco naprosto charakteristického pro tuto povídku. Povídku plnou kontrastů, která zároveň glorifikuje génia umělce, zároveň však maluje atmosféru démona, kterým se génius stal. Zajímavě staví posloupnost nechutnosti, či jakéhosi nekonkrétního odporu. Ano, konec povídky je, jak už to bývá u pana Lovecrafta, poněkud předvídatelný, ale o nic méně fascinující.
Ach, ano, mám Pickmana rád. Inu, nalijme si čistého absinthu a pokročme. Pokročme ke Snovému putování. Pokročme k němu, chceme-li se dozvědět něco o panu Pickmanovi.
Naprosto skvělá povídka, která byla sice ze začátku dost ukecaná a odvaděla pozornost jinam. Ale nakonec se čtenář to hlavní dozví. Ovšem už jenom na něm, jak s tou informací naloží...
Průměrná povídka o podivném malíři, který dokáže věrně zachytit nechutnosti Lovecraftovy fantazie - 50 %
(SPOILER) Úžasné. Ako dokáže tento človek obkecať jednu vec je neskutočné a ten spôsob vyjadrovania. Krásne pracovanie s atmosférou.
A inak nikdy som sa nebál pivnice chodil som tam aj bez toho aby som si zasvietil. No vždy keď som išiel znej von nedovolil som si pozrieť sa do zrkadla ktoré bolo zavesené naproti dverám do pivnice. Nechcel som vidieť čo stojí za mnou na schodoch. A teraz keď som sa presťahoval s manželkou do nájmu kde žijeme v starom 100 ročnom dome na vidieku v Škandinávií a nik okolo nás a v pivnici nie je ani elektrika sa už neudvážim ani len vstúpiť do nej po tme. Díky
A skúsim to v jeho štýle ;-)
V nekonečných temných chodbách môjho bytia sa skrýva hlboký strach pred tým, čo sa tají v tme. Pivnica starého domu, kde zvuky minulosti šepkajú svoje tajomstvá, nesie bremeno nevysloveného. Bez svetla som kráčal jej schodmi, no pokaždé som sa vyhýbal pohľadu do zrkadla, ktoré viselo opodiaľ, ako spojenie s neznámym.
Vystupujúc z tmy pivnice, odvrátil som zrak od odlesku v skle a nikdy som nechcel nazrieť do zrazených útrob zrkadla. Nechcel som vidieť, čo sa schováva za mnou na schodoch, čo sa za mnou krčí v tajomstve.
Teraz, v opustenom dome na škandinávskom vidieku, kde čas a záhadné tóny vetra spájajú svoje tóny, je pivnica temným portálom do minulosti. V chvíľach, keď tma pohltila posledné lúče svetla, som sa neodvážil vstúpiť do nej. V neprítomnosti svetla a s manželkou, ktorá nezdieľa moje temné tajomstvá, sa moje srdce zviera pred tou nevyslovenou podstatou, čo v tme ticha čaká.