Příběh o kasaři a žháři
Povídka od:
Karel Čapek
Z knihy:
Povídky z druhé kapsy, Kapesní povídky, Povídky z jedné a druhé kapsy a další povídky (5 povídkových sbírek), Povídky z jedné a druhé kapsy
Kasař Balabán udělal svou poslední kasu, ale prozradili ho falešné zuby, které si položil do prachu a otiskly se. Také ho policie poznala podle toho, že se vedle kasy nevydělal, což jiní kasaři z pověry dělají.
Sedlář Anton obědval a dům mu shořel nad hlavou od lupy, kterou v únoru učedník Sepp ze msty upevnil na půdě na trám nad senem a spočítal, že právě 13. 6. bude mít slunce takovou polohu, aby zapálilo přes lupu seno.
Příběh o kasaři a žháři
Rok vydání originálu: 1929
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (6)
Přidat komentář
V prvním příběhu poznali pachatele podle toho, co neudělal - to je zajímavé! V druhém je historie zakladatele Carl Zeiss Jena. Oba jsou vtipné.
Vlastně se jedná o dvě kratičké anekdoty, jednu poměrně komickou, druhou spíše podivnou. Obě popisují vcelku mlhavé dopadení dvou zločinců, patrně géniů ve svém oboru. Jeden je mladý a chytrý, druhý je starý a šikovný – zločin se však nepovedl ani jednomu. Nejsem si jist, co je vlastně posláním tohoto textíku, co má vlastně čtenáři říkat… Asi jsem se čtením Čapkových Kapesních povídek vyčerpal, nebo co…
Kasař byl zajímavější.