Strašná povídka
Povídka od:
Ivan Alexejevič Bunin
Z knihy:
Lupiči mrtvol, Falešný kupón, Hrůzný stařec
Služka je sama v domě, ví, že venku jsou dva zlí lidé, bojí se, nemůže spát... Velmi působivá a intenzivní atmosféra jejího strachu.
Страшный рассказ (Strašnyj rasskaz)
Rok vydání originálu: 1926
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (4)
Přidat komentář
Kratinká věc, která však přesto triumfuje schopností přenést na čtenáře strach a tíseň, stejně jako připomenout, že i vrah je člověk, který může žít třeba i ve vedlejším domě.
Povídka je velmi dobře atmosfericky podána, je sice velice krátká, ale i tak účelová, líbí se mi částečné básnické až absurdní prvky. A o to lepší v pravém podtextu, jak se asi mohl ve Stalinském Rusku cítit obyčejný člověk denodenně skvěle podáno.
Název Strašná je celkem věcná. Vlastně ani nechápu, jak se to mohlo dostat do hororové antologie. Něco strašnějšího, než tenhle příběh jsem zažil i já. Možná proto je povídka až na samém konci.
Nebudu se hádat s autorem. Napsal fakt strašnou povídku!
Problém je v tom, že mě nijak nevtáhly (asi měly, že?) ty lístky s popisem stupňování strachu. Možná proto mě povídka nedostala. Možná proto mi to nepřišlo správně budované, leč je to vlastně na stránku.
Škoda :( pointa nebyla úplně blbá. Jenom jsem se s autorem nesešla v tom, jak bych si představovala vedení příběhu já, a jak to napsala on...
(Čteno ve sbírce Hrůzný stařec.)