Tajemná zahrada / Tajuplná zahrada / Tajná zahrada / Tajomná záhrada
Povídka od:
Gilbert Keith Chesterton
Z knihy:
Nevinnost otce Browna, Jednadvacet detektivů, Otec Brown na stopě zločinu, Detektívne príbehy otca Browna, Stromy pýchy
V nedobytné zahradě proslulého detektiva Valentina je nalezeno tělo neznámého muže, jehož hlava byla uťata jedinou ranou. Mezi jinak noblesními hosty je i otec Brown, kterému je brzy jasné, jak se zavražděný do zahrady mohl dostat a proč bylo důležité mu setnout hlavu.
Tato povídka obsahuje všechny rysy celé série příběhů s otcem Brownem: zdánlivě nevysvětlitelný zločin, chytrou satiru, popudlivě tajuplná či paradoxní prohlášení detektiva, nábožensky podbarvený motiv a geniální, byť nevyhnutelné rozuzlení.
The Secret Garden
Rok vydání originálu: 1910
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
Záhada mrtvoly neznámého muže v zahradě, kam se nikdo cizí nemohl dostat. Na večírku slavného detektiva Valentina se sejdou různé vysoce postavené osobnosti - a otec Brown. Právě ten nakonec vyřeší záhadu. Vedle různých satirických špílců v povídce najdeme i skoro výtvarné popisy vily a hlavně zahrady, jež hrají svou roli v navození tajuplného prostředí.
A tak to pozor! Detektiv Valentine dá dohromady slavnost, která všechny překvapí. Včetně čtenáře. Otec Brown počíná být pro své okolí velmi otravný, jakkoli vtipný pro vnější publikum. Přitom slyne bryskním rozumem, který ho dovede k vyřešení záhadné vraždy jedné mrtvoly a dvou uťatých hlav. Překvapila mě svižnost povídky, určitá tajemnost a brutalita. Maně jsem si vzpomněl na podobný případ Hercule Poirota z karetního večera. Co je však opravdu šperkem této Chestertonovy povídky, jsou ty jemně ironické štulce, které rozdává na všechny možné strany. Stejně jako rozvíjející se osobitost otce Browna. Ty jeho nenápadné, nic neříkající a okolí dráždící poznámky jsou velmi vydařené a autorovy vtípky mě rozesmály. Překvapil mě ovšem i detektiv Valentin, o němž jsem si původně myslel, že ve světě otce Browna bude faráři sekundovat ve dvojici "dobrého kněze a dobrého ateisty". No, není tomu tak.