Gilbert Keith Chesterton

anglická, 1874 - 1936

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 67 knih

Nové komentáře u knih Gilbert Keith Chesterton

Nevinnost otce Browna

„Otec Brown je takový zvláštní detektiv. On vlastně ani není detektiv. Jeho zajímá duše zločinu a duše zločince. Však je to farář. Malý až zakrslý, obyčejný až naprosto nezajímavý s ohromující schopností být "na nesprávném místě správnou osobou". Ke každému ze svých případů přichází prakticky jako slepý k houslím. Nutno však podotknout, že po několika prvotních skřípavých zvucích na ně hraje zcela bravurně. A moje prvotní seznámení s jednou ze slavných vyšetřovatelských kapacit se proměnila v čiré odpočinkové potěšení. Chesterton se svojí zálibou v absurditě, humoru a paradoxech v tomto malém duchovním stvořil skutečně svéráznou detektivní grotesku. V současnosti, o sto let později, je pár faktorů, které ztrácí na síle - především autorovo zanícení pro a proti různým náboženským vyznáním, ale v jistém smyslu také ona grotesknost, která si bere na paškál tehdy stále nový (a od té doby téměř stále stejný) detektivní žánr. V povídkách totiž nechybí nic - je tu velmi často mrtvola, neznámý pachatel, snaha o vyřešení, tápající policie a vědoucí farář. A jeden velmi často zmatený až rozčilený Flambeau, Brownův přítel, napravený kriminálník a záhadným způsobem úspěšný detektiv (každá správná detektivka musí mít ústřední kontrastní dvojici). Bude-li se snažit čtenář proniknout do pastorovy mysli a způsob jeho dedukce, velmi dobře ztroskotá a možná pocítí trochu toho rozčilení, kterým si prochází Flambeau. Jak to udělal a došel k závěru, to ví jen Chesterton. Jako čtenář se ale těším na každé další rozuzlení plné paradoxů, (často) nepředvídatelných zvratů, velmi zvláštní a přesto zcela logických souvislostí a neočekávaných pachatelů, jakkoli se to tu zahradníky jenom hemží. Nesmím zapomenout na sice v hrubých rysech, ale přesto barevně bohatý kolorit prostředí, v němž jsou povídky zasazené. Z úvodních dvanácti příběhů (a odolám pokušení spekulace, zda to nesouvisí s 12 apoštoly) mě okouzlilo hned několik. Retrospektivní U Zlomené šavle, bratrovražedné Kladivo Boží, skotsky hrabivá a blátivá Čest Israela Gowa nebo zlovolné Hříchy knížete Saradina. Prvků, které mě zaujaly je však mnohem více, jakkoli jsou povídky krátké, někdy zkratkovité, a odlehčené. Otec Brown je prostě vtipálek (ty sarkastické šlehy jsou brilantní) a podivín, který si povětšinou vystačí s pár slovy navrch pronesenými značně nevhod. Zdánlivě. Je však taky dosti moudrý, a tak čtenáři přinese i nejedno duchovní zamyšlení. O to mu přece v zásadě jde. Zkoumat lidské hříchy, snažit si je vysvětlit a hříšníka dovézt k tomu, aby se svou vinou naložil dle nejlepšího uvážení.“... celý text
— Kozel

---

Detektívne príbehy otca Browna

„Klasika“
— Pavlnka

---

Otec Brown: Nenápadný detektiv prozřetelnosti

„Tuto knihu jsem si opravdu užila, její sloh a klid vyzařující z jednotlivých příběhů. Přímo balzám na duši.“
— Dandulka

---

---

Ohromné maličkosti / (Obrany)

„Jelikož je kniha plna zajímavých myšlenek, nebudu zde chrlit svá moudra, ale raději přenechám slovo Chestertonovi: „Svět nikdy nezajde na nedostatek divů; pouze na nedostatek údivu.“ (s. 14, Ohromné maličkosti) „Jedna z několika málo vzdorných základních pravd dobré náboženské morálky a skutečného křesťanství je například právě tohle: že bílá je barva. Ctnost není pouhým nedostatkem neřesti neznamená jen vyhýbat se mravnímu nebezpečí; ctnost je něco živého a konkrétního jako bolest nebo určitá vůně. Milosrdenství neznamená nebýt krutý nebo nemstít se a netrestat; znamená něco zřejmého a úplně konkrétního jak slunce, které je buď vidět nebo vidět není.“ (s. 18, Kus křídy) „Brzy ráno vstávají lakomci; a zloději prý vstávají už večer. Velkým nebezpečím pro naši společnost je to, že všechny mechanismy jdou čím dál tím víc ztuha, kdežto její duch je čím dál tím labilnější. Naše každodenní práce a plány by měly být svobodné, pružné a tvůrčí; neměnné by měly být naše zásady a ideály. Bohužel je to opačně; názory měníme neustále, kdežto oběd se nám nemění. Proto bych vítal, kdyby lidé měli silné a zakořeněné zásady, a co se jídla týče, ať obědvají někdy na zahradě, jindy v posteli nebo na střeše nebo na stromě. (s. 27, O ležení v posteli) „Větší znalosti a zjemnělost zdaleka ještě neznamenají, že se člověk spontánně vzdaluje mučení. Možná že se mu přibližujeme. (s. 45, Jízda na státní útraty) „Literatura a fikce jsou dvě odlišné věci. Literatura je luxus; fikce je nutnost.“ (s. 76, Obrana krejcarových krváků) „Je příznačné, že v Knize Job, největší náboženské básni vůbec, důkazem, který přesvědčuje nevěřícího, není obraz dobrotivého řádu a účelnosti světa (jak si představovala rozumová religiozita osmnáctého století), nýbrž právě naopak představa obrovského a nerozluštitelného nerozumu. „Kdo poskytl déšť poušti, v níž člověka není?“ Tento prostý pocit údivu nad utvářením věcí a nad jejich překypující nezávislostí na našich intelektuálních měřítkách a školáckých definicích je základem spirituality a zároveň i základem nonsensu.“ (s. 103–104, Obrana nonsensu) „Jsme děti světla a sedíme v tmách. A budeme-li souzeni, nebude to pro pouhý myšlenkový přečin, že jsme nedokázali porozumět jiným národům, nýbrž pro velkou duchovní vinu, že jsme nedovedli pochopit sami sebe.“ (s. 157, Obrana vlastenectví)“... celý text
— Knišíl

---

Povídky otce Browna / Paradoxy pana Ponda

„K Povídkám otce Browna jsem se již vyjádřil v samostatném komentáři. Zde bych rád vyzvedl hodnotu "Paradoxů pana Ponda" ve významném detailu z poslední povídky. Kapitán Gahagan zde mění způsob a nasměrování svého života poté co si uvědomil, že byl zařazen do jisté skupiny lidí. Blíže neprozradím, čtěte, stojí to za to.“... celý text
— Legens

Žánry autora

Literatura světová Detektivky, krimi Divadelní hry Fejetony, eseje Humor Novely

Štítky z knih

eseje Anglie svatý František z Assisi, 1182–1226 Londýn filozofie Vánoce křesťanství Ježíš Kristus povídky teologie

Chesterton je 100x v oblíbených.