Gilbert Keith Chesterton

Detektivní seriál Otec Brown si získal nejen doma ve Velké Británii značný počet fanoušků. Je inspirován postavou katolického kněze a amatérského detektiva, stvořeného spisovatelem G. K. Chestertonem. Ve Spojeném království letos odvysílali dvanáctou řadu a natáčejí třináctou.
Pětašedesátiletý představitel titulní role Mark Williams před časem v rozhovoru pro magazín Radio Times řekl: "Lidé mi pořád říkají, že jsou překvapeni, jak je Otec Brown úspěšný, a já si říkám: 'Proč? Proč jste překvapeni?' Dáváme si na tom záležet. Máme skvělé herce. Máme tým scénáristů, nemáme jen jednoho, což znamená, že máme pokaždé deset velmi pestrých epizod. Máme velmi oddaný tým, který je s námi už dlouho. Takže opravdu nevidím důvod, proč by seriál neměl mít úspěch. Také jsme absolutně odhodláni držet se příběhu. Nejde nám o to, abychom získávali body nebo byli noví, jde o to, abychom každý týden vyprávěli příběh, který diváky už dvanáct let tolik baví."

Gilbert Keith Chesterton. Mistr paradoxu, spisovatel, o jehož blahořečení usiluje církev. Autor příběhů oblíbeného amatérského detektiva otce Browna se narodil 29. května 1874. Vydal na 80 knižních titulů. Kromě slavných detektivních příběhů napsal množství povídek, básní, novinových článků a esejů. Jako jeden z prvních intelektuálů se vymezil vůči britskému kolonialismu i počínajícímu hitlerovskému režimu. Byl ostražitý k falešným prorokům, přesvědčen o tom, že „vážnost je bezbožná a smrtelně vážné je jen falešné náboženství“.

Chesterton nezaujme ani tak jako spisovatel - Příběhy Otce Browna sice obsahují zajímavé postřehy, díky nimž stojí za přečtení, ale z detektivního hlediska se těžko rovnají dílům jiných britských mistrů žánru. Totéž platí pro Anarchistu Čtvrtka - filozofické poselství je tu na úkor příběhu jako takového.
Právě ve filozofických polemikách a komentářích však Chesterton skutečně září. Nabízí v nich hloubku, vtip, dokáže v jednom řádku či odstavci vystihnout jádro problému, o němž jiní napsali stohy nic neříjajího balastu. Navíc má jedinečný styl - ačkoliv hluboko uvnitř uvažuje velmi rigorózně a logicky, vyjadřuje se jako básník, s hravostí. Jeden z autorů, jejichž četba skutečně dramaticky zvýší porozumění světu kolem sebe.

Zajímavé jsou jeho eseje. Jsou dlouhé, rozvláčné, až otravné, ale uvnitř je vždy skryt nějaký krátký odstaveček, který geniální zkratkou obsah toho všeho shrne.

Vzpomínám na jednu esej, v níž Chesterton rozebíral riziko tvorby politických koalic na základě povrchních kritérií (typu oba chceme zvýšit daně) a vysvětloval, proč jsou tak vratké... Jméno i přesný obsah eseje jsem už zapomněl, ale rozvláčná esej je geniálně shrnuta v jakémsi "podobenství o kočce", které zhruba říká toto:

Dva spolubydlící se mohou velmi snadno domluvit na tom, že si koupí kočku. Ale jestliže si ji jeden chce pořídit, protože má rád zvířata, zatímco druhý se těší na to, jak bude kočku sledovat, jak na zahradě brutálně vraždí ptáčky, jejich dobré vztahy nepřežijí o mnoho okamžik, kdy kočka vstoupí do dveří.

Chesterton je mistrem v paradoxech a nejlépe to ukazuje Ortodoxie či jeho životopisy Františka z Asisi či Tomáše Akvínského.

Zdá se, že pan Chesterton bude blahořečen: http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=18692