kuruteku komentáře u knih

Pořád mi vrtá hlavou, kolik ve středověku bylo gramotných lidí jak mezi šlechtou, tak mezi kupci. Buď mám já špatně představy, nebo byla vzdělanost větší. Jinak mi to přišlo trochu moc naivní, ale jako odpočinková četba, proč ne. Nějak se nedokážu do série vložit, četl jsem tři knihy od autorky a souvislosti jsem moc nevnímal.

4 18.12.2024

E-kniha a místní komentáře mne přesvědčily, že tištěná verze je lepší. Je smutné číst od autora, který toho mohl ještě tolik napsat, a je potěšující číst něco nového, něco jiného. I na raném Pratchettovi je mnoho zajímavého. Ještě to není úplně ono, ale neotřelé myšlenky a nové pohledy na staré příběhy tu jsou. Něco mi připomínalo některé povídky Velinského a Pecinovskeho. A rozhodně na tom mladém muži něco bylo. Díky za ty krásné zážitky.

5 11.12.2024

No, nebylo to lehké čtení. A kolem půlky jsem si říkal, jestli vůbec přijde ještě něco dalšího nového. A stálo to za to. Opravdu to není román-příběh, ale román-nálady, spousta postřehů, pohledů do sebe zapadá, spousta vyvolává další otázky. Snad to není kniha, která jedny odpuzuje a druhé utvrzuje, ale kniha, která pomáhá hledat odpovědi a orientovat se ve světě, v lidech, v sobě. Asi už nikdy nebudu vidět Boženu Němcovou postaru. A jak jsem si ji pro sebe objevil v nějaké povídce, Babičku četl, ale nepochopil, tak teď v ní vidím velké trápení a velkou bolest překonanou psaním.
Motiv s vlakem připomínal Rudiše, formal Tokarczukovou, ale bylo to své. A od půlky jsem přišel na chuť i tomu Tak, tak, tak, malá počtářská hříčka. Stejně jako celá struktura knihy.

11 08.12.2024

Aha, tak dlouho jsem dohledával, odkládal, až jsem začal dílem druhým. Dobře mi tak. Proto některé drobné narážky nefungovaly. Typická detektivka v tom, že příčiny jsou vlastně vždy obyčejné. Jen se na ně cestou nalepí spousta divných a zavádějících stop. Velmi čtivé, napínavé a tajuplné. Naštěstí to končí tak, že se temných vod bát nebudu. Ale respektovat je budu.

35 26.11.2024

Vlastně to nic objeveného není, ale řemeslně dobře napsané. Nejvíc mne pobavila povídka o umírání. Autor dvou románů (Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách), který vším ostatním podle mne jen psal parafráze na sebe sama. Nicméně čtivé to je všechno, jenom velmi smutné, že nedokázal najít silné téma. Ono buď to člověk musí prožít (jako Hrabal nebo Velinský) nebo silné fabulovat. A to pokaždé nejde a nejde to každému. Ale zase tak úplně trapné to nebylo.

9 19.11.2024

Ve stínu svého muže a přeci na stejné úrovni. Zapomenutá, ale dodnes plátna, čtivá a zajímavá. Jasně, dnes už děti nevykají rodičům, dnes už slečny nehledají pány pod penzí, ale přesto je mnohé stejné. Moc milé čtení.

14 14.11.2024

Velké plus - oblast, velké mínus - nějak nevěřím, že by písmo bylo tak rozšířené mimo církev: výměna lístku mezi Vítkem a Tadeášem je pro už moc. Jinak milá četba, sice trochu utajovaná jména před čtenářem, prodlužovány dej, ale četlo se to příjemně.

11 11.11.2024

Začátek svižný horor-thriller, ale co se dělo pak, to nějak nejsem schopen pochopit. Chyběly stránky? Autor se vypisoval z traumat? Nebo chtěl napsat, jak se z traumatizovaneho jedince stává spisovatel? Asi bych potřeboval výklad. Nicméně čtivé to bylo.

20 04.11.2024

Nejsem cílová skupina knihy, ale mám knihy G. Greena rád, proto jsem chtěl vědět něco z jeho názorů. A inspirovalo mne to k četbě dalších knih a vyvolalo další otázky - znal G. Greene třeba knihu Mlčení?

9 03.11.2024

Klasický Greene, plný paradoxů, touhy zastat se malého člověka, opovrhujici mocí. A přitom vtipný, ta spousta náhod vede k optimistickému konci. A přitom smutný, vrah není veselé povolání a tento měl rozhodně smutný osud. Právě ty paradoxy plně člověčenství miluji. Natolik, že jsem v knize nepoznal Revolver na prodej. Ach ty paradoxy.

No jo, lehká nostalgie, trochu toho "co vy víte o životě", ale prostě to tak je. Zajímavé, že to je pořád živé a čtivé. Malé, drobné potěšení.

15 25.10.2024

Vlastně zklamání. První a druhý příběh akova nijak detektivka, ale mající aspoň atmosféru, detektiva na vozíku, netradiční řešení, třetí příběh chybí a ve čtvrtém Souček klasický ulitne k mimozemšťanům. A teď, čtenáři, suď . Je to detektivka, je to scifi, je to fantasmagorie? Co s tím Součkem v té Koreji udělali ...

13 24.10.2024

(SPOILER) I ve čtečce mi to přišlo tlusté tak, že jako pingpongová pálka by se to nedalo použít. Kniha na čtrnáct dní stačila na deset, protože poslední tři dny jsem chtěl jenom číst. Jízda, internet, blázni, magoři. Hromada magoru, jeden větší než druhej. A motivace? Zakrýt pedofilii, divné řádově teorie, vlastní nedokonalost, rodinná traumata. Vlastně mám jen pochybnost o Anomii z hlediska věku - připadalo mi, že odhaleny je spíše mladší, max. 20 let, a ta hra trvá tak aspoň 5 let, no, to by se vlastně dalo stihnout. Z hlediska vztahu Cormorana a Robin už jsme také dál. Doporučuji, hodně trpělivosti, čas na čtení na více dní, týdnů, ale zážitek. A nevěřte nikomu a ničemu na internetu. Jak zpívá Epydemye: "Žijte své životy, máte jen jedny..."

39 16.10.2024

Bizarní, ale zajímavé. Takový horor po Česku. Autora jsem si objevil díky literární historii tajné služby a tak mne zajímalo, co píše dál. Pobavilo, i díky bohnickemu hřbitovu, který jsem párkrát navštívil. Některé povídky jsem čekal, že skončí podle Lovecrafta, ale bohužel byly tu přechody do jiných světů.

24 02.10.2024

Ale proč ne, opovednici mi byly vysvětleni. Cháska nezvedená alespoň z části potrestána. Poznali jsme Johanku. Takže vlastně docela fajn.

22 30.09.2024

Tak konečně tajemství odhalena, snad všechna. Nicméně lidský rozměr hledání sebe sama (Oskar, Isen, August s Henrikem, Ray Ray, i Maria) byl dojemný a hezký. Detektivka samotná už tolik ne, ale o tu mi vlastně nešlo a nejde.

22 30.09.2024

Náš novodobý "Jirásek" doplňuje ságu o Lucemburcích o další díl. Svým způsobem je to pořád stejné, ale ono to tak v dějinách je - alespoň si dáváme do souvislosti naše školní letmé postřehy, odkazy v jiných knihách, dějepisná jména a události. Ono se zdá, že to znevažuji, ale svým způsobem je to velmi záslužná práce. Tady jsem si doplnil povědomí o tom, že náhody občas ovlivňují dějiny velmi výrazně (smrt Ludvíka Bavora), že Řím (starověký) po rozvalu Germány předal svou dějinnou úlohu na chvilku Byzanci, aby se ji pokusil alespoň na pár let udržet Karel Veliký, až jeho dědicové a rozkoly v církvi udržovali při životě jen pojmy, jako je papež a římská říše.

22 22.09.2024

Velmi dlouho mi trvalo knihu přečíst - a přitom tak útlá. A začátek vlastně úplně obyčejný. První dvě kapitoly první povídky nic nenaznačují. A přesto. Dokonce se mi vnutily dvě knihy úplně jiné, paradoxně jedna s názvem Job. A teď už nic nebránilo dočtení. Prapodivný příběh Pod zahradou zdánlivě nedává smysl, až doslov mi pomohl se s ním popasovat. Díky, pane Škvorecký. Druhý příběh - klasické téma G. Greena - ztráta víry potvrzuje její existenci, krutě paradoxní pro katolíka, natož pro tolerantní neznabohy. A třetí povídka to jen doplňuje, Platonova jeskyně jako osamělá vesnice, to je jen takový můj obrat. Vlastně by mne zajímala i ta čtvrtá, do českých, tehdy nekřesťanských, dob a vod a strání nepřeložená. Občas je užitečné se zasnít, občas zamyslet. Díky.

Zvláštní kniha. Ano, začátek musel uhnout jinam. Nicméně aby ve 3/4 se uhlo až k nebi, to mne zarazilo. Věnování Simakovi chápu, nejlidnatější že scifi autorů, jasné. Přesto Heinlein nepřekonal svůj stín. Zdařilé, nicméně trochu méně Henleinovského téma volně lásky, trochu více předurčení/osudu by mohlo být lepší. Trochu jsem to čekal (to ohnutí jinam).

19 09.09.2024

Po trapeni se Sapkowského Husitskou trilogií (tím myslím obsahově, nelehká doba a krutý osud, knihy jsou to výborné) oddechový středověk - a zase skály, v těch se dobře hledá, snadno bloudí, ideální pozadí pro dobovou detektivku, která si na nic nehraje - trochu poučení o jídle, o dobových zvyklostech. Ideální odpočinek duševní.

28 03.09.2024