kuruteku komentáře u knih

Bondovky jako filmy nemusím, jsou to pohádky. Ale Bond, James Bond a Deaver, Jeffery Deaver - to je jinší kafe. Ale jako vždy u Deavera (a u českých hokejistů) - je tam před vstřelením (nebo nevstřelením) gólu dvě kličky navíc.
U mnoha knih si říkám, že by bylo lepší něco natáhnout a něco zkrátit. Jenže co tady - Bondyho milostné přemýšlení? Ale to by nebyl Bond. Zázračné záchrany? To by nebyl Bond. Záhadné úniky jinam? To by nebyl Deaver.

4 18.02.2016

Uf. Kdo nepochopil a nepoučil se z historie, je odsouzen ji znovu prožít. Citát v podobném znění mám na několika historických svazcích trockistického historického časopisu, které jsem si kdysi kdesi (asi ve světě, neb jsou anglicky) koupil.
T. Snyder svými knihami Krvavé země a Černá zem udělal pro pochopení historie velmi záslužný počin - největší zásluhou ale je, že nehodnotí. Závěry politické nechává na čtenáři. Zrudnost některých režimů a neschopnost jiných režimů dovedla jeden národ ke skoro vyhynutí, druhé národy k bratrovražedným bojům a jiné k ohnutí hřbetu, ze kterého se narovnávají pomalu dodnes.
A - paradox pro anarchisty - funkční stát se nakonec ukázal jednou z mála stabilních veličin v těchto jatkách.

14 10.02.2016

Deaver - kdo četl, ví. Spousta vysvětlování věcí okolo, spousta zvratů v ději - vždycky naletím. A až později mi dojde, že se dala čekat slepá cesta. Pár nedomyšlených věcí, což se u oboru IT dá čekat, ale celkově čtivé a chytlavé, ale Lincoln Rhyme to není ;-)

6 28.01.2016

Až se chce člověku natáhnout zelený mundůr a vyrazit ven. Dokázat si, že i v minus deseti a na sněhu se dá přespat. Pustit si staré Greenhorny a White Stars. Zabékat si Ryvolovky.
A vědět, že "dokud ještě žijem, je všechno OK".

8 24.01.2016

Asi by si autoři i čtenáři zasloužili editora - kniha je nevyvážená, začátek v porovnání s koncem pomalý nebo konec v porovnání se začátkem utlý nebo příliš rychlý.
Ani nevím, pro jaký věk je určena - začátek pro třináctileté/čtrnáctileté, konec možná ani sedmnáctiletý nepochopí.
Dosti kritiky, trocha chvály: po přečtení "spících" knih jsem se nebál ani autora ani rozsahu a zklamán jsem nebyl - v době strachu z uprchlíků, hi-technologií, úprav DNA kniha klade otázky a velmi sugestivně nabízí i nepříjemné odpovědi - tam, kde byla živá města v Sýrii a Iráku, jsou dnes mnohdy měsíční krajiny. Tam vidím i budoucí "Starou planetu" včetně nenávisti k "Nové planetě", kam se cesta začne uzavírat.

6 24.01.2016

Čekal jsem povídky o tom, o si stromy pamatují, čekal jsem nostalgii ala Tři melounová lízátka Roberta Sabatiera. Něco z obou v té knize je, ale vlastně je o ničem jiném - o porozumění, úctě a sebeúctě, nedorozumění, lidech a přírodě. Za přečtení stojí, uvidím, jestli se k ní někdy vrátím.

5 24.01.2016