Tři Garridebové / Traja Garridebovci
Povídka od:
Arthur Conan Doyle
Z knihy:
Mazarinův drahokam / The Adventure of the Mazarin Stone, Z případů Sherlocka Holmese, Případy Sherlocka Holmese, Dobrodružstvá Sherlocka Holmesa 2, Poslední poklona Sherlocka Holmese, Z archivu Sherlocka Holmese
Holmes se dostává k případu trochu podivného děditsví, k jehož vyplnění je třeba tří mužů zvláštního příjmení. Detektiv hned tuší, resp. ví, že se jedná o vychytralý podvod. Z podivného Američana se vyklube nakonec zločinec, dokonce je zraněn i Watson, ale vše nakonec dopadne dobře.
The Adventure of the Three Garridebs
Rok vydání originálu: 1924
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (5)
Přidat komentář
Tak tohle mě definitivně nasralo. Promiňte mi to, ale je to tak. Doyle tu už stejně jako padělatel v příběhu jenom kopíruje originál. Tedy je-li Spolek ryšavců originálem. Problém je, že tohle vám může projít jednou, v Makléřově úředníkovi, ale když to pak uděláte ještě jednou, je to už vážně ubohé a dosti trapné.
Spoiler následuje.
Naskytne se absurdně lákavá nabídka, které nelze odolat (mimořádný plat (Ryšavci, Úředník), nebo náhlé dědictví (Garridebové)), která vás vypudí z pozice (domu (Garridebové, Ryšavci), pracovní pozice (úředník)), pro to, aby se na tuto pozici mohl dostat zločinec a vydělat na tom velké peníze (vykradením banky (Úředník, Ryšavci), nebo zásob falešných bankovek (Garridebové)). Jako autor to maskujete hloupými vtipy (u Ryšavců je to tedy agentura vypomáhající zrzkům, u Úředníka je to opisování z telefonních seznamů, zde je to hledání třetího Garrideba). Tohle je autorsky tak líné, nechutné a ubohé, že by se za to Doyle, být ještě na živu, měl stydět. Fuj.
Watson v úvodu láká na komické prvky tohoto případu. No asi nemám smysl pro humor. Ale byla tam jedna dojemná scénka, to je něco pro nás ženský :-)
Zatím nejlepší povídka sbírky. Odhaluje své trumfy postupně. Naláká na podivné příjmení, na falešnou historku, a končí dokonce docela realisticky (žádný happy end pro jednoho, vlastně dva ze zúčastněných). Příjemné navozování napětí a atmosféry, mírně ironický tón, ale skutečně jen mírný, vlastně akční závěr.
Doylovy povídky se dobře čtou, mají spád, logiku a občas i zajímavou zápletku. To bych řekl i o této povídce. 80%, 7.3.13.
(SPOILER) Jeden Garrideb najde druhého, a když ten najde třetího, slíbí mu ten první velké jmění. Druhý Garrideb si to chce ulehčit, a tak požádá o pomoc při hledání Sherlocka Holmese, což se prvnímu Garridebovi moc nelíbí. A není divu, na prvního Garrideba a poté Holmese vytáhl historku jako ze spamu - jsem americký právník, můj předek multimilionář mi odkázal hordu peněz, ale jen když najdu své další dva příbuzné, pak se o ty miliony šábneme. Důvěřivého postaršího sběratele, tedy druhého Garrideba, posílá ten první, právník, dokonce do Birminghamu, aby se tam setkal s dalším Garridebem, jenž se sám ozval prostřednictvím novin. Inzerát mu ale Holmes hodí na hlavu s tím, že ho právník napsal sám, protože je zřetelně americký. Je načase poradit se s kolegou ze Scotland Yardu, jestli náhodou amerického právníka nezná. Jde o napínavý příběh, možná trochu moc zamotaný a těžce uvěřitelný, ale proč ne. Bavil mě.