Ulrica / Ulrika

Povídka od: Jorge Luis Borges
Z knihy: Zrcadlo a maska, Brodiova zpráva / Kniha z písku / Shakespearova paměť, Nesmrtelnost, Kniha z piesku

Příběh starého profesora Javiera, který se v městě Yorku seznámí s krásnou Norkou Ulrikou a zamiluje se do ní. Stráví spolu jeden večer a jedno dopoledne a nakonec spolu končí sami v pokoji hostince. Ulrika se svléká a vypravěč (Javier) popisuje: Cítil jsem, že sněhu přibývá. Už neexistoval nábytek ani zrcadla. Ani meč mezi námi. Čas unikal jako písek. Ukryta po staletích ve stínu, láska uplynula a já se poprvé a naposled zmocnil Ulričina obrazu. Takže opět borgesovsky tajemný, nejasný závěr (aspoň pro mě). Každopádně milostné téma v Borgesových příbězích ojedinělé.
Vyznění závěru ještě komplikuje fakt, že Borges příběhem lehce parafrázuje tragický osud legendárního Sigurda (a příběh jeho nešťastné lásky s Brynhild), nejvýznamnějšího hrdiny staroislandské Ságy o Völsunzích. Citát ze Ságy (Hann tekr sverthit Gram okk leggr i methal theira bert, česky Uchopil svůj meč Gram a položil ho obnažený mezi ně) celý příběh také uvozuje a představitelé příběhu Javier a Ulrica si dávají jména Sigurd a Brynhild a Javier vzpomíná meč Gram.

Originální název: