Vastace
Povídka od:
Laird Barron
Z knihy:
Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká
Nekonečno bytí. Nikdy nekončící žití. Ale co dál? Do kdy to lze zvládnout? Jak dlouho?
Vastation
Rok vydání originálu: 2010
Komentáře (4)
Přidat komentář
Sakra, a teď napsat co? Povídka byla dobrá. Pochopila jsem i to, co měla říct. Pobrala jsem i formu a veškeré vstupní údaje. Ale do hájíčka zelenýho, k čemu to všechno bylo? Abychom věděli, že být nesmrtelná věc (ať už byl hlavní hrdina cokoliv cosi) dobrý nebo špatný? Ale když dorazí nuda, je to ještě horší? Za styl napsání nemohu jinak...
Ovšem, trochu jsem se v tom ztrácela. Když povídku na podobnou notu napsal G. R. R. Martin, věděla jsem celou dobu kde jsem...
Táto zmes sci-fi, fantasy a hororu mi tak trochu pripomenula svojou výstavbou poviedku Dny Solomona Gurskyho od Iana McDonalda. Neznáma všemocná entita tu skáče časopriestorom sem a tam a asi z dlhej chvíle mení realitu a hraje sa s ľuďmi a inými tvormi ako s hračkami. Mierne povedané, poviedka má trochu psychedelické parametre, žiadny dej a nie každému sadne. Po pokuse o dekompozíciu, odfiltrovaní vtipných hlášok a narážok na výtvory HPL ti zostane veľmi málo, čoho by si sa mohol zachytiť. Je to literárny trip, sled obrazov, lineárny sled myšlienok vložených na papier tak, ako prišli. To je aspoň môj dojem.
S priemerným hodnotením však nemám problém, za tú extravaganciu. Napriek tomu dojem, že Barron nie je najoriginálnejší a len zliepa a transformuje už niekým iným použité motívy, pretrváva. Robí to však dobre…
A co teď? Tohle je těžké na uchopení, popsání i hodnocení. Jakoby Barron chtěl napsat svoje vlastní "Dny Solomona Gurskyho". Ale ten úžas, který vzbuzuje McDonald, tady chybí a vlastně je to "jen" divné. ALE jisté kouzlo to má, ne, že ne. A konec dobrej.