Vraždy v ulici Morgue / Záhadné vraždy v Márniční ulici
Povídka od:
Edgar Allan Poe
Z knihy:
Démon zvrácenosti (9 povídek), Vraždy v ulici Morgue, Edgar – Devět povídek E. A. Poea, Zlatý skarabeus: devatero podivuhodných příběhů Edgara Allana Poea, Poviedky a básne, Jáma a kyvadlo a jiné povídky (34 povídek), Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky, Podivuhodné historie, Démon zvrácenosti (39 povídek), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek), Vraždy na ulici Morgue / The Murders in the Rue Morgue (dvojjazyčná kniha), Jáma a kyvadlo a jiné povídky (27 povídek), Vraždy v ulici Morgue / Studně a kyvadlo, Velká kniha detektivek: Zdánlivě nemožné zločiny
Geniální C. Auguste Dupin se pokouší rozřešit záhadnou a surovou vraždu dvou žen. Místnost, ve které byly zabity, je zamčena zevnitř; ke stopám, kterých je poskrovnu, patří zakrvácená břitva a podivné vlasy či chlupy... Povídka je vyprávěna Dupinovým přítelem a mnoha svými postupy stojí u zrodu moderní detektivní prózy.
The Murders in the Rue Morgue
Rok vydání originálu: 1841
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (6)
Přidat komentář
(SPOILER) Tahle povídka je patrně zakladatelkou detektivního žánru, Poe tu představuje svého detektiva Dupina, kterého asi o čtyřicet let později obšlehl A. C. Doyle v postavě Sherlock Holmese. Je tady všechno, co si spojujeme právě se Sherlockem nebo s Herculem Poirotem - záhadná vražda v zamčeném pokoji, bezradná policie a sebevědomý detektiv, který vše objasní. Navíc už on má přítele, který ho doprovází, jako má Holmes svého Watsona a Poirot Hastingse. Vyprávění o vraždách v ulici Morgue má watsonovské obrysy, vypravěč se s Dupinem setká náhodně a z finančních důvodů spolu začnou bydlet. V novinách se dočtou o případu podivné vraždy matky a dcery a policie už má i podezřelého, kterého se Dupin rozhodne očistit. Prohlédne si místo činu a zjišťuje, že vrah uprchl oknem, ale člověk to být nemohl. Na místě nalézá také chomáč zrzavých chlupů a specifické zvířecí otisky nohou. Aby zjistil, kdo je majitelem zvířete, dá do novin inzerát, že ho našel. Zanedlouho ho navštíví námořník a vypoví mu celou exotickou zápletku. Už jsem to kdysi četla, ale to bylo ještě před tím, než jsem znala Poirota a Sherlocka, takhle v kontextu mě to bavilo víc.
Velmi dobrá detektivní povídka od Poe záhada zamceneho pokoje geniální detektiv =Zrození moderní detektivky vyšetřování pomoci deduktvniho myšlení které pak rozvedl conan Doyle u svého sherloka holmse.
Poněkolikáté už.., potkala jsem se s touhle detektivní klasikou v nejrůznějších zpracováních. Tentokrát ji četl Jiří Langmajer. A já byla znovu překvapená tím, jak se (pro mě) může lišit kvalita hereckého projevu a čtení. Aktuálně zcela v neprospěch interpretace audioknihy.
A - souzním s Ivan Kučera níže v ohledu byvšího zaujetí případem (no ano, navíc už ochuzeným o moment překvapení). Vystřídala je netrpělivá nuda a rozčarování z koženosti a nevybočující monotónnosti jak zdlouhavého líčení výpovědí, tak mentorsky předkládané rekonstrukce činu. A to bez nejmenší snahy interpreta o kapku úlevné výrazové barevnosti.
Povídka, díky které se zrodila moderní detektivka.
Schéma, kdy je vypravěč méně bystrým přítelem geniálního detektiva, použili i sir Arthur Conan Doyle či Agatha Christie.
Asi jedna z najznámejších Poeových poviedok. Bola veľakrát sfilmovaná, raz dokonca aj Slovákmi! Kuriózne odhalenie páchateľa vám pri opakovanom čítaní umožní všímať si detaily, ktorým ste predtým neprikladali dôležitosť (neschopnosť svedkov rozhodnúť sa, či vrahov hlas patril žene alebo mužovi, o národnosti nehovoriac, telo uviaznuté v komíne, dvere zamknuté zvnútra). Úvod je zdĺhavý a vlastne tam ani nemá čo robiť. Kedysi som bol z tejto poviedky nadšený (4*), ale je pravdou, že keď som sa k nej po desaťročiach v r. 2021 vrátil, zďaleka mi nepripadala taká dobrá a tak štvrtú hviezdu drsne odoberám. Zaujímavosťou je, že v 80. rokoch Clive Barker napísal čosi ako pokračovanie (Nové vraždy v Rue Morgue, u nás vyšli v Cliveovej zbierke Druhé knihe krvi).
Zajímavý detektivní případ. Líbilo se mi využiti logického/analytického přemýšlení detektiva. Stejně jako u sira A. C. Doyla, který se vlastně E. A. Poem velice inspiroval pro svoji tvorbu.