Zážitek z chu-tchungu
Povídka od:
Michel Faber
Z knihy:
Tak zatím, Natálie
Popis není zatím k dispozici.
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
Tak trošku mě to připomnělo Troškův film Slunce, seno, erotika, kdy v závěru vesničané z Hoštic jásájí nad tím, že se za "tučné prachy" mohou stát součástí skanzenu dob minulých. Troška není mým oblíbencem, zato tahle absurdní povídka se mi opravdu líbila. Humor zde není prvoplánový.
Místo: lidské mraveniště zvané Peking.
I druhá povídka má v sobě cosi existencialistického, navíc lehce futuristického, ve chvíli, kdy přijde letmá myšlenka „co by se stalo, když tu nebudou žádný turisti“?
Jenže, oni tu jsou ... a proto tu jsou autentické zážitky z chu-tchungu:
„Co to tu tak krásně voní?“
„Oběd chcete? My pro vás oběd. Nejlepší v Pekingu. Biftek, kreveta, krab, co vy rád, větší, že jste ještě nikdy neviděl.“
Ale, co kdyby přeci jen nebyli? … rovnováha ekosystému (ať už si pod tím představíte cokoliv) může být velmi křehká!
Lehce futuristický skanzen po čínsku. Je tam humor, ale ve výsledku z toho i trochu zamrazí. Nejvíc mne dostalo to, proč si na ulici v chu-tchungu už nemůžou hrát děti a jaký život jim západní společnost(i) v zájmu našich hodnot a morálky nejspíš připravili.
Jinak je tam moc hezká paralela (nevím jak moc zamýšlená) s kvantovou fyzikou a chováním systému při neexistenci pozorovatele.
4,5*