Žebranda

Povídka od: Džundži Itó
Z knihy: Milostné strasti nebožtíků

Juki má problém se svou postavou. Nechodí plavat, stydí se za svou postavu. Má prý moc žeber . . .
Ruriko zase po večerech slýchá podivnou hudbu . . .

Komentáře (1)

Přidat komentář

Terva
31.10.2024 4 z 5

„Někteří pacienti psychicky nezvládají,
pokud operace nevyjde
podle jejich představ.
Takže ty, u kterých podobná reakce hrozí,
zásadně neoperuji.“

Rozhodně to má zajímavý začátek. Žebra a pak ta hudba. Jenže čím více jsem se dostával do příběhu, tím více se mi to zdálo divné. A tím „divné“ nemyslím podivné, či strašidelné, ale spíš neuvěřitelné. Přeci jenom, operace a vyndavání žeber – to u nás (asi?) neznáme. V Japonsku je to asi běžné, ale pravda je někde tam venku. A navíc to má takový konec nekonec.

Citát: Nech mou ségru bejt!

Povídka vyšla v knize: