Zlá noc
Povídka od:
Ed Brubaker
Z knihy:
Poslední z nevinných
Žena v nesnázích, přátelé na útěku před policií a gangstery a tajemství, kterému nikdo není připraven čelit! Před pěti lety byl Jake šťastný otec od rodiny, dlouhou dobu mimo kriminální život, ve kterém vyrostl, ale pak z něho policie udělala hlavního podezřelého ve strašlivém zločinu, což roztrhalo jeho život na kusy! Jake je nyní po těch letech méně než stínem svého bývalehé já, beznadějný nespavec, který chodí po nocích městem. Avšak jednou v noci, když se dostane na špatné místo ve správný čas, se jeho celý život opět změní...
Bad Night
Rok vydání originálu: 2009
Povídka vyšla v knize:
Komentáře (3)
Přidat komentář
V Criminali 1 okrem iných vystupoval bývalý falšovateľ dokladov. V dvojke sa dočkal vlastného príbehu. Ale je taký temný, drsný a vôbec, že by možno bol radšej, ak by sa ho nedočkal. Proste... Criminal. Sean Phillips báječne kreslí. A Ed Brubaker? Ten to napísal fakt diabolsky. Nechal som sa unášať dejom, ktorý síce vyzeral predvídateľne, ale v druhej polovici sekal jeden nečakaný twist za druhým. Ed to mal fakt riadne prešpekulované!
„„Zajímavý“
je to nejhorší slovo,
jaké kdo může použít,
když hodnotí
vaši práci.“
Víte, čemu se musím v tomto případě smát. Tvrdí chlapci, samej chlast, drogy a přijde výhled na to, že smočí a jsou z nich úplní beránci. V tomto noirovém světě by nepřežili ani dva dny, ale v knižních příbězích pokračují dál a dělají stejné chyby. Nad čím se také v poslední době neustále zamýšlím, je fakt, že jakákoliv opuštěná budova je stále pod proudem a teče v ní voda. Už jste to někdy zažili v reálu? Já ne.
Malá ochutnávka:
Obvykle mi stačí čtyři hodiny spánku, někdy mezi šestou ráno a polednem. Ale dny, kdy se mi to nepodaří... takové dny jsou ztracené. Jsem unavený k smrti, ale mozek pořád jede. V takové dny je práce jen ztráta času, ale odvedu ji stejně, ze zvyku. I když většinu toho zítra nebo pozítří překreslím...
To, co jsem výše napsal, se může zdát jako kritika, ale opak je pravdou. Mám tohle rád, protože mi to umožňuje předvídat, a já jsem pak rád, že jsem na to přišel mnohem dřív, než se příběh dostane do konce. Sem tam je něco jinak, a to jsou ty detaily, které mě nutí, číst až do samotného konce. A tady mě překvapila jedna postava. Fakt jsem to od ní nečekal. Ale konec byl perfektní.
Citát: Nejsem jeden z těch lidí, co se rozplývají, jak prostě „milují město v noci“.
(SPOILER) Jacob, kreslíř Franka Kafky z předchozího svazku, zde dostává svůj samostatný příběh, který se zdá ze začátku celkem přímočarý a s každým listem se noří do čím dál většího průšvihu. Pak se ale dostane na scénu jiný úhel pohledu, od jiné postavy a začne být jasné, že je to mnohem zapeklitější věc, než se zprvu zdálo. A když přijde na řadu třetí úhel pohledu...no zkrátka nic není tak jak se může na první pohled zdát, kromě faktu, že spánek je opravdu důležitá věc.