2152 přečtené 2

Artefakty moci 2018, Jan Eis

Upozornění: komentář obsahuje spoilery ke knize Dva světy: Artefakty moci S čistým svědomím můžu říct, že je to nejhorší kniha, jakou jsem kdy četl. A to nejen v žánru fantasy, tohle je to nejstrašnější, s čím se se zatím v literatuře potkal. Důvodů je hned několik. 1. Grafika. Začneme zlehka. Netuším, kdo dělal sazbu knihy, ale asi za to dostal opravdu bídně zaplaceno. Spousta textu je velkými písmeny, aby byl výraznější, například když někdo křičí. To není vyloženě chyba, ale preferoval bych kapitálky, v knize by to tak nebilo do očí. Další věcí je zarovnání a velikost. Byť je to většinou udělané správně, tak existují stránky, kde je text na pohled asi o bod větší a zarovnán do bloku (či do nějakého jiného útvaru, rozeznat to na papíře není úplně jednoduché). Kniha je ale vydaná samonákladem, tak chápu, že se jí nedostalo péče profesionálů. 2. Stylistika a gramatika. Text je plný gramatických chyb (kapky krve stékali, mrtví muž), je zde podivný slovosled, nadužívání přivlastňovacích zájmen, zvláštní slovní spojení (bylo by vskutku impulzivní pozorovat… , ohovnělé nohy, nabrat kondici), spousta překlepů (vstoupíli, půl noc), pan Eis naprosto ignoruje konzistentnost textu a střídá přítomný čas s minulým bez zjevného důvodu (i když je to možná proto, že text v přítomném čase zní akčněji), opakování už známých věcí (dokolečka se dozvídáme, že kostry spletené černými vlákny září zevnitř barvou plamene), čárky jsou zde používané naprosto náhodně, bez znalosti gramatiky, a obecně celý text si po sobě autoři snad vůbec nepřečetli. Korektura není a celé to působí jako špatná slohovka žáka čtvrté třídy. 3. Sexuální scény a další tělesné potřeby. Popis sexu působí, že by klidně mohlo jít o scénář k nějakému pornofilmu, je zde popsáno snad úplně vše. Plus zde můžete najít docela detailní popis defekace, s čímž jsem se v takové míře jako tady nesetkal v literatuře snad nikdy. Čtenářům pod 18 let opravdu nedoporučuji, mohlo by to značně narušit jejich duševní vývoj. 4. Děj. Autorům prominu, co všechno o tomto „veledíle“ napsali na startovači, protože bez masivní reklamy by to asi nikdo nekoupil. Originalitu zde nehledejte (nejmocnější hrdinové a mágové bojují proti temnému zlu z jiného světa), ale i když jde o neustávající přehlídku klišé, tak pokud by to bylo kvalitně napsané, tak bych to hodnotil jako příjemný průměr, který zabaví, ale nedá nic nového. Pochopitelně je to napsané naprosto příšerně, takže je to to nejhorší, co jsem zatím viděl. Některé pasáže jsou zde absolutně zbytečné (nechápu, k čemu byla část s Kerberem a část se Sorou, která měla jakýsi úkol, o kterém se ovšem čtenář nedozví vůbec nic) a celý děj působí originálně asi jako sága o upírovi, co se zamiluje do lidské dívky (nebo naopak). Když to tedy shrnu, tak čtení této knihy je opravdu příšerný zážitek, který bych asi nikomu nedoporučil (pokud nechce jen vědět, jak kniha nemá vypadat). V textu je špatné úplně všechno, grafická stránka je neprofesionální a celé se to jen hemží různými chybami a překlepy (spousta dobrých knih tam nějaký má, ale tady jsou na každé třetí stránce). Abych nebyl jen negativní, tak snaha autorů vidět je a dialogy a bojové scény v jádru nejsou špatné, autoři vědí, jak by měly vypadat (např. u boje krátké věty, ne rozvláčné popisy). Bohužel to troskotá na gramatických chybách a špatném slohu. Autoři se možná časem zlepší, ale zatím je jejich jediné dílo to nejhorší, na co můžete v české fantastice narazit.... celý text

Ydris: kniha první 2017, Květoslav Hönig

!!! Varování, komentář obsahuje spoilery ke knize Ydris - Odkaz Tastedarů Vesměs souhlasím s 1 až 3hvězdičkovými hodnoceními, protože se jedná o výrazný podprůměr. Dlouhé a nezáživné popisy (rozložení nábytku v každém pokoji!), podivný způsob pojmenování kapitol, "obohacování" češtiny, neexistující děj a tak dále. Chtěl bych ale vypíchnout čtyři věci, které mi na téhle knížečce asi nejvíc vadily. 1. Vulgarismy. Chápu, že je teď in cpát do fantasy spoustu sprostých slov, a nemám vyloženě nic proti. ALE pokud velekněžka Saerlina, nejlepší kouzelnice v zemi, která vystudovala školu magie, kde se dozajista učí i slušná výchova, nadává jako přístavní dělník, tak je někde chyba. Př.: Navštíví ji barbar Rorn, chvíli postává u stolu než na něj Saerlina, která sedí, začne řvát, ať se taky posadí, protože ji dopr*ele s*re, že tam tak postává. To opravdu nepřidává na důvěryhodnosti. 2. Dialogy. Další věc, která byla jako pěst na oko. Když spolu mluvily dvě postavy, tak u každé věty v uvozovkách bylo něco jako pronesl, řekl, prohlásil, odpověděl, atd. U KAŽDÉ věty. Ve většině knih, co jsem četl je to na začátku dialogu, pak se věty jenom střídají a čtenář pozná, kdo co říká. 3. Postavy. Čtenáři by většinou mělo záležet na postavách, o ty dobré by se měl bát a u těch záporných by si měl přát nějakou formu odplaty, dejme tomu. U této knihy tomu tak není. Zde je vám naprosto jedno, co se s postavami stane. (Spoiler) Na konci jsem si dokonce přál, aby se Nefrael něco stalo, ideálně aby zemřela (zrovna v tomhle mě autoři nezklamali) a děj byl zajímavější. 4. Wrael. Je pravda, že je to asi nejsympatičtější postava ze všech, ale zároveň mě nejvíc iritoval. A to z jednoho prostého důvodu: je dokonalý. Je to tak trochu génius, je bohatý, je vynikající šermíř a bojovník, je to avir, takže je rychlý a vidí ve tmě, a tak podobně. A navíc nemá snad jedinou špatnou vlastnost. Přes to všechno mě kniha docela bavila, svět je promyšlený relativně pečlivě a kapitoly jsou krátké, takže prokousat se jimi není až takový problém. Ale zoufale to potřebuje proškrtat a péči redaktora. Co jsem se na jejich Facebooku dočetl, na druhý díl jim přišly nějaké nabídky (snad od nakladatelství), tak doufám, že bude lepší než tenhle.... celý text