Addie přečtené 211

Fiesta / Stařec a moře 1985, Ernest Hemingway

Kniha o nemalém úsilí a odhodlání překonávat překážky. Jde příkladem, tak se ho držme.

Čas žít, čas umírat 2006, Erich Maria Remarque (p)

Zeit zu Leben und Zeit zu sterben... Čtení, které mi ukradlo většinu času vyhraněného na spánek, protože za to stálo (navzdory mému očekávání v okamžiku, kdy jsem si knihu brala z naší domácí knihovny). Vzpomínám si, jak jsem klela a nenáviděla svět, když došlo na ono umírání. Příběh vykreslený bez pozlátek, resp. tak jak věci leží a běží. Reálně, z čehož mrazí v zádech. S prozřením v očích a plna uznání Remarquovi tleskám.... celý text

Zelené pahorky africké 1972, Ernest Hemingway

Kniha nepopisující africkou krajinu o nic víc než Hemingwayův vztah k lovu a požívání alkoholu etc. Tato autobiografičnost byla v důsledku přínosem, protože samotné "cestopisno" by použitým stylem asi jen těžko udrželo moji čtenářskou pozornost. Moje dojmy z knihy tedy nejsou žádná sláva, bylo už i lépe v tomto ohledu...... celý text

Obraz Doriana Graye 1999, Oscar Wilde

Obraz Doriana Graye asi nikdy nepřestanu doporučovat. Pro Wildeovo slovo a jazyk jakožto nástroj umění, pro brilantní závěr, pro mistrovskou formu i obsah... A pro mnohem víc, co by se jen těžko popisovalo pouhými slovy. ... "Ti, kdož objevují v něčem krásném ošklivý smysl, jsou zkažení a přitom neokouzlují. To je nedostatek. Ti, kdož objevují v něčem krásném krásný smysl, jsou lidé s kulturou. Pro ty je naděje. A vyvolení jsou ti, pro něž něco krásného znamená jenom krásu." Díky za pravdu, kterou jste nám odhalil, mistře...... celý text

Malý princ 2005, Antoine de Saint-Exupéry

Jsem moc ráda, že jsem Malého prince nečetla v rámci povinné četby, ale na základě vlastního výběru, protože mám pocit, že by mi z něj asi leccos uniklo (i tak však nejsem ,,dospělá" a všemožně se dospělosti bráním, protože zkrátka nechci přestat vidět slona v hroznýši:o)). Když nad tím tak přemýšlím, tahle kniha mě přivedla k četbě a lásce k četbě jako takové. Pokud jednou vidíte, co je očím neviditelné, nelze tuto knížku nemilovat - toť můj názor. A nebudu lhát, když napíšu, že jsem navždy zodpovědná za to, že jsem ji k sobě připoutala...... celý text

Povídání o pejskovi a kočičce 1956, Josef Čapek

Nestárnoucí klasika, co nikdy neomrzí. Už jen proto, že znamená i sílu toho slova. A tím je DĚTSTVÍ.

Rybaříci na Modré zátoce 1977, Karel Nový (p)

Moje povinná četba asi z druhé třídy. Těžko se mi loví v paměti, ale to co si vybavuji, to kouzlí úsměv na rtech.

Luisa a Lotka 2004, Erich Kästner

Příjemná knížka, člověk by si nejradši znova zajel na tábor... Minimálně já, když si na ni vzpomenu.

Správná pětka na ostrově pokladů 2008, Enid Blyton

Asi nejsem takový dobrodruh, ale četba mi ani v nejmenším neuškodila, ba naopak.

Děti z Bullerbynu 2009, Astrid Lindgren

Myslím, že by každé dítě mělo dostat příležitost poznat děti z Bullerbynu. Já osobně jsem za ni tedy opravdu vděčná a věřím, že nejsem zdaleka sama.

Opilé banány 2010, Petr Šabach

Co více si přát, než číst autora ve skvělé (literární) formě? Baví, baví, BAVÍ!