alekis přečtené 639

Krev elfů 1999, Andre Norton

Elvenbane 1996, Andre Norton

Při prvním čtení... okouzlení:-)! Při druhém čtení - zase potěšení! Mám pocit, že v této knížce nejsou žádná velká slova o boji dobra se zlem... a přesto to tam všechno je a po čase, nejspíš, ji vyhledám znova :-). Nebude to vzápětí (je tolik dobrých knih ke čtení) ale určitě se k ní jednou zas vrátím, už potřetí :-). O čem to je? No, příběhy o dracích mě prostě moc neberou, zdá se mi, že je už předrakováno. Tak nevím, proč zrovna tento - mluvím o obou dílech samozřejmě, mě strhl a to docela dost :-). Ve světě, kde žijí tři druhy inteligentních tvorů: elfové, draci a lidé (pouze lidé jsou původní, draci a elfové se sem dostali jakýmsi průchodem mezi světy - zmíněno celkem okrajově) , zachrání dračice novorozené dítě - míšenku elfího lorda a lidské konkubíny a vychová ji jako svoje dítě (už tento čin je úplně mimo všechny zavedené zvyklosti, a že jich tam pak hodně přibude!). Dítě, jako i všechny ostatní takové míšence, odsouzené k smrti. A tím to všechno začne!... celý text

Oběť - svazek 1 2003, Kristine Kathryn Rusch

Tak nevím, co je horší a co je lepší. Čtu znovu, potřetí (!), tuto vynikající sérii, a zjistila jsem, že jsem tolik věcí už zapomněla! Myslela jsem si, že vím... a nevím nic a znovu se kochám a děsím zároveň, neboť je to opravdu věc nadmíru skvělá a hodně dramatická! Na to, že má na DK tak málo čtenářů. Takže tohle je to lepší. Horší je to proto, že jsem (ne poprvé) odložila na neurčito všechny rozečtené a plánované knihy... A vůbec nejhorší je že souběžně s Kronikami čtu ještě další vynikající sérii, a to je Království boží Paula Kearneyho a musím dbát na to, aby se mi nic nepletlo. Neplete :-). Dvě poměrně složité věci, obě nacpané dějem až po střechu. Kroniky se naštěstí odehrávají téměř výhradně jen na Modrém ostrově, byť přecházíme i tam z místa na místo, zato Království, tam je všeho přehršle, postav a říší a náboženství a politiky... Nelituji. Asi nepřečtu, nestihnu některé další pecky, a kdo ví, co čeká za rohem, možná nedočtu ani tyto věci, třeba mě srazí tramvaj jako onehdy nějaké lidi, a konec se čtením... Naštěstí u nás tramvaje nejezdí! Píšu komentář ke Kronikám, už jsem rovnýma nohama ve druhé části, ale zároveň doporučuji i Království, ať je to tedy jedním vrzem. Někteří lidé nečtou vůbec fantasy - což respektuji, prostě jim nesedí, chtějí něco, co je reálné, co by se určitém případě doopravdy mohlo odehrát i ve skutečnosti. Fantasy je pro ně cosi neuskutečnitelného. Kdo ví? Co když třeba někde v paralelním vesmíru...?... celý text

Útěk z hor 2005, Bronwyn Williams (p)

Když se Devin vyhodil ve štole do vzduchu způsobil tím Millerovým trochu rozruchu. Eleanor pak drželi na kopci v zajetí, zachránce, ač těžce zraněn, objevil se vzápětí... :-) Po čase spolu prchali přes trní, přes hloží, děj se blížil postupně k vášnivé .... (smím to napsat, je po 22 hodině?) Lidský osud od plus k mínus je jak kyvadlo, tady to však - jako vždycky - dobře dopadlo :-). Není to jenom jednoduchá, či úplně nereálná romance. Stojí za přečtení, pokud člověk nevybírá jenom příběhy ze šlechtických kruhů, ale míní nahlédnout i do těžkostí reálného života.... celý text

Indiánova žena 2003, Bronwyn Williams (p)

Dlouhý Stín je dokonalý... K tomu ti dva kluci malí... A dívka, co chce šťastně žít... Dva mizerové, co by měli jít tam kam patří: totiž k čertu! Nezmizí mi úsměv ze rtů, když se začtu do milostné romance. Vrším stránku po stránce, mísí se děje veselé, smutné, dramatické, zapeklité, záhadné Mám ale jednu jistotu: vždycky to dobře dopadne! V takových knihách voní domácí chléb, když se peče, a padouch, díky Bohu, nikdy svému trestu neuteče :-). Díky, milé romantické autorky. Jste prostě borky! Originální název knihy je, pokud správně překládám, (ach ta moje angličtina) Žena Dlouhého Stínu.... celý text

Čtvrtá oběť 2015, Peter May

Autor si dal vážně práci: opět hodně informací. - Další skvělý příběh z Číny (nejen) o armádě z hlíny. - Co ví dneska děti, vnuci o kulturní revoluci? - Proč stařík změnil svoje zvyky a vrátil se z Ameriky..? - Řešení je nasnadě, Li přijde na kloub záhadě. - Tu máš, čerte, kropáč! Kocour není Kopáč! - Margaret, kryj si záda! Všude může číhat zrada! - To trápení trochu vadí, ale - mají se furt rádi :-) ! Některé výtky některých komentátorů - komentátorek, prolínající se všemi zatím v češtině dostupnými díly: proč si Margaret nezjistila něco o Číně, než tam jela. No, soudím, že autor, vkládající informace do úst nějaké postavě v knize, a Margaret je sdělující, je vlastně sděluje nám - neboť, kdo z nás ví opravdu dost o Říši středu? Červená knihovna! Fuj! Má to přece být detektivka! Lidi, probůh! Život není jen detektivka, ani jen červená knihovna! Život je pestrý! A autor je třída! Stojí to za přečtení! :-)... celý text

Pán ohně 2015, Peter May

Setkání se zajímavou americkou dámou a s Čínou, o níž je mi velmi málo známo. Pár mrtvol, bicykly, věčné cigarety, sem tam pitva, detektiv ostrý jako břitva... a navrch malá chutná špetka koření: trocha milostného třeštění... :-) Za děj 4*, za spoustu nových užitečných informací 1* navrch. Stává se ze mě čtenářka detektivek... a za to můžeš ty, Skote!!!... celý text

Ostrov Entry 2015, Peter May

Peter May se stává mým oblíbencem. V této knize, krom všeho ostatního, hodnotím dotažení příběhu (vedlejší postavy) Ira Michaéla, a díky Bohu, že autor nepodlehl dnešním zvráceným móresům a ukončil záležitost ve jménu pravdy oko za oko, zub za zub. Co tedy ještě říct k Ostrovu Entry? Je tam všechno. I bolest, i zmar... I lásky dar. Zas další příběh pod kůži mi vnik... a mimochodem - vrah je zahradník! :-) Dodatek: na you tube je ukolébavka Hush hush, o násilném vysídlování Skotů - verze mého srdce je od The Corries :-).... celý text

Tajuplný ostrov 1939, Jules Verne

Je těžké vtělit myšlenky do slov. Nepodaří se mi to. Snad stačí, že Tajuplný ostrov je geniální kniha geniálního autora. Četla jsem ji podruhé, poprvé někdy v 10 - 12 letech... Ano, spisovatel využil beze zbytku autorskou licenci. Ano, stvořil charaktery, jaké se dnes nenosí, podle některých názorů ani neexistují. Ano, s jeho svolením trosečníci dokázali provést postupy, které známe spíš z průmyslu. Ano, použil pár oslích můstků, pár šťastných náhod a několik zázračných zákroků "tajemné bytosti". Každý ví, kdo to byl, ale - mlčím! :-) To tam všechno je... Drobné nesmysly, jakože Lincolnův ostrov, s výběrem rostlinstva, živočichů a nerostného bohatství, je taková planeta v malém. Ale jinak je to (krom pár vědeckých pasáží, které mi v hlavě neutkvěly, pardon, monsieur Verne) úžasné, napínavé a dobrodružné čtení. Dnes by do takové knihy musela být zamontována všechna předepsaná klišé, která tu nebudu rozvíjet. Knihy a filmy jsou jich plné. Dnes by taková kniha nemohla vůbec vyjít! Díky, krásné 19. století, století páry a velkých objevů! Díky, až nyní mnou doceněný pane Verne! Bylo to nádherné čtení! Nádherný návrat! :-)... celý text

Dům na pobřeží 2004, Daphne du Maurier

Lásko nenaplněná, lásko prokletá, přijdeš si jenom tak, otevřeš dveře do léta, a pak je zase zavřeš. Jo, to je fakt moc prima! A potom navždy tma... A potom navždy zima... Lásko prokletá, lásko nenaplněná, přijdeš si jenom tak, uděláš ramena, zatroubí fanfáry a potom už jen ticho. A bolí z tebe srdce! A bolí z tebe břicho! A bolí sny a představy a myšlenky a obrazy... Lásko, děláš fakt ukrutné podrazy! Dům na pobřeží je kniha, kterou jsem četla nejvíckrát, možná i 15x. "Jde podzim, je čas přečíst si Dům na pobřeží" - citace z mojí hlavy :-). Teď už jsem ho pár let neměla v ruce. Vlastním velmi poničené vydání Odeon 1972. Psáno krásným způsobem, krásným jazykem, a také krásně přeloženo. Získáno trochu nečestně - ale jinak to nešlo :-). Snad už je zločin promlčen... :-). Na obálce je malý obrázek jezdce na koni, a pak ten starý dům, který nejspíš autorce pošeptal něco ze své historie. Alespoň dvě citace: 1. Věděl jsem že v mé vlastní době bylo plné léto, i když se obloha zatáhla a zamračila, teď ale kolem mne bylo pronikavé světlo blížící se zimy, zřejmě časné odpoledne, kdy jasné slunce, planoucí už na západě, zabarvuje nebe do temně ruda, než přijdou noční mraky. 2. Díval jsem se na jezdce a jeho koníka, pohyboval jsem se na vzdálenost čichu a na dosah. Z obou silně čpělo, jako by byli samou trestí života. Stružky potu na koníkových bocích, chundelatá hříva, skvrna pěny u udidla, a silné koleno a noha v punčoše, kožený kabátec šněrovaný přes tuniku, pohyb v sedle, ruce na otěžích i sama zrůžovělá tvář, s dlouhou útlou čelistí, orámovaná černými vlasy, sahajícími až po uši - to byla skutečnost, a já vetřelec. Ta věta o pronikavém světle blížící se zimy a o nočních mracích mě fakt pokaždé dostane! Je sice léto.. ale měla bych si zase přečíst Dům na pobřeží :-).... celý text

Návrat na vinici 2016, Kristan Higgins

Tak tohle jsi, Faith, jistě nečekala, když jsi vedle Jeroma u oltáře stála. Děvče, utři slzy, neplakej! Vždyť ten tvůj vyvolený je... (přečtěte si knížku). V posteli vždy, jako stín, byl by s vámi ten Džastín (brrr)! Kamarád taky rád, i když ho zprvu nechceš znát :-). Levi, to je zkrátka třída! radost smutek rychle střídá... :-). Ze srdce mi spadl cent, zase je to happyend :-)! A tak to má ve správné romanci být!... celý text

Manželstvo z rozumu 2016, Kristan Higgins

Honor ani netušila, co v ní vůbec je, dokud nedala té zmiji Daně na budku :-)! Tom musel přicestovat až zpoza moře z Anglie, aby vyfouk amíkům tuhle sladkou jahůdku :-)! Tančila, tleskala a plesala vajíčka, že budou mít anglického zajíčka :-)! (Tom 32, Honor 35) Veršík o vajíčkách zdá se být mimo mísu... ale je zcela na místě. Knížku jsem četla ve slovenském překladu a fóry kolem vajíček byly vtipné! Když pominu pár klasických klišé, tak je to celkově čtivé, vtipné a zábavné, a hlavní hrdina je obvyklý urostlý, svalnatý, silný, udatný a zdatný Pan Božský - přesně jak to má ve správné romanci být!!! A padouch bývalý amant teď ať v koutě brečí, a falešná kámoška ať vztekem ječí!... celý text

Na ostrově 2013, Tracey Garvis Graves

Jak to zpívá Lucka: sex je náš, dělá dobře mně i tobě.. ale: láska je láska :-). Tento příběh se klidně mohl stát, a jsem moc ráda, že autorka mu dala šťastný konec, že se mladý kluk nevykašlal na "starou bábu" potom, co se vrátili do civilizace - i tak to mohlo dopadnout. Holka si mohla třeba hodit mašli, i když v tomto případě, tak jak nám hrdinka byla popsána, by se to asi nestalo, a kluk... Nevím, zda by si vůbec uvědomil tu největší ze všech ztrát - ztrátu spojení duší. Často ztrácíme, aniž vůbec tušíme, co, a jak mnoho. Hugh Jackman, jeden z nej... sexy herců, má manželku starší tuším o 17 let... tudíž, podle mě, co se týče věkového rozdílu, není až tak co řešit :-). Soudím, že autorka chtěla zdůraznit, že krizová situace, v níž se jedině může projevit, co v každém člověku skutečně je, dokáže (ne ve všech případech)udělat z kluka muže - a to se jí podařilo.... celý text

Řeky Londýna 2015, Ben Aaronovitch

Protentokrát - soras! Nejsem černovláska, ba ani blondýna, miluju UK, fantasy, a bažila jsem číst Řeky Londýna. Bohužel, má to - pro mě - špatný směr. Nedočtu, odkládám, však ještě jeden verš na závěr: Ve staré dobré Anglii září za úplňku Řeky Londýna jak roztavený cín... God save the Queen! Je tolik knih, které nestačím přečíst. Takže nečtu, co mě nebaví. Snažím se nedávat špatná hodnocení, u vědomí toho, že já sama asi žádnou pořádnou literaturu nikdy nezplodím... Tudíž dávám zlatý střed a protentokrát, sorry, Mr. Aaronovitch. Jo, a ta "stará dobrá Anglie" :-) : Prosím, neberte mi mé iluze, já vím, že je to stejné jako touha po duze, které se dotknout nedá... a přesto osamělá duše cestičku k ní hledá... :-)... celý text

Toto všechno ti dám 2018, Dolores Redondo

Pod nebem Galicie přelétají ptáci a na vinicích dozrávají nová vína... Někdo tu navždy svoji lásku ztrácí. Zbývá jen dokončit tu práci. Teď zbývá zjistit, čí je to vina. Detektivky čtu docela sporadicky (ačkoli Soudce Ti je můj favorit...) ale do této jsem se dala na základě doporučení níže (nikanika17). Přemýšlela jsem, proč je hlavní postavou homosexuál, který ztratil svého partnera - manžela. No: myslím, že pokud by šlo o heterosexuální vztah, celé vyšetřování případu a děj vůbec by byly o něčem jiném. Hlavní hrdina - Manuel - prostě musel být muž, a jeho partner také - protože to bylo nutné pro jeho roli. Je to kniha, která mi zůstává v mysli, jistě, že se časem rozplyne, překryjí ji jiné příběhy - ale pokud si kdo chce přečíst nejenom detektivku, ale skvělý příběh, který navíc přibližuje (například pro mě) neznámé Španělsko, tak si to určitě užije! Stejně jako já. Doporučuji vřele!... celý text

Ve znamení Štíra 2013, Maggie Stiefvater

Dnes půjdu brzy spát... a možná, že k ránu zaslechnu ve snu vzdálený hlas oceánu. Hluboce vdechnu slaný vzduch, když půjdu pískem nazdařbůh. V slunci se zaleskne pobřežní tůň. Zčeří ji kopytem vodní kůň...? Dnes chci si nechat zdát - kéž pevná je má víra - že venku vládne drsný listopad. A Slunce stojí ve znamení Štíra...... celý text

Sama čepel 2008, Joe Abercrombie

Zákon tvrdé pěsti 1. Když tasí Krvavá Devítka, je špatná tvoje vyhlídka, a určitě ti nepomůže lékařská prohlídka. Když schytáš jednu přes sanici, druhou mečem po palici, třetí nožem na bránici, hledej nejbližší márnici... :-) 2. Logenovi jeho táta dvě rady dal: jdi právě do toho, čeho by ses bál, a taky věz, že muž nenosí nikdy nožů dost. Zrada, to je potměšilý host... 3. Krvelačný šanka v nočním lese vyje... A Logen? Jo... Logen..? Tak ten ještě pořád žije! :-) V jedné recenzi na První zákon byl postřeh, že hranice mezi padouchem a hrdinou je v této trilogii povážlivě tenká, a je to fakt. Jinak: pobavila jsem se, bylo to dobré čtení. Mohu jen doporučit. Za srdce mě vzalo Království Boží Paula Kearneyho, to teda jo, ale První zákon je taky skvělý, tragický inkvizitor, mučitel a mučedník Glokta je naprosto úžasná postava, která se jen tak v nějakém příběhu neobjeví, a celkem mi tato trilogie zase stojí za nejvyšší hodnocení :-).... celý text

Lodě ze západu 2004, Paul Kearney

Občas čtenářku inspirace obejde velkým obloukem, bez rozdílu, že kniha zapůsobila víc než dost... Jo, chtěla jsem napsat úvodní dramatický veršík o tom, že zlo nemůže být nikdy poraženo, může však být alespoň zahnáno do kouta... Že lidskou víru a vůli žít ve svobodě nic nespoutá... Že nové jitro probudí jásavý hlas kohouta... ale nějak mi rýmy nejdou od srdce, takže radši nic. Jak jsem už poznamenala dříve, tato série má na DK ubohé minimum přečtení. Škoda - pro ty fantasy milovníky, co se jí vyhnuli, svedení jinými, možná známějšími jmény autorů... Kdo četl, ten ví! Nechci se opakovat, ale musím: nemá to chybu!! Technická: autor je Ir, z ostrova obklopeného mořem a proto asi tolik ví o lodích a o všem kolem nich. A k tomu navíc má dar dokonale popsat válečné události - třesk zbraní, bolestný křik raněných, pach krve, řičení koní, ryk bojovníků, kteří jdou na smrt, ve chvíli nejprudší bitvy na to ale vůbec nemyslí... Je konec příběhu. Po všech bitvách a jiných hrůzách, jichž je do pěti knih zapasováno opravdu hodně, jsem nakonec docela ráda, že už přejdu k jiným knihám... ovšem s úmyslem, že zas někdy, znovu... repete :-). :-)... celý text

Jméno větru 2012, Patrick Rothfuss

Ač myšlenky mám zmatené, přec čistší vody z pramene. U Pocestného kamene, tam dlí mé srdce zmámené... Přemýšlím, jaké by to bylo asi, pohladit zlehka rudé vlasy, dotknout se tvého ramene..? Leť, Větře, bouřným povětřím! Kéž tvoje Jméno jednou zvím... :-)... celý text