alekis
komentáře u knih
Strašidlo minulosti
Jaroslav Velinský
Miluju Otu Finka, aťsi je to jen literární postava!
(Podobně třeba už dlouho miluju též Geralta a taky Vuka Drakkainena a další hrdiny.)
Ale setkat se s panem Velinským v prostoru a čase, což se stane jedině v příštím životě, tak padnu na kolena a budu před ním klečet a zbožně zírat. Protože on je (byl) jednoduše geniální! Bohužel, všechny fotky ho ukazují už jako staršího pána, šedivého a fousatého, snad jen jedna, pokud je to on, nabízí mladého muže, sympaťáka... No co vám mám povídat..? Klečím a jen zbožně zírám :-)!
Správně bych ale měla napsat komentář ke knize a ne si tady vylévat svoje srdéčko... :-)
Už dávno jsem si slibovala, že přečtu od autora veškeré všechno, co napsal, jenže knih je tolik... Zapomínám. Naštěstí je tu DK, rozsévající inspiraci na vše strany. Díky, Mariko! :-)
No prostě, nemá to chybu! Nesmírně zábavné, fórek za fórkem. Ale je to krimoška se vším všudy a docela napínavá! Komplikované vyšetřování seznamuje detektiva amatéra Otu s mnoha lidmi, až podivnými existencemi. A setkává se také s těmi, které kdysi znal - vlastně hned na začátku, a proto také rovnýma nohama skočí do hledání odpovědi na otázku: kam zmizela jeho dávná láska.
Ani sex nechybí, Ota vítězí totiž na všech frontách! :-)
Vřele doporučuji, je to fakt moc dobré čtení! :-)
Ostrov kostí
Imogen Robertson
Zkraje jsem měla pocit, že třetí část krimi série ze staré Anglie bude nejspíš méně zajímavá a napínavá, než předešlé. Opak byl pravdou!
Autorka píše tak, jak mi to vyhovuje a překladatelka překládá stejně tak. Kniha se po stránce jazykové moc dobře čte.
K obsahu: postavy, které jsme už dříve poznali, jsou stejné, zmínky o době, která předcházela, perfektně navazují, nejsou tu žádné zádrhele ani nesrovnalosti. Děj je barvitý, bohatý, strhující.
Je vidět, že autorka vlastně píše jeden rozsáhlý příběh, jen rozdělený do tří knih, a skvěle se jí to daří! Jsem nadšená! Jsem šťastná, že takovéto zajímavé a napínavé příběhy mohu prožít alespoň nad stránkami knihy.
:-)
Vyčetla jsem, že existují ještě nejméně dva díly s těmito dvěma neobyčejnými detektivy. Snad u nás vyjdou!
Pád titánů
Ken Follett
Historie se opakuje - protože člověk, to je stvoření, které se prostě nikdy nepoučí!
Kniha mě chytila a nepustila až do samého konce. Je dlouhá, je tam docela dost politiky, ale je to nezbytné pro úplný obraz té doby, a dá se tím prokousat.
Stručně řečeno, je to dílo mistra nad mistry... a tak jdu v cuku letu do dalšího dílu, ať zvím, jak to bude dál!
Chvíli mi trvalo se začíst. Knihu jsem otvírala a zase zavírala několikrát. Začátek, kdy čtrnáctiletý Billy nastupuje do práce na šachtě, ještě nenapoví, o co půjde... Jenže čím dál víc jde s postavami čas, je to jízda velkou rychlostí!
Jsem vděčná autorovi, že popisům zákopové války ubral trochu toho nejhoršího. I tak to bylo strašné. A lidé věřili, doufali, že už se nic podobného nebude opakovat...
Utkvěly mi tři věci. Bohužel, nemohu sem dát citace, protože v tom rozsahu textu je nenajdu. Tak jen stručně, a nepovažuji to ani za spoilery, protože v rozsahu děje je to minimum.
Havíř Billy, již zmíněný, je účastníkem bitvy na Sommě. Zaujala mě kratičká zmínka, jak okem odborníka hodnotí vysokou kvalitu provedené práce v dobytém německém zákopu.
V bouřlivými událostmi zmítaném Rusku je majitel panství kníže Andrej ubit s celou rodinou poddanými vesničany.
Před závěrem knihy bývalý dělník Grigorij, účastník revoluce, zachrání svého přítele před popravou, na rozdíl od dalších, a pochopí... že to, čemu věřil asi není tak úplně prováděno v praxi... Že je to vlastně úplně jinak!
Není co dodat. Nemá to chybu! :-)
Anatomie vraždy
Imogen Robertson
Druhá část historické detektivní série je podle mého stejně dobrá, či spíše ještě podstatně lepší, než ta první.
Děj se odehrává v Londýně, okamžitě navazuje na události popsané v první knize, všechny postavy, které jsme již dříve poznali, jsou přítomny a přijdou další, dobré i zlé.
Tentokrát se ale příběh rozvine do větší šíře a hlavně, je velmi dramatický a napínavý.
Čtení jsem si nesmírně užila! V knize je mnoho událostí smutných až tragických, ale přítomna je, bez zbytečného sentimentu, také krásná rodinná soudržnost a mnohá přátelství.
Autorka píše skvěle! Těším se na třetí část :-).
Nanečisto
Sergej Lukjaněnko
Autor se děsuplně vykecává, čímž u mě ztratil body! Ale dobrá tedy: i když to mělo na víc, nebylo to úplně o ničem...ba naopak!
Hned jdu na druhý díl, ať vidím, jak příběh s Kirillem bude pokračovat.
Vypíchnu myšlenku, která není u autora premiérová, tohle se prolíná ve vícero knihách, filmech, v hlavách přemýšlivých človíčků, a trochu ji rozšířím, protože i já se někdy ptám:
tohle všechno kolem nás, včetně nás samých - řídí to někdo? Tahá za nitky? Hraje si, nebo má nějaké zvláštní cíle? Jsou to mimozemšťané? Zednáři? Je to Pán Bůh na nebesích? Jsou to obyvatelé paralelních světů, kteří nás využívají, chtějí lidi položit na lopatky? Žijeme v matrixu, slepí, hluší, spící? A svět, a život, je jinde?
Nebo jsme my, lidé, vládci sebe samých a zodpovídáme jako jediní za svoje činy? A vůbec nikdo do našich životů nezasahuje?
Tak to teda fakt nevím.
Samozřejmě se hodlám pustit i do Načisto, ale aspoň okrajově tady musím zmínit Hlídky! Protože nejdříve jsem viděla filmy, Noční hlídku a pak Denní hlídku (víc jich tuším není) a byla jsem z nich total brutal perplex a absolutně unešená! To se nedá vůbec ani popsat, jak! :-)
Potom jsem přečetla, co z Hlídek bylo k mání, jestli se nepletu, tak až po pátou Poslední, a mám tudíž dluh ještě dva díly.
Hlídky nejsou dokonalé, myslím, že si autor ukousl moc velké sousto - nebo je to prostě chronický žvanil a měl by s tím něco dělat.
Ale srdcovka je srdcovka, a protože jsem tuto sérii četla kdysi před Databází, je potřeba se vrátit k silám Dobra a Zla a udělat si opáčko.
:-)
Šťastně až navěky
Jude Deveraux (p)
Úvodem musím podotknout, že skoro v každé romanci skrývá jedna nebo obě hlavní postavy nějaké dramatické tajemství! Též tam bývá nějaká strašně záporná osoba, která ohrožuje štěstí dvou zamilovávajících se. Prostě obvyklá klišé - a tady jsou rovněž.
Ve čtecí krizi - i když tuším, že už snad pomíjí, jsem musela sáhnout po romanci a zjistila jsem, že jsem ji už kdysi četla, ještě než jsem poznala Databázi. Nevadí, čtenářka sem tam zapomíná...
Příběh je víceméně klasicky vystaven, ale dobře se čte, protože autorka je profík. Už jsem od ní četla vícero knih. Tato je plná úžasných mužů, urostlých a velmi hezkých... Ovšem, ten pravý je jenom jeden!
Podrobností stačilo, snad nemusím prozrazovat co ví každá čtenářka "románů pro ženy", že všechno dobře dopadne a tentokrát tuplovaně, neboť... dojde k jednomu polepšení záporné osoby. A tak to má být!
Závěrem maličkost: v příběhu se vyskytují dva duchové, kteří ovlivňují některé záležitosti. Tedy, jde o dvě dívky, tak nevím, jak je nazvat, duch v ženském rodě neexistuje. Třeba dvě dušky? To asi ne!
No prostě, pokud někdo zkonstatuje, že je to jen autorčina fabulace, že žádní duchové nejsou, musím oponovat. Argumentuji tím, že to, že něco nevnímáme, nevidíme, neslyšíme, neosaháme, neznamená, že to neexistuje! Naopak, věřím, že kolem nás je spousta toho, co my, lidé, (tedy drtivá většina) se svým omezeným vnímáním, nejsme schopní postřehnout, zaregistrovat.
Už trochu mimo mísu, i když inspiraci mi dala kniha, o které zde píšu: fascinují mě kruhy v obilí, a tvrzení, že je dělají různí šprýmaři považuji za směšná. Falešné kruhy existují, ale ty složité a dokonalé prostě lidé žádnými prostředky nemohou udělat - jistě je ovšem nedělají duchové - tak kdo?
Tato roztomilá romance stojí za přečtení. Doporučuji kratičký komentář od Gi-Gi, se kterým souzním.
:-)
Výpověď
Whitney G. (p)
Nesmím napsat, o co kráčí, ztratila bych punc kultivované ženy. Jen ne žádné vulgarity ve stylu: kravina, slátanina, blbost... a ještě cosi mnohem drsnějšího! To ne!
Výpověď... Malé, vcelku krátké intermezzo mezi jinými knihami... A?
Asi každá osoba ženského pohlaví, jakéhokoliv věku, pokud není zuřivá feministka či cosi horšího, by si přála potkat Prestona Parkera, nevýslovně bohatého, neskutečně krásného, sexuálně výkonného... a ačkoliv se zdá, že je to odporný mizera a tvrďák, není tomu tak, jeho citlivá duše a jeho zářný charakter se tam někde, schované pod tvrdou slupkou, tiše krčí a čekají, až jim někdo otevře vrátka a vytáhne je ven.
Ta pravá! Ta úžasná bytost, která ho nakonec dostane... Ach jo...
Neblaze tuším, že já to určitě nebudu.
Věřte, nevěřte, takoví muži se kupodivu vyskytují - a to třeba právě v této knize :-).
Takže, je to sice taková nereálná fantasy, ale protože je to svižně, vtipně a zábavně psané i přeložené, konstatuji:
U mě dobrý! :-)
Nástroje temnoty
Imogen Robertson
Napínavé, mimořádně zábavné, bohaté dějem i zápletkami... Jedním slovem strhující! Kniha tak akorát pro mě!
Podle mě není nejpodstatnější kriminální linka, i když se na stránkách vraždí až až, ale příčiny všeho, pozadí, minulost některých postav...
Ale oba dva skvělí detektivové bez bázně a hany to celé rozpletou.
Vzhledem k tomu, že jde zase hlavní měrou jen o materiální dobra, i taková detektivka amatérka jako jsem já, dokáže vytušit, kdo asi za vším stojí...
Ale není tomu až tak. Není to jednoduché. Minulost není možné jen tak zrušit, zapomenout, zahodit... I z té nejhlubší propasti, z oceánu, z vrcholku nejvyšší hory ji může někdo přinést, oživit a využít... Padouchové! Kdo jiný!
Že přitom mohou strádat i nevinní, dobří a slušní? Prostě, takový už je svět.
Tato kniha mě strhla, četla jsem do úpadu až dočetla... a počítám, že se vrhnu do dalšího dílu, neboť... takovéto příběhy, to je prostě moje!
:-)
Rozhodnutí
Tilly Bagshawe
Překladač ze sebe vydal jiný překlad názvu: Zúčtování. U vědomí toho, že anglický jazyk, ač není tak těžký (prý) jako český, má i on všelijaká zákoutí a uličky, tudíž showdown může znamenat ještě něco úplně jiného. Vyřeším to tak, že nic neřeším - aspoň co se názvu týče.
Totiž, to "Rozhodnutí" mi tam k ničemu moc nesedí, na rozdíl od Zúčtování. Jo, to se to tam účtuje a ne málo!
Rozhodnutí napsat komentář o Rozhodnutí muselo přijít až po zralé úvaze. Původně jsem vůbec žádný psát nechtěla, protože, co tak asi psát?
Romance, tak jak si ji představuji, to fakt není. Půl na půl lidé sympatičtí a lidé odporní -- a mezi odpornými i sem tam padouch jako vyšitý. Problémy, divné vztahy, propletence...
Přečetla jsem, ale nadšení se nekoná. A to opravdu nerada píšu o jakékoliv knize, že podle mého názoru za mnoho nestojí.
Přesto jsem aspoň něco málo z četby vyzískala. Hlavní hrdinka (no... hrdinka...) Milly v USA jezdí na quarterech, což v knize není vysvětleno.
Porada se strýčkem Internetem: jde o plemeno American Quarter Horse, americký kovbojský kůň a na netu je hodně informací, dokonce i nabídky k prodeji, kdo má zájem a finanční prostředky.
Quarteři mě trochu usmířili s knihou, nehodím ji do škarpy, jen na ni asi vbrzku zapomenu :-)
Širé pastviny
Jack Schaefer
Tak vidím, že tuto knihu četl jen málokdo, ale mezi těmi pár čtenáři jsem i já - a vo tom to je! :-)
Četla jsem v trochu hektické době vánoční, ale čas se dá vždycky najít, a to nejlépe v posteli před usnutím, ruku v ruce s mojí zlatou kámoškou :-). No jistě! Čtečka, to je přece nejlepší parťačka před usnutím.
Další rozečtená kniha dnes už překrývá dojmy z Pastvin, ale vím a vědět budu: bylo to jedno z nejlepších čtení, a na téma Divoký Západ tuplovaně. Měla jsem úžasné nádherné pocity, především z popisů prostředí. To je velký dar, představit čtenářce kousek světa, ve kterém se příběhy odehrávají, jako kdyby byl v její mysli skutečný.
O samotných povídkách: anotace trochu napomůže a tak jen doplním, že autor nám krásně představil lidské charaktery, se kterými stálo za to se seznámit. Bylo to perfektní a doufám, že si brzy dám opáčko, pro ještě větší potěšení.
Snad to nebude spoiler, když připodotknu, že kromě nejrůznějších událostí nám autor v jedné z povídek naservíroval i kouzelnou zakuklenou romancičku s neskutečně sympatickým hrdinou :-)! A já, jakožto chronicky romantická duše tleskám a těším se, až se zas vrátím na Divoký Západ :-).
P. S. Dávno již tomu, co jsem četla autorovu kultovní knihu (snad ji smím tak nazvat) Muž se srdcem kovboje. Tehdy to pro mě byla taková pecka, taková rána mezi oči, že ačkoliv podrobnosti jsou v propadlišti času, dojmy a pocity zůstaly. Právě proto, že příběh mě vzal za srdce, jsem ho nedokázala číst znovu... protože šťastné konce to je moje!
Ale děvče, neplakej, život je takovej - věci častěji skončí nevesele... Tuším, že je potřeba překonat se a vrátit se i k této knize.
Věř ve svého boha
Sidney Sheldon
Tak rozporuplná kniha, že nemám vůbec představu, jak ji okomentovat... a asi se o to ani nebudu pokoušet.
Autor upekl dort spolu s pejskem a kočičkou a vrazil do příběhu tolik přísad, že z toho jde až hlava kolem.
Raději nebudu protahovat, tohle se zjednodušeně popsat nedá. Takže: není to špatné a určité věci je dobré si vyhledat dodatečně, což jsem učinila. Nad sem tam něčím je dobré mávnout rukou a sem tam něco je dobré brát s rezervou...
Čekala jsem poněkud jinou knihu. Ne že bych snad tušila, o co půjde, ale anotace něco napovídá a na jejím základě jsem si představila úplně jiný příběh než jsem dostala. Ale to se přece obvykle stává :-).
Pompejan
Philipp Vandenberg
Anotace hodně vypovídá a kniha stojí za přečtení..
Příběh mě zavedl do starých časů a byla to zajímavá a zábavná cesta. Hlavní postava je fiktivní, jinak se v knize vyskytuje mnoho skutečných osobností, z nich asi nejznámější císař Nero. Nejde ale o učebnici historie a tak jsem se nijak nenudila, ani nepřeskakovala zdlouhavé pasáže.
Naopak, autor mě dokázal vtáhnout do doby starého Říma a moje představivost, díky jeho způsobu vyprávění, docela pracovala.
Mohla bych vytknout, že některé věci pouze naznačil a do hloubky víc nešel, nepropracoval je, ale to by musel napsat tak dvakrát víc textu.
Pokaždé, když čtu nějakou dobře zpracovanou knihu z časů "před mobily", znova si uvědomím, jak vyspělé byly civilizace v dávnověku, jak byli lidé schopní a tvořiví, a musím o tom znovu s potěšením číst... Závěrem si mohu jen povzdechnout, neboť jsem o tom přesvědčená, že přes veškeré úsilí historiků a archeologů toho stejně víme jen velmi málo.
Nezbývá, než se zneviditelnit, to je podmínka, odcestovat časem do minulosti, a všechno si tam prohlédnout :-).
Zkouška důvěry
Nora Roberts
Kniha je napínavá a zábavná, a v rámci žánru, romantického čtení pro ženy, je kvalitním čtením.
Příběh obsahuje všechno, co má mít a kriminální linka, tak ta teda píše! Až jsem měla pocit, že autorka musela držet všechny čtyři palce, aby měl padouch volné pole, mohl patřičně řádit a nebyl dlouho odhalen.
To všechno si jistě zaslouží kompletní souhvězdí. Jenže kromě podrobně vykreslených charakterů a mezilidských vztahů je tu jedna úžasná nadstavba a tu musím zdůraznit.
Autorka mi nádherně přiblížila prostředí, malé město a jeho okolí, přírodu, neskutečné Skalisté hory, jezero i divokou řeku, louky na svazích plné květin, lesy a v nich zvířata - naštěstí nedošlo k setkání s medvědem... :-)
Je to tak sugestivně popsáno, že jsem celým srdcem zabažila ocitnout se tam, užít si to, možná i žít tam... a třeba potkat i takového hrdinu, jakého potkala Reece v románu :-).
Tak snad v příštím životě :-).
Večerní host
Rex Stout
Narazila jsem - kde jinde než na DK, na detektivku, která má bezmála 100%. A protože Nero Wolfe je pro mě neznámá veličina, muž, který pěstuje orchideje a je vypasený jak louka na podzim, protože rád jí - toť vše, co vím, byla volba jasná.
Naštěstí nejsem sama, kdo plave proti silnému proudu. Ono to nebylo špatné, opravdu hodně děje, Nero kontroloval skleník, jak mu to tam roste a Archie brouzdal po městě a získával informace. A závěr byl překvapivý, pravý pachatel byl pro mě záhadou...
Jenže - na začátku přijde do domu večerní host - mladá dívka, která něco od NW potřebuje, potřebuje pomoc, ale... Ještě týž večer je nalezena uškrcená.
Na pár prvních stránkách jsme ji poznali, zaujala mě... a najednou byla mrtvá a stala se z ní jen jakási suchopárná rekvizita, víc jsme se o ní nedozvěděli, přestože díky ní se spustilo vyšetřování, ona stála - tedy, spíš ležela v márnici - úplně stranou.
Kniha ve mně zanechala rozporuplný dojem, jak Nero Wolfe, tak Archie Goodwin jsou každopádně zajímaví týpkové a kamarádi do pranice... ale s dalšími jejich případy se prozatím určitě neseznámím.
Dobrý motiv pro vraždu
Susan Hill
Inspirace jako už mnohokrát nalezena na DK a třešinka na dortu: celou sérii mi daroval kamarád - spřátelený uživatel! Veliké díky, kámo!! :-)
Kniha je taková mozaika z drobnějších příběhů, není přímočará, odvádí nás chvíli vpravo, chvíli vlevo. Poznáváme hodně lidí, starších i mladších obyvatel malého anglického města, poznáváme část tamního policejního sboru... až nakonec poznáme také pachatele, který páchal, až nakonec spáchal...
A to jsem poměrně dlouho, než byla naznačena opravdu silná indicie, měla v merku úplně jiného týpka. Ovšem, to u mě není nic mimořádného :-).
Jak jsem řekla, je to mozaika, každý kamínek vypráví něco jiného a dohromady je z toho obraz. Každého takový způsob vystavění krimi příběhu asi bavit nebude. Je tam příliš mnoho obyčejného každodenního života lidí - ale to je na tom to zajímavé a to dodává tu pravou šťávu. Vskutku vynikající!
Kniha mě bavila, přečetla jsem ji skoro jedním dechem. A to čtu vprostřed noci pouze velice mimořádně :-).
Vyjednavač
Brandon Sanderson
Velmi dlouhá až zdlouhavá kniha. Přečetla jsem všechno, ale velké nadšení (viz komentáře níže) necítím.
Bohužel, očekávala jsem víc. Nechci knihu zavrhovat, protože své příznivce má a jistě bude mít.
Enderův stín
Orson Scott Card
SPOILER jen malý :-)
Inspirace nalezena na DK, jinak bych si na Endera asi nevzpomněla... A přitom jsem kdysi v šerém dávnověku přečetla Enderovu hru a byla jsem z ní nadšená!
Bohužel, Hra je zapomenuta.
Návrat do světa, v kterém lidstvo bojuje se skoro neporazitelnými termiťany, a účastní se ho nejen dospělí, ale též mimořádně nadané děti, byl neplánovaný, nečekaný a přímo skvělý! Geniální autor... geniální kniha!
Hlavní hrdina Fazolek... dítě bez rodičů, bez povědomí, kdo je, maličký nejen věkem, ale i postavou... Prožíváme s ním jeho krušné dětství, plné nebezpečí, na ulicích Rotterdamu.
A pak se ten drobek ocitne na vesmírné stanici, kde se spolu s mnoha dalšími dětmi, které jsou zpravidla o něco starší, ale hlavně větší než on, podrobuje výcviku. Má ukázat, co v něm je... a je v něm toho strašně moc!
Doporučuji seznámit se s Fazolkem, je tak nesmírně zajímavý! Číst ale tuto knihu jako vůbec první z Enderovského světa (když to tak nazvu) bych odložila až po přečtení Enderovy hry. V závěru se mi totiž spojily obě knihy - Hra i Stín, vybavila jsem si již zapomenuté a pochopila jsem souvislosti.
Víc bych ke knize nic nepsala, podle mého je to další hvězda žánru sci-fi. Pouze dodám, že autor, jemuž z plna srdce tleskám, nás upozorní na jednu důležitou skutečnost. Pokud se sjednocené Zemi podaří porazit termiťany, pravděpodobně znovu dojde k situaci, která vládla před útokem mimozemšťanů. Jednota se ihned rozpadne. Zas tady bude boj o to, kdo bude na prvních příčkách a mocnosti budou chtít pro sebe získat vysoce inteligentní a skvěle vycvičené děti, budou chtít využít jejich schopnosti.
To mě tedy velmi zaujalo, o takovém, velice pravděpodobném výsledku by mě nenapadlo uvažovat. Přečetla jsem si anotace k dalším dílům série a podle všeho se autor věnuje sice teoretickým, ale ve skutečnosti docela dobře možným situacím na planetě, mezi jednotlivými státy - ale do toho asi už nepůjdu.
Zachovám si Fazolka, Endera a ostatní takové, jací jsou v 1. části. Jak vyrostou a co z nich bude... asi už nikoliv, i když možná...
Vynikající, dramatická, napínavá, ale i poučná kniha. Moc doporučuji.
:-)
Všemi dary obdarovaná
M.R. Carey (p)
Po přečtení knihy Chlapec na mostě, což je druhá část série (byť časově popisuje dobu, která se stala o dvacet let dříve), jsem se pro připomenutí vrátila k 1. části, takže připisuji ještě druhý komentář.
Řekla bych, že jsem dobře udělala, neboť po roce se už hodně věcí vytratilo.
Vím, není možné, znám to podle sebe, že se nepodaří nikoho přesvědčit, aby se zájmem přečetl něco, co ho nepřitahuje, nebaví po nahlédnutí na začátek, nebere ho sci-fi atd., vůbec nikoho se nepodaří přesvědčit k přečtení, když nechce...
Přece jen - nezbývá, než to znovu zkusit a napsat: je to skvělá kniha - potažmo obě dvě, je šíleně napínavá, dramatická a přes ten děsuplný námět a zpracování je i zábavná... A každému, kdo si chce představit, jaký ještě jiný svět může být po apokalypse, neboť jsme přečetli mnoho takových příběhů a viděli i nějaké postapo filmy, vřele doporučuji přečíst.
Po druhém přečtení 1. části - a soudím, že časem dojde i na repete dvojky, se mi ještě pár věcí ujasnilo, tak jen doplním, že autor si dal práci nejen co se týče děje, ale i záležitostí ryze odborných - naštěstí toho ale není přes míru.
Když ve mně zůstane ještě po nějakou dobu silný dojem, silné pocity ze čtení, tak mohu konstatovat pouze: jo, je to super, je to výborné, nemá to chybu!
:-)
Římská msta
Steven Saylor
Zajímavá historická detektivka s perfektně popsaným prostředím, ve které vystupuje kromě vymyšlených také hodně tehdy skutečně žijících lidí.
Vyšetřování několika vražd se odehrává v období Spartakova povstání... a letmo je zmíněn rovněž jeho krutý konec, ukřižování 6000 zajatých vzbouřenců podél slavné Via Appia.
Ale Spartakovi otroci, několik let nahánějící hrůzu Římu, nejsou ani omylem těžištěm příběhu. Ten se odehrává v Neapolském zálivu, blízko Pompejí a dalších mně méně známých sídel, ve vile, kde byl zavražděn významný občan, a po něm ještě několik dalších.
Autor mi dokázal přiblížit dobu i vztahy mezi jednotlivými složkami společnosti velmi dobře. Kniha mě pobavila a rovněž poučila o době, kdy ještě Pompeje stály v plné kráse a Řím vzkvétal, přes všechno soupeření o vládu, o moc, a přes všechny (letmo zmíněné) války, rozbroje a půtky.
Vytkla bych snad jen přílišnou rozmáchlost, v tomto případě bych uvítala text trochu stručnější. Jinak doporučuji a doufám, že se s vyšetřovatelem řečeným Hledač ještě setkám.
Chlapec na mostě
M.R. Carey (p)
SPOILER
Nesmírně sugestivní příběh, absolutní drama na kvadrát! Celou dobu jsem při čtení trpěla jak Job.
Už mám pár knih žánru postapo za sebou, ale toto..! To prostě nevymyslíš!
Jak je tady víckrát uvedeno, kniha časově předchází 1. část, Všemi dary obdarovaná. Ta mě velice zaujala, takže jsem samozřejmě věděla, že musím, musím přečíst i Chlapce!
Jenže... Je mnohem těžší na čtení, ještě mnohem depresivnější a zkraje to byl boj. Nejraději bych knihu opustila, nesnáším, když čtu fikci a tetelím se přitom hrůzou o postavy (což se mi celkem běžně stává). Pak musím udělat přestávku, rozdýchat to, a až potom se ke knize zas mohu vrátit.
Vo co gou.
Expedice cestuje Anglií na sever s plánem dojet do Skotska. Zpočátku jdeme možným nebezpečím vstříc víceméně krok za krokem, poznáváme postavy, ještě k nim máme spíš neurčitý vztah... A pak to jede! Velkou rychlostí, ale ještě pořád tápeme, vlastně až do konce, a čekáme, co se vyvine.
A nejlepší je, že se tu všechno mele! Vnitřní soupeření o to, kdo je alfa uvnitř těsného prostoru transportéru Rosie. Vnější nebezpečí, které není možné podcenit ani omylem... Protože hladovci a vetešáci nejsou jediní. Připojuje se ještě třetí skupina... A všichni něco chtějí - od lidí. Od pár lidiček, cestujících zničenou zemí s mlhavým cílem, který by snad mohl přinést řešení a zachránit lidstvo... Že by?
A potom přijde to nejhorší, neboť i když v posledním opevněném místě, Majáku, přežila v podstatě jen hrstka lidí, tak jak je u nich obvyklé, jejich vůdci začnou politikařit a bojovat o moc. Ačkoliv je jen naznačeno, pro představu stačí. Strašné!
Jak píše níže kamarád marlowe, který mě na tuto četbu upozornil, tak i já "i v tomto případě vřele doporučuji".
Dodávám: je to šílené, je to síla... A je to fakt depka! :-)
Obě knihy, podle mého názoru, bez váhání řadím na velmi vysokou pozici na žebříku sci-fi literatury.