Nanečisto přehled
Sergej Lukjaněnko
Kirill Maximov série
1. díl >
Šestadvacetiletý obchodní zástupce malé moskevské firmy Kirill Maximov, prodávající počítačové komponenty, se jednoho krásného dne ocitne v neuvěřitelné situaci: V jeho bytě údajně už tři roky bydlí cizí žena, jeho místo u zaměstnavatele neexistuje, jeho přátelé ani jeho milovaná dívka ho nepoznávají. Kirillovi nezbývá než začít žít NANEČISTO - a tak se také jmenuje jedna z posledních próz úspěšného ruského autora Sergeje Lukjaněnka. Také román NANEČISTO, jehož fabule hodně připomíná slavný hollywoodský film Síť, je prošpikován svižnými dialogy a každodenními reáliemi ze současného ruského života.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Nanečisto. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (24)
Je to jednoduše napsaný příběh ze současné Moskvy. S tím je nutné počítat. Takže Rusko pár let zpět. Hlavní hrdina je obyčejný mladík, který nedokáže myslet bez cigarety a žádná delší debata se neobejde bez alkoholu. :)
A začnou se mu dít neuvěřitelné věci. Není to nějaký veledílo. Lukjaněnko si na nic nehraje. Začíná to dost pozvolna. Až do poloviny není zřejmé, co se děje, takže to začne nudit. Ale jak se to rozjede, tak už se to nezastaví.
Stupňuje se to a je to čím dál zajímavější. Napínavé a akční to moc není. Teprve až ke konci. Závěr se povedl. Bylo to fajn, ale na hlídky to nemá. Chybí tomu jejich atmosféra. A pak tam jsou nesrovnalosti.
Kapitoly začínají rádoby filozofováním o smyslu života a všem možném. I žánrově je to otázka. Vyloženě sci-fi to není. Podobá se to Zelaznymu. Ten je ale náročnější. Tohle se líp čte a není to tak zprasený.
Určitá analogie mezi těmito autory mi došla až teď. Schopnosti hlavní postavy zůstaly nevyužité. Mohlo to být mnohem akčnější. Na čtenáře z Moskvy to možná zapůsobí víc. Mě ruské reálie míjely.
Lukjaněnko se literárně drží zkrátka. Neladilo by to s hlavním hrdinou. Má to jen jednu dějovou linii, ale závěr je dobře vymyšlený a tak to nevadí. Podobně jako hlídky to zapůsobí spíš až po dočtení. 80%
Sergej Lukjaněnko patří mezi moje nejoblíbenější autory což ale neznamená, že nebudu objektivní. Takže styl psaní ani autora rozebírat netřeba. Autor už předvedl, že umí. Kniha psaná vcelku čtivě a příjemně se čte. Mě osobně vadilo před každou kapitolou filozofické zamyšlení,které odvádělo od příběhové linky a kazilo atmosféru. První polovina knihy je velmi poutavá díky takovému tajemnu "co se to děje?". S druhou polovinou už je to poměrně horší. Autor mnohokrát odbihá od příběhu a politizuje a filizofuje o matičce Rusi. Sága o hlídkách byla v tomto mnohem střídmější. Za mě jsem si knihu neužil tak jak bych mohl bez těchto rušivých prvků. Takže dávám 3 hvězdy, ale jsou opravdu silné.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Nanečisto v seznamech
v Právě čtených | 4x |
v Přečtených | 306x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 18x |
v Knihotéce | 108x |
v Chystám se číst | 45x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2005 | Noční hlídka |
2005 | Denní hlídka |
2007 | Bludiště odrazů |
2005 | Šerá hlídka |
2006 | Poslední hlídka |
Lukjaněnko opět nezklamal jeho myšlenky se prolínají do dnešního života.Místama jsem v tom měl guláš a někdy se nemohl odtrhnout