amysa přečtené 441

Dobře mi tak 2014, Radka Třeštíková

Včera dočteno a jsem z knížky taková smutná a rozpačitá. Asi jsem čekala úplně jiný, daleko víc pozitivní příběh. Knížka je docela čtivá, jen se tam na prvních asi 100 stránkách nic moc neděje a pak když se to trošku rozjede, tak se začne ten vztahový mnohoúhelník ještě více, někdy skoro až neuvěřitelně, zamotávat. Boris a jeho typický "mozek v gatích" mě docela štval a zbytečně si tím celý svůj život zkomplikoval. Závěr knížky byl pro mě překvapivý a zcela nečekaný... Vím, že život není žádná pohádka, ale moc ráda si občas nějakou přečtu a proto pro mě tahle knížka vyznívá smutně a myslím si, že autorka na těch pár stránkách tragédiemi nešetřila... Alespoň malý kousek naděje mi tam chyběl a mohlo to dopadnout třeba i malinko jinak... To je i důvod, proč se ke knížce už nikdy nevrátím, ale pokud Radka napíše i něco jiného, určitě si to velmi ráda přečtu. Oceňuji její hru se slovy, s češtinou moc hezky pracuje a pak se to tak pěkně čte. Přeji jí, ať vydrží a budu doufat, že to bude příště něco veselejšího:-)... celý text

Tajný deník Adriana Molea 2008, Sue Townsend

Knížku jsem si přinesla z knihovny už v dubnu, na počest úmrtí Sue Townsendové, a pak nějak nebyla příležitost a ani ta správná chuť se začíst... Přiblížilo se datum vrácení a tak jsem se do ní, nakonec celkem i s chutí, pustila a docela mě pobavila. Ještě nevím, zda si přečtu i další díly, ale je pravda, že konec prvního dílu byl takový uspěchaný a jakoby nedotažený. Každopádně to špatná knížka rozhodně není a myslím si, že by mohla ke čtení nalákat i nečtenáře. A jestli je skutečně zařazena do povinné školní četby, není to, podle mého, žádný krok vedle a bude to rozhodně větší zábava než třeba Jirásek, kterého jsem musela číst já:-) Černý humor ocení i dospělák, některé pubertální postřehy třináctiletého kluka jsou opravdu zajímavé... Jeho hlavním a daleko důležitějším životním problémem je pupínek na bradě než aby se vyloženě trápil nevěrou a rozchodem rodičů... No a jeho básnické pokusy mě tedy moc neoslovily, ale pravdou je, že já jsem na tu poezii nikdy moc nebyla:-) Nakonec bych velmi ráda vyzdvihla ještě jednu Adrianovu pozitivní stránku - líbilo se mi a oceňuji, jak se ve svém věku moc hezky staral o stárnoucího a osamoceného Berta.... celý text

Dopis Alexandrovi 2010, Renata Laxová

Velká škoda, že má tento skutečný příběh zatím tak málo čtenářů... Já jí budu určitě doporučovat dál - klidně i mladé generaci, která si zde velmi příjemnou a zcela nenásilnou formou může doplnit dějiny 20. století. Napínavé vyprávění a putování časem napříč Evropou nás zavede až do daleké Ameriky, kde autorka se svou rodinou dosud žije. Trošku jsem po dočtení knížky pátrala a mám velikou radost, že se paní doktorka stále vrací domů do Čech, nejen do svého milovaného Brna a vypráví studentům, jaké to vlastně bylo, stát se jedním ze zachráněných dětí Nicholase Wintona. Malá Renatka měla nejen úžasnou rodinu, skvělé a milující rodiče, ale především notnou dávku štěstí a také životní šanci, kterou rozhodně nepromarnila... A nejen o tom je celá tato knížka, která za přečtení určitě stojí a pro autorku samotnou je hodně osobní. O tom svědčí i fakt, že knížku vlastně napsala dvakrát, nejdříve vyšla anglicky v USA a až poté v češtině, ale to už je uvedeno v anotaci. Jen bych se ještě ráda zmínila o závěrečném epilogu, snad se na mě čtenáři nebudou zlobit, když prozradím, že se v něm dozvíte o malém osobním setkání paní Renaty se svým stoletým zachráncem... Snad jsem vás alespoň malinko nalákala a věřím, že nebudete litovat, mně se knížka moc líbila a budu kroky paní Renaty i nadále sledovat... Nevím, zda bude odkaz dobře fungovat, zde máte autorku osobně http://www.tv7.cz/?vid=4347... celý text

Strom odvahy 2003, Diane Chamberlain

Zajímavý, čtivý a hned od začátku napínavý příběh se zcela nečekanou a překvapivou zápletkou. Jen se mi postupem času začalo zdát, že mi děj sklouzává nejen do předvídatelné linky, ale hlavně tam začalo být těch dějových zvratů až nějak moc a chvílemi mi to přišlo čím dál tím víc "přitažené za vlasy". Ale špatná knížka to určitě není, autorku čtu moc ráda a tady je docela zajímavé, jak ten příběh tentokrát poskládala dohromady, aby z té pro mě zcela nečekané detektivky i nějaký ten romantický nádech vypadl:-) Klidně si jí někdy přečtu s odstupem času znovu, třeba jsem na ní zrovna neměla tu správnou čtecí náladu...... celý text

Modrý dům 2007, Táňa Keleová-Vasilková

Moje úplně první knížka od Táni a nebylo to špatné, zkrátka takové milé, příjemné a oddechové čtení. Ta rodinná vánoční pohoda na mě z knížky úplně dýchala a ani naprosto jasná a předvídatelná linka mi vůbec nevadila. Jediné, co bych asi knížce vytkla a co mě tedy rušilo hodně, to je asi ne příliš zdařilý překlad knížky a velká chybovost v textu. Špatných tvarů slova jseš tam bylo opravdu nepočítaně... Každopádně až si budu chtít přečíst zase nějakou nenáročnou jednohubku, určitě zkusím sáhnout i po další knížce této autorky.... celý text

Jeden den 2011, David Nicholls

Přemýšlím, co k tomuto příběhu ještě napsat? Jsem zvyklá být ve svých komentářích celkem sdílná, ráda píšu o svých pocitech, které jsem měla při čtení knížky, ráda lákám další čtenáře, pokud mám pocit, že si to knížka zaslouží. Tahle knížka mezi ně určitě patří. Ale tentokrát budu asi vážně stručná, anotace je celkem obsáhlá, trefná, asi už bylo vše vysloveno ostatními čtenáři a mně nezbývá nic jiného než souhlasit. Věřím, že si knížka své čtenáře najde, že si každý v příběhu Emmy a Dextera najde to své a určitě doporučuji vydržet. I já sama jsem měla s počátečním začtením trošku problém, knížku jsem dokonce na chvíli odložila, ale pak jsem se k ní vrátila a už mě nepustila, dokud jsem, pomalu na jeden zátah, nepřečetla všech 430 stránek. Tahle love story mi hodně připomněla mé milované Doktory od Segala, tam se Barney s Laurou taky tak neustále míjeli... Nebojte se, už mlčím a nic víc nevyzradím, jen mi dovolte napsat ještě poslední věc, která mě zaujala při čtení recenzí ostatních čtenářů. Jsem úplně nadšená, když si čtu pochvalné hodnocení ze strany mužských čtenářů, prostě zhodnotit tak hezky romantickou knížku, to je prostě úžasná záležitost! Slibovala jsem, že budu stručná, zase to nevyšlo, omlouvám se všem a určitě si Jeden den přečtěte, stojí za to! Já se zkusím podívat na filmové zpracování, ale myslím si, že tak pěkný příběh, jaký je v této knížce, si ve filmu asi neprožiju...... celý text

Kudlanka bezbožná 2007, Simona Monyová (p)

Rychlovka, která se čte dobře a řada žen se v knížce může najít. Já mezi ně také patřím, s některými pocity jsem se velmi lehce ztotožnila, řadu starostí a problémů i já řeším s životním nadhledem, ale po pravdě, zase až takový humor a vtip na mě nesršel, spíš naopak. Po dočtení knížky na mě padla spíš taková sklíčenost a beznaděj, ale asi je to možná i tím, že jsem jí četla v době, kdy autorka sama už není mezi námi a já v tom příběhu hodně cítila a nacházela právě ty její zoufalé a nespokojené osobní pocity... Knížka se rozhodně přečíst dá, moc se mi tam líbily některé slovní obraty a hříčky s jazykem, ale jinak mi asi v paměti nezůstane až tak trvale jako jiné silnější příběhy...... celý text

Manželka 22 2013, Melanie Gideon

Podle anotace jsem čekala, že to bude přesně knížka pro mne, měla jsem určitě mnohem vyšší očekávání, než jsem v průběhu čtení získávala a které mám po dočtení knížky. Celkově to pro mě nebyl žádný zázrak, chvílemi jsem se knížkou doslova prokousávala, některé věci mi vyloženě vadily, nebavily mě třeba ty facebookové statuty a vyhledávání informací v googlu... Možná to malinko zachránil konec knížky, protože posledních 100 stránek jsem si přečetla celkem i s chutí a Tazatele jsem si tipla taky správně. Ale celkově jsem asi na tuhle knížku neměla ten správný "čtecí náboj", takže nemám chuť si ji přečíst znovu a do knihovny ji vracím zcela bez emocí...... celý text

Sváteční víkend 2010, Joyce Maynard

Příjemná, čtivá knížka, kterou jsem si do své knihovničky pořídila na doporučení a jsem moc ráda. Sice je děj velmi lehce předvídatelný, romantická linka zcela jasná, ale to mi tentokrát vůbec nevadilo. Vyprávění příběhu 13 letým dospívajícím chlapcem Henrym byl skvělý nápad a moc pěkně jsem si ho užila. Jeho postřehy jsou velmi hezké, citlivé, někdy zmatené, některé stále ještě mile naivní, některé zcela zcestné a bohužel zásadní. O tom, jak svou maminku miluje, chrání a jak o ní s láskou pečuje, o tom se mi četlo opravdu moc hezky, protože moc dobře vím a uvědomuji si, jak někdy nejen ta puberta, ale i různé další životní karamboly s lidmi, a především s dětmi, zamávají. Henry je zkrátka prima kluk a jeho příběh mě zaujal natolik, že jsem hodně zvědavá i na jeho filmové zpracování. Film Prodloužený víkend si určitě nenechám ujít a to nejen proto, že tam hraje moje oblíbená Kate Winslet:-). Jsem také velmi zvědavá, jak moc se ty základní linie příběhu budou lišit... Knížku doporučuji dál a věřím, že se vám bude líbit a strávíte s ní příjemný, nejen letní, čas:-)... celý text

Polibek pro Annu 2012, Stephanie Perkins

Tak přesně takové "milé zastavení" jsem akorát potřebovala! Moc hezká knížka, která delší čas trpělivě čekala ve frontě na nočním stolku a nakonec mě tak krásně odměnila. Určitě jí budu doporučovat dál, klidně i svátečním čtenářkám, protože věřím, že tahle věc je na to čtení prostě musí "utáhnout":-) Příjemné, milé, svižné, vtipné čtení, které jsem si krásně užila a to i přesto, že už nějakou dobu nejsem žádnou teenegerkou :-). S tímto příběhem byl ten návrat do studentských let téměř dokonalý. Nevadilo mi vůbec, že některé pasáže jsem dopředu předvídala, prostě jsem si to užila se vším všudy. Ano, úpěla jsem na těch správných místech v knize, kdy se Anna s Étiennem pořád a stále míjeli a ano, přiznávám se bez mučení, chvílema jsem jí toho krásného, vtipného a především citlivého kamaráda trošičku, dobře tak trochu víc, záviděla:-) Byl to úžasný návrat a ráda ho zase někdy uskutečním... A těším se i na další autorčinu knížku, Lolu už mám v rezervaci a doufám, že se tam ten můj miláček St. Claire zase objeví:-)... celý text

Když byl bůh králík 2012, Sarah Winman

Velmi zvláštní kniha popisující příběh jedné rodiny - ano, souhlasím s bookcase, taky se mi při čtení vybavil Hotel od Irvinga. Knížka se čte překvapivě dobře, chvílemi se tváří možná lehce rozpačitě, ale zajímavé je, že mě při čtení ani jednou nenapadlo, že bych jí odložila nebo nedočetla, pořád vás to nutí číst dál a dál, co se vlastně stalo, stane, bude dít? A vůbec nelituji, že jsem vydržela až do konce, po dočtení nemám pocit, že by mi něco uniklo, spíš naopak - tak nějak to do sebe všechno zapadlo... Spíš se zamýšlím nad tím, nakolik je tato autorčina prvotina autobiografická. Knížka se mi líbila, 4 hvězdičky si ode mě určitě zaslouží a čím asi tak mohu nalákat budoucí čtenáře? Já sama nebo určitě každý z nás se v myšlenkách často vrací do svého dětství a nalézá situace a vzpomínky na lidi, které potkal, kteří mu chybí a kteří ho nějak ovlivnili, směrovali a vůbec to nemusí být jen člověk z rodiny a vůbec to nemusí být jen pozitivní vzpomínka. Elly je úžasná bytost, byla mi sympatická nejen krásným sourozeneckým poutem se svým bratrem, ale i tím, že byla velkou oporou nemocným, potřebným a také své kamarádce z dětství, když jí potřebovala. Ne všechny věci jsou jednoznačně vysloveny, ale i méně pozorný čtenář pochopí, že stačí opravdu málo a někdy se ten život prostě jednoduše zamotá...... celý text

Hledači mušlí 2006, Rosamunde Pilcher

Knížka, u které se tak hezky a příjemně odpočívá, někdy text plyne pomaleji, někdy čtete až s neočekávaným napětím. Doporučuji jako ideální čtení na dovolenou, na bezmála 600 stránkách se odehrává životní příběh Penelopy a její rodiny, vzpomíná na své krásné dětství, válečné mládí a užívá si konečně spokojené a zasloužené stáří na venkově. Každá kapitola nese název osoby, se kterou je život Penelopy nějak propojen a během čtení nebudete ani dlouho pátrat, proč se knížka jmenuje "Hledači mušlí". Ještě netušíte, jestli si jí chcete přečíst? Svou pozvánku završím pár slovy vypůjčenými z anotace na obálce knihy... O příběhu Penelopy ostatně kdosi napsal : " Je to jedna z knih, kterou je možno nejen číst, ale i milovat. Je to kniha, kterou s úsměvem čtenář po přečtení odloží, ale od které se nikdy neodloučí."... celý text

Zápisník jedné lásky 2013, Nicholas Sparks

Viděla jsem nejdříve film a teď, až s odstupem času, jsem si přečetla knížku a přiznávám se, líbilo se mi obojí:-) Moc hezký milostný příběh, první láska, která vydržela na celý život, romantika, která se čte jedním dechem. Kdo by se rád nevrátil do vzpomínek? Blíží se léto, to je ideální čas pro rozjímání a odpočinek, tak si tuto knížku nezapomeňte přibalit jako příjemné zpestření vaší dovolené...... celý text

Můj život, moje rodina a Meryl Streepová 2013, Mia March

Knížku jsem začala číst na doporučení, zklamaná nejsem, příběh se mi líbil, i když byl velmi lehce předvídatelný, ale co tady ostatní čtenářky vyzdvihují, tak mě v knížce naopak tak nějak "rušilo". Filmové večery s Meryl Streep nebyl zase až tak špatný nápad, jako herečku jí mám ráda, ale všeho moc škodí... Takové to vzpomínání, repliky a rozebírání jednotlivých filmů a ostatních hereckých kolegů by mi stačilo jednou, dvakrát, jinak si myslím, že to patří prostě jinam, do nějaké filmografie. V této knížce mi to zase až tak moc nesedlo a vadilo mi zrovna tak to neustálé pečení cupcaků, popcornu a jeho následné sbírání po podlaze:-) Možná jsem moc pozorná čtenářka, ale v žádné knížce se mi prostě nelíbí, když se opakují neustále stejné slovní obraty, stále stejné činnosti, to mi prostě vadí, dráždí mě to a kazí mi to pak celkový dojem z přečtené knížky... Jinak hlavní linie příběhu čtyř ženských hrdinek z jednoho penzionu v Maine se mi opravdu líbil, to bylo moc hezké, chvílemi příjemné, chvílemi smutné čtení, ale já to tak mám ráda a rozhodně nelituji, že jsem si knížku přečetla. Zkuste jí i vy:-)... celý text

Pavouk v síti 2011, Magda Váňová

Tato kniha mě naprosto utvrdila v tom, že se mi styl autorky opravdu nelíbí, nesedí mi a ve čtení jejich knížek už rozhodně pokračovat nebudu... Přečetla jsem tři a ve všech jede naprosto stejný, pro mne zcela nepřijatelný a nelíbivý styl, jen samé intriky, nevěry, lži, podrazy, nikdo není jednoduše čistý a pozitivní, každý chce sám pro sebe vytřískat co nejvíc na úkor druhého, zkrátka to není žádné pohodové čtení. A tak čtete dál a dál a stále doufáte, že se to aspoň na chvilku zvrátí v nějakou naději, příjemnou chvilku, upřímnou lásku a nebo alespoň kapku humoru, ale čím déle čtete, tím víc zjišťujete, že je to dějově stále dokola, takže kdybyste začali číst v polovině knížky, tak vám snad ani nic neuteče a když tedy trpělivě dočtete až na konec, tak ani tady vás nečeká žádná odměna, nezažijete lítost, že už jste knížku dočetli, ale spíš naopak úlevu, že už je to za konečně za vámi... Příběh je zkrátka zbytečně moc natahovaný a nastavovaný a bohatě by stačil poloviční rozsah, protože se tam vlastně dohromady nic moc neděje.... Já už mlčím, nechci tady nikomu kazit dojem, je to čistě jen můj osobní pocit a velmi se omlouvám všem nadšeným čtenářkám Magdy Váňové, já se od jejích knížek budu držet dál a o jejich přečtení se už pokoušet nebudu, zkrátka si asi nejsme souzené...... celý text

Síla odvahy 2013, Laurent Vachaud

Po přečtení této knížky mám docela chuť vidět i film, který vznikl ještě dříve než tato knížka... Sice ty válečné filmy málokdy skončí dobře, ale já ráda čtu nebo sleduji příběhy, které se skutečně staly a i tento byl inspirován skutečným osudem Lisy Villameurové, která působila za 2. světové války ve francouzském odboji. Knížka se čte dobře, místy je i napínavá, ale místy na mě i dost krvelačná, protože já nemám ráda mučení a týrání, ale chápu, že to tak za války prostě bylo... Musím se teď pustit do něčeho romantičtějšího, ale ani tady láska nechybí... Zkuste jí, třeba i vás knížka naláká ke shlédnutí filmu:-)... celý text

Jít za hlasem svého srdce 2013, Jan-Philipp Sendker

Tuto knížku jsem četla poněkud déle, než je mým zvykem, nelituji a řekla bych, že mne asi ještě o to více překvapila... Některé věci jsem lehce tušila, některé vůbec a tak nějak nad ní stále přemýšlím a uvažuji, že se k ní určitě někdy příště ráda vrátím. Protože to není jen obyčejný příběh jedné silné a opravdové celoživotní lásky, tato knížka mi pomohla nejen si odpočinout, ale pozastavit se a zamyslet se nad svým životem a na to, to si přiznejme, v dnešní uspěchané době někdy ani nezbývá čas. Ještě, že existují knížky, které nám k tomu tak příjemně pomohou...... celý text

Deset malých černoušků 1988, Agatha Christie

Moje první Agatha a musím říct, že postavit tak mistrně detektivku na těch pár stránkách, co knížka má, umí asi opravdu jen velká dáma, jakou Agatha Christie byla a myslím, že stále je! Tato knížka určitě právem patří mezi nejlépe hodnocené knihy. Pro mě to bylo velmi čtivé, doslova napínací čtení, že jsem se chvílemi i trochu bála:-) Jsou zde pěkné a pro mne často i lehce zavádějící dialogy, myšlenky, že jsem ty svoje osobní tipy na vraha, měnila poněkud častěji a navíc se ta moje vytipovaná osoba stala velmi brzy sama obětí... Až na těch pár posledních stránkách jsem prozřela a zjistila jsem, že jsem nebyla zase až tak moc nepozornou čtenářkou, ale prostě až po tom dočtení, to všechno do sebe dokonale zapadlo... Věřím tomu, že se ke knížce někdy příště zase vrátím a i když už budu vědět, co a jak, užiju si ty vedlejší hravé nuance příběhu. A rozhodně budu v četbě dalších detektivek ACH pokračovat, naštěstí je z čeho vybírat!... celý text

Mizerná karma 2009, David Safier

Taková příjemná a čtivá "blbina" na zlepšení nálady, nebudete se jen smát, najdete tady i momenty k zamyšlení... Jinak Kim jsem moc fandila a jsem ráda, že se "polepšila". Já jsem si díky ní moc hezky odpočinula:-)... celý text

Troufalý autor osud 2000, Ilona Borská

Moc hezký příběh jednoho sice úplně obyčejného, ale o to více milého, hodného a statečného vesnického učitele, který si šel celý život za svým cílem a splnil si tak svůj sen.... Zajímavé čtení z naší historie, navíc má knížka pro mne samotnou i takový osobitější rozměr, protože jsou zde zmiňována místa a okolí, kde jsem se nejen narodila, ale i kde naše rodina stále žije. Jsem na to náležitě pyšná a doufám a přeji si, aby to tak zůstalo i u příštích generací... Další romány Ilony Borské si přečtu moc ráda, bohužel už autorka žádné jiné nenapíše, ale i tak se skláním nad tím, jak se snažila příběh převyprávět a postavit jej na reálných podkladech, připojit dobové fotografie a přitom nic neubrala na čtivosti a hlavně na té opravdovosti. Určitě stojí za přečtení a souhlasím i s ostatními komentáři, také doporučuji k přečtení Doktorku z domu Trubačů...... celý text