-

Anne Leyyd Anne Leyyd přečtené 361

☰ menu

Modrá jako safír

Modrá jako safír 2012, Kerstin Gier
5 z 5

Po Rubínu jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu na Safír. Nicméně se historie opakovala - než jsem se stačila vzpamatovat, zase jsem byla v polovině. A pak už ani ne mrknutí oka a byl konec! :-( Myslím, že druhý díl je ještě lepší než ten první. Hlavně proto, že už v něm není tolik vysvětlování (jako v díle prvním – ovšem je logické, že kdyby tam nebylo, hodně bychom tápali, co to a ono znamená). Je tu spoustu dobrodružství, nových záhad, hora vtipu (díky za Xemeriuse – ten si mě získal jen co otevřel svou kamennou pusu :D) Konečně se v knize dostalo více prostoru pro romantiku, která byla v prvním díle velmi poskrovnu. Kromě Gwendolyn a Gideona (a Xemeriuse :-)) jsem si velmi oblíbila Paula a Lucy. Jsem moc ráda, za každou „scénu“ s nimi, protože je to velmi sympatický pár. Jejich vztah působí velmi silně a jejich dialogy si pokaždé užívám. Ovšem konec Safíru jsem prožívala se zatnutou čelistí. Nadávky, které padaly na Gideonovu hlavu nebyly lichotivé a fakt jsem ho chtěla proplesknout. Naštěstí tam byl ještě Epilog, díky němuž jsem si mohla dovolit trochu vychladnout a doufat, že to ten „zmetek“ ještě nějak vyžehlí. Nebo bych mu to doporučovala, a to hodně rychle!... celý text


Marcelo ve skutečném světě

Marcelo ve skutečném světě 2012, Francisco X. Stork
5 z 5

Krásná, procítěna, poučná, otevřená kniha dotýkající se snad všech témat života… Taky jsem si díky ní na pár věcí udělala lepší názor :-) A jak už někdo psal ve své recenzi - kdyby bylo více tak „nemocných“ jako Marcelo a bylo více takových mužů s jeho srdcem a hlavou… Svět by vypadal docela jinak. Vím jistě, že se ke knížce v budoucnu ještě vrátím :-)... celý text


Dokonalý pár

Dokonalý pár 2012, Ally Condie
4 z 5

Velmi působivý 1. díl trilogie, kterému se však s následujícími knihami naneštěstí nepovedlo naplnit svůj potenciál. A přitom to vše začalo tak slibně. Nyní tedy s odstupem času "pouze" 4 hvězdy. Co však knize musím skutečně přičíst k dobru tak to, že jsem si díky ní zase, nebo možná opět pořádně, uvědomila, že dokonalost není to, co bych chtěla. Dokonalost není to, co dělá život dobrým a nezapomenutelným. To jím činí právě ona „nedokonalost“ a možnost volby, i té špatné. Protože z chyb se učíme… nebo bychom měli ;-) Vřele knihu doporučuji všem, kteří máte rádi dystopie a také těm, kteří se nebojíte života uvnitř sebe sama a bojujete za něj... Současně s tím vás však UPOZORŇUJI, že 2. a 3. díl (pro mě) příběh značně snižují jako celek, což je velká škoda :-(... celý text


Delirium

Delirium 2012, Lauren Oliver
4 z 5

Další z knih, kterou jsem se rozhodla přečíst na základě recenze mé kamarádky. Ani na chvíli jsem toho nelitovala. Když jsem si přečetla zadní stranu obalu, tak jsem si řekla „to je něco pro mě“. Nápad se mi okamžitě zalíbil, protože mi přišel opravdu originální – láska jako nemoc. Rozjezd knihy mi přišel trochu delší, ale na druhou stranu je nutné pochopit, v jakém prostředí se děj odehrává a jaké tam platí zákonitosti. Takže jsem trpělivě čekala, až se objeví „někdo“ :-) Občas mě lehce štvalo uvažování Leny, ale pak jsem si uvědomila, že kdybych žila já v tom světě jako ona a od narození mi bylo vtloukáno to a to do hlavy, těžko bych mohla mít jiné názory. Kniha se pak rozjela neskutečně, a každou chvilku jsem si opravdu užívala, držela Leně a Alexovi palce, a když se přiblížil konec, ani jsem snad nedýchala. To, jak kniha dopadla, jsem absolutně nečekala a musela jsem to rozdýchávat hodně dlouho. Po tom vypětí (které jsem s hrdiny prožívala) mi z toho bylo vážně zle a nechápala jsem, jak to mohla Oliver TAKHLE napsat! Taková mučírna čtenářů… Některé pasáže jsem si pak četla i několikrát, protože měly opravdu hloubku a doslova z nich šla cítit radost nebo zase naopak zoufalství. Kromě toho se mi velmi líbilo, jak spisovatelka popisovala určité věci. Má barvité nápady jak to či ono přiblížit, aby se to dalo lépe představit.... celý text


Rudá jako rubín

Rudá jako rubín 2012, Kerstin Gier
5 z 5

Knížku jsem objevila díky recenzi jedné kamarádky. Nejdřív jsem si říkala, že to bude pěkná slaďárna - už i podle růžového obalu (nemám ráda růžovou), ale hned po prvních pár stránkách si mě kniha naprosto získala a já musela svůj názor ZCELA přehodnotit. Nemohla jsem ani věřit, jak rychle ty stránky letěly. Ani jsem se nerozkoukala a byla jsem v polovině. Těžko se mi také věřilo, vzhledem k tomu, v jak krátkém časovém úseku se děj prvního dílu odehrává, že je tam tolik různých zvratů, záhad, napětí a taky spousta humoru. Hlavní hrdinka není žádná naivní husa – má svou hlavu, je vtipná, svá, přirozená. Líbilo se mi, že si nepamatovala všechna jména a všechny věci, které v knize padly, protože ani já jako čtenář si to nedovedla zapamatovat, což ji pro mě udělalo reálnou a velmi sympatickou. Gwendolyn jsem si oblíbila hned, naproti tomu Gideonovi jsem dlouho říkala „arogantní zmetek“, než jsem se přes tu jeho „arogantní fázi“ přenesla a než se začal chovat trochu galantněji. Každopádně mám v plánu si knížku koupit, protože bych ji ráda měla v knihovně jako jeden z klenotů dnešní literatury (nějak mi uniká, proč je v knihovně zařazena mezi „dětské“ knihy…). A ten obal! Krása. Originální. Název na titulní straně i na hřbetu vyražený, takže ho cítíte pod prsty… A jednoduše to je originální název. Navíc se dá změnit prostě jen na „Rubín“ :-) No, prostě skvělá kniha. Na další díl jsem se nemohla dočkat. Vřele knihu doporučuji.... celý text