Azmodan
přečtené 324
Velká kniha o pravěku
1983,
Zdeněk V. Špinar
Ke komentáři Bobrydera, s kterým plně souhlasím bych dodal jen to, že jsem měl to štěstí tuto knihu mít jiz v roce 1983, kdy jsem začal jako malý klučík šikanovat svou babičku, která mi z ní do zblbnutí předčítala a lámala si svůj jazyk na jménech různých pravěkých potvor a že si myslím, že obrázky Zdeňka Buriana jsou dodnes nepřekonány!... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
"Jsem mladý, je mi dvacet let, ale ze života neznám nic než zoufalství, smrt, strach a spojitost nejnesmyslnější povrchnosti s propastí utrpení". Tato věta je pro mě poselstvím celé knihy, celého toho příběhu mladého muže, který by chtěl studovat, prohánět holky a užívat si života, bavit se, chodit na pivo, kouřit doutníky a pomalu se stavět na vlastní nohy. Místo toho dřepí v zákopech, učí se rozpoznávat zvuky min a bomb, učí se zabíjet stejné mladé muže z druhé strany zákopů a snaží se z toho všeho nezbláznit. Domu se možná vrátí zmrzačen, otřesen a roztrhán, ale také se možná nevrátí vůbec. A doma? Tam staří páni mudrcují o vojenské převaze, o povinosti vůči vlasti a národu a vůbec neví co válka ve své hrůzné praktické podobě obnáší. Lidé ale nejsou figurky na šachovnici a tohle je příběh jednoho z vojáků, mladých můžů, kteří měli tu smůlu tyto hrůzny zažít a to štěstí je ve zdravý přežít.... celý text
Jak pálit a neukládat
2016,
Petr Novák
Výjimečnost této knihy spočívá v tom, že se od zažitého způsobu hubnutí (kalorie, kalkulačka, kalorické tabulky) přechází k novému. A to "nové" je pochopení procesů jak tělo funguje. Hubnutí není matematika, hubnutí je "ovládání inzulínu". Kniha obsahuje poměrně detailní a pro laika pochopitelné popisy postupů a mechanizmů jak naše tělo funguje. Následně popisuje dva z mnoha možných způsobů jak se stravovat (paleo a LCHF) a do zblbnutí opakuje pár jednoduchých zásad jak se stravovat aby člověk nejen hubnul, ale i zdravě žil (nekonzumace cukru, nekonzumace zpracovaných potravit, konzumace "opravdových", nezpracovaných a cukrem neobohacených potravin). Přidává i pár praktických rad jak se hýbat. Člověk by tak už nemusel vidět v tělocvičně dívky (ale i chlapce) s nadváhou, kteří hodinu jdou/běží na páse, pak udělají pár serií sed lehů a zvedání noh v leže a jdou domů.... (o tomhle ale silně pochybuji...) Jediné co bych knize vyčetl je odrazování od konzumace ovoce. Nevěřím tomu, že někde po zemi chodí, byť jeden, člověk, který má stravovací návyky v pořádku, vyhýbá se průmyslově zpracovaným, cukrem obohaceným potravinám, přiměřeně se hýbe a má nadváhu proto, že denně sní igelitku jablek, pomerančů nebo třešní... To je ale jediná a myslím si, že pidi výtka jinak perfektní praktické příručce tomu, jak nejen hubnout, ale i zdravěji jíst! Vřele doporučuji Jinak doporučuji, k pochopení procesu jak tělo ukládá tuk tohle video, mě osobně zaujalo asi nejvíc ze všeho, co jsem o stravování zatím četl/viděl a (možná) by jím měl začít každý, kdo se snaží se svou váhou něco dělat: https://www.youtube.com/watch?v=iqcQ55JOJ5o&list=PL_G3TlWk8AHkHVLd98BnoxWmc2Z1GqTTA... celý text
Odpojený muž
2017,
Philip Zimbardo
Zajímavá kniha, nutící k zamyšlení. Nejprvě ve mě vzbudila poměrně laciný pocit, že pokud se narodíte s penisem, jste odsouzeni k mizérii závisláka na počítačových hrách a pornu a skoro s tím nemáte šanci nic dělat. Jak jsem ale četl dál došlo mi, že tato situace je důsledkem nefungujících sociálních struktur a to především (úplné) rodiny, školy (zejména postrádající mužské učitele a solidní sexuální výchovu) a samozřejmě i společnosti a státu. Důsledek toho, že kluci čučí na porno místo aby si povídali s dívkami je pak nesmělost, rozpaky a různá rozčarování v posteli, jakási spirála začarovaných důsledků například i v práci (zodpovědnost, schopnost komunikace). Zimbardo na konci nabízí i různá řešení. Je to dlouhá cesta, kterou chlapec musí ujít, aby se z něj stal muž a ne jen "masturbátor", který neumí komunikovat (nejen) s dívkami, ale bez zásahu společnosti, rodiny a školy se to zdá skoro nemožné... Škoda jen, že tato kniha nemá druhý díl s názvem "Odpojená žena" (i když dívkám se krátce také věnuje) a dále (když je toho porna všude tolik) třetí díl s názvem "Porno a jeho důsledky na mě i společnost" zabívající se tím, co s lidmi dělá, když něco takového vytváří... A na závěr si neodpustím poznámku k názvu knihy. Mě by (z důvodu jejího obsahu) více seděl název jako "Krize pohlaví" nebo "Ztracená generace" :o)... celý text
Moc a zlo
2005,
Philip Zimbardo
Souhlasím s příspěvkem uživatele "antuka". Tato kniha je spíše shrnutím všech možných myšlenek a poukázáním na různé životní situace či experimenty (knihy jako Luciferůf efekt, Poslušnost vůči autoritě (Milgram), nebo "rozbor" Orwellova díla 1984 (na reální situaci náboženské sekty) a další). Kniha je také obohacena o stručný "životopis" Philla Zimbarda" (Rozhovor s prof. P. Zimbardem). V něm, kromě jiného, Zimbardo popisuje a vyjadřuje se k výzkumu nesmělosti. Pro mě velice zajímavé téma a musím přiznat, že mě trošku zarazilo, jak trefné a (dle mého názoru) nebezpečné tohle může být! (Mimochodem, kniha "Odpojený muž" se tím více zabývá. V době kdy tohle píši ji mám rozečtenou) A tak si dovolím, ke všemu, co tu bylo řečeno, přidat malý citát z knihy: "Každý z nás je schopen za určitého společenského nátlaku se dopustit kteréhokoli skutku, který kdy spáchala lidská bytost, ať je jakkoli hrozný." A to je patrně ústřední myšlenka celé knihy, která je na všech stránkách dokazována. Kniha může být skvělým "rozcestníkem" lidem, kteří Zimbarda neznají a mohly by je zajímat různé knihy s touto tématikou. Závěrem si dovolím doporučit ještě jednu knihu na podobné téma: Morgan Scott Peck - Lidé lži... celý text
Pohřbená pravda
2018,
Angela Marsons
No, začíná to takovou malou mini povídkou o pravdě a spravedlnosti, o právech a bezpečí nevinných a o poldovi, který za tyhle hesla neúnavně kope bez ohledu na počasí a denní dobu...takové laciné, i když rostomilé klišé... Naštěstí to je opravdu jen úvod a pak se rozjíždí klasická pěkná detektivka s poutavým příběhem. Velmi příjemné čtení, které mě možná netáhlo svou napínavostí a strhujícími událostmi, ale možná právě tím, že se to příjemně četlo. V jednu chvíli jsem si trošku posteskl, co je to za blbou modu dnes dávat do jedné knihy dvě, tři, čtyři příběhové linie (v několika posledních knihách, které jsem četl to tak bylo a někdy to tam bylo víc než zbytečně...jako by kniha nemohla mít o čtyřicet stránek míň...). Kde je ta zlatá doba "Nesbovek" kdy vás jeden příběh přikoval do sedačky a nedal vydechnout...no, ale musím rychle dodat, že se to nakonec spojilo v krásné vyvrcholení celého toho "mišmaše", který v knize byl a já byl opět velmi spokojený. A tak jedinou výtkou, kterou musím uvést na adresu této knihy je fakt, že Woody už druhý dil nemačkal svůj anti stresový míček při kárání své nejlepší komisařky-rebelky Stoneové!!!! A musím říct, že mě to opravdu vadí!!!... celý text
Můj systém
1999,
Aaron Nimcovič
Jedna z nejlepších strategických knih, kterou jsem mohl držet v ruce. Obsahuje mnoho tematicky utříděných partií s podrobným vysvětlením nejen myšlenek v samotných partiích, ale i jednotlivých témat. Každý hráč brouzdající ve vodách šachové strategie má tak možnost poznat a pochopit téma a pak onu myšlenku pozorovat v reálném boji šachové partie. Dle mého názoru je kniha vhodná i pro strategické začátečníky, nepředpokládá předešlou znalost této tematiky a k pochopení myšlenek je potřeba jen jistá míra obecné znalosti šachové hry (pokud hráč neví, co je to mat na osmé řadě nebo neumí dát vidličku jezdcem těžko pochopí co je to blokáda nebo jaký je význam otevřených sloupců pro těžké figury...) Lepší už jsou snad jen Pachmanovy strategické knihy. Nimcovičova strategie by však neměla chybět v zádně knihovničce praktického hráče!... celý text
Nelítostný boj 1975–1985
2010,
Garri Kasparov (p)
Nelítostný souboj nebyl jen dvou nejlepších šachystů planety, ale stane se i vaším ve snaze přečíst a prokousat se celým dílem. Logické dílo autora popisující nejtěžší části jeho šachové kariéry psané však jako faktografická bichle, které nepotěší a hlavně nepobaví. Nečte se tak dobře jako "Moji velcí předchůdci". Přesto má kniha nesmírnou (a možná nedocenitelnou) hodnotu pro lidi šachem se zabívajícími, protože předkládá jedny z nejlepších partií historie z jedněch z nejvypjatějších bojů historie o šachovou korunu dvou rivalů, kteří byly v době svých bojů na absolutní špici komentované jedním z aktérů těchto bojů analyzovány nejen jeho mozkem, ale i moderní výpočetní technikou.... celý text
Miniaturní šachové partie
1978,
Ladislav Alster
Pobaví a poučí. Do dnes mi utkvěla partike Capablancy s nadpisem "když dva dělají totéž není to totéž", kde jeho soupeř tahal jako on až do chvíle, kdy zjistil, že má "šach šach šach a mat" :o) Prostě krása... celý text
Perly šachové tvorby
1983,
Boris Isaakovič Turov
Co k tomu dodat? Nejlepší šachové partie úhledně seřazeny a analyzovány na jednom přehledném místě :o) Lepší už jsou jen "Moji velcí předchůdci" od G. Kasparova... celý text
Alechinův šachový odkaz II.
1960,
Alexander Kotov
Mám tu čest vlastnit tuto knihu. Oba díly a tak jsem měl to potěšení prostudovat Aljechinovy partie tematicky seřazené do skupit dle motivu, který v nich převládá. Šach je hra komplexní a tak žádná partie není jen obrazem jedné myšlenky. Přesto v určité části může jistá idea převládat a čtenář má navíc možnost tuto ideu nejen sledovat, ale může také pozorovat čeho je tato idea důsledkem a jaký má následek. Vřele doporučuji!!!... celý text
Alechinův šachový odkaz I. díl
1956,
Karel Krejčík
Mám tu čest vlastnit tuto knihu. Oba díly a tak jsem měl to potěšení prostudovat Aljechinovy partie tematicky seřazené do skupit dle motivu, který v nich převládá. Šach je hra komplexní a tak žádná partie není jen obrazem jedné myšlenky. Přesto v určité části může jistá idea převládat a čtenář má navíc možnost tuto ideu nejen sledovat, ale může také pozorovat čeho je tato idea důsledkem a jaký má následek. Vřele doporučuji!!!... celý text
Sto dní v Baguiu
1979,
Miroslav Filip
Souhlasím s komentářem níže a téměř k němu nemám co dodat. Navíc je to nějaký pátek, co jsem knihu četl a tak si již nepamatuji všechny detaily, které v ní jsou a tak dodám jen dva postřehy. Stejná událost je popisována v knize "Moji velcí předchůdci 5" od G. Kasparova, kterou mohu vřele doporučit. Rozesmály mě dva různé popisy u fotografie Brežněva a Karpova po porážce Korčného "Nejštastnější den v životě Karpova" (z komunistické doby, nemohu si pomoct, ale pořád cítím, že ten den je spíš podání ruky s Brežněvem než to, že vyhrál) vs "Vyhrál jsi korunu, tak si ji udrž" v knize od Kasparova.... celý text
Psychologický průvodce šachovou partií
1981,
Jiří Veselý
Zvláštní a zajímavá kniha. Nevychová z vás šachového psychologa, ale ukáže vám, jaké neskutečné a nevšední situace mohou v šachu nastat (nejen na šachovnici) a ukáže vám, že šachy hrají především lidí, se svými emocemi, neduhy, hříchy a problémy, náladami, radostmi a vším, co k lidem patří.... celý text
Učebnice šachu pro samouky - Útok na krále při různých rochádách
2004,
Karel Pliska
Takhle kniha je dle mého už příliš tlustou bichlí a poukazuje na stahu autora z tématu vycucat maximum a navíc ho doplnit o něco navíc. A tak se z ní vytrácí svěžest předešlých dílů a mě osobně se v ní trošku špatně orientovalo. Dodat v knize informace navíc je fajn, tato kniha na mě však působí jako dílo spojující encyklopedie šachystů s tématem útoku na krále při různých rochách. Téma však není odfláknuto a tak si kniha zaslouží největší pozornosti hrášů, které toto téma zajímá! (Jen méně je někdy více...)... celý text
