Bruka přečtené 30

Nemrtvá spravedlnost 2002, Zbyněk Dach

Megamocmocální hra. Docela tězká a některý špatný rozhodnutí vám domrví i dvouhodinovej postup, ale nesmíme zapomenout, že ta kniha je ještě z časů, kdy RPGčka nehráli malí ufňukaní buzíčci s všeřešící mamčinou kreditkou :)... celý text

Poslední kmotr 2008, Mario Puzo

Asi by bylo vhodné se opičit pod jiných opičincích a říct, že "je to dobrý, ale na Kmotra to nemá", ale já bych se spíš rád pozastavil nad tím, jak bravurně ovládl v knize situaci Dante, když překvapeně vyšpulené herčuli oznámil, že se těší, až bude kamarádům vyprávět, jak se tak slavné herečce "promrdal až do prdele" :D :D Jo jo, přiblblý knižní charaktere, to máš za to, že seš tak stupidní a šlapeš s občankou ve šrajtofli! :D Spoiler I guess :) P.S.: Jo a sníst plnou misku strouhanýho parmazánu není ani zdaleka tak uspokojující, jak je popsáno v knize :D... celý text

Gallipoli 1915 - místo pro tisíc britských pušek 2010, Yvette Heřtová

Že cože? Vincek Čerčil? A kde čerčil? A proč nás to ve škole neučili??? Dyť ta postava pak dává úplně jinej historickej rozměr! Někdy si s úšklebkem představuju paní Heřtovou rozněžněně přisátou na laufu děla bitevní lodi Queen Elizabeth. Ta ženská se v tom prostě vyžívá, ne že ne, je v ní kus chlapa a z knihy to nadšení pro věc a schopnost popsat poutavě i tak stupidní věc, jako kolik kde přesně nakladla turecká loďka min, z knížky cáká jako australská krev po trojských plážích. Úžasná kniha, smutný kus historie a v dáli stály strmé skály.... celý text

Zákopová válka 2008, Yvette Heřtová

Historii napsanou tak, že na jedné stránce umíte spojit naprosto vyčerpávající historický fakt s dějem, kde nikdy nezapomenete na to, že figurky na šachovnici posunovali mnohdy psychicky zdevastovaní a nekompetentní lidé, taková historie by se sakra měla praktikovat na školách! Ne stupidní letopočty a jména kdejakýho sumerskýho křupana - DĚJ - to je základ historie. A paní Heřtová je v tom prostě machr.... celý text

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)

Tuhle knížku jsem na vlastní žádost dostal v roce 2016 k Vánocům od mámy. Dík mami. Čekal jsem, až všechny sračky vylítnou z větráku a budu se na to moct podívat s nadhledem a odstupem. Čhmcha! Když jsem si na 48. straně už asi pošesté nepatrně ublinkl do pusy, musel jsem to začít přeskakovat. Našel jsem si pár pasáží o sexu. No, četl jsem lepší erotickou fanfikci o Martinu Rotovi, u toho jsem se aspoň zasmál. Nemá smysl spílat marketingu a nedostatečné drsnosti plenění upachtěných slepičích klínů - prostě ta ženská byla ve správnou dobu na správným místě - v době, kdy může kdejakej Average Joe kidnout libovolný kus hnoje do sociálního éteru a rázem je z něj Král Disneylandu. Holt, máte neomezenej přístup k informacím, to jste celou dobu chtěli, ne??? Jóó, vy jste si furt ještě nezvykli na ten všudypřítomný závan hoven??? Óóó, chudinky... :)... celý text

Kmotr 2003, Mario Puzo

O této knize toho už řekli tolik, že se zmůžu jen na jedno: Apollonia je overrated křupanská slepice :D

Deník malého poseroutky 2009, Jeff Kinney (p)

Jo, já vím, little late to the party - čet sem tu knížku, když mi bylo asi 18 a prostě mě nehorázně bavila, nevím proč, propleskněte mě :D

Mein Kampf 2000, Adolf Hitler

Dávám tři. Áďa skutečně nebyl úplně blbej, měl to dobře spočítané a věděl, jak věci napsat tak, aby mu to lidi sežrali. Pokud se na knihu člověk podívá z historického kontextu, tak je samozřejmě v úplně jiné pozici, než nebohý Hans, co si ji jako podpultovku předčítal před spaním, než dohořel poslední svazek říšských marek v kamnech. V té době to prostě dávalo smysl - kritika demokracie, obviňování "anonymních elit" z rozvrácení mocného Německa... Ono dneska je každej generál po bitvě, ale té knize prostě nelze upřít, že působí sečtěle a že i naprosté vycucaniny z prstu á la spiknutí sionistické kliky působí věrohodně a v pseudo-intelektuálním kabátku i vědecky. Takových knih na světě moc není a je obrovská chyba, že ji zakazují, protože dnes už lidé nemají absolutně žádnou zpětnou vazbu na to, jak moc škody může napáchat poupravená, demagogicky emotivně zacílená infomace. Povinná četba středních škol - s historickým, sociologickým a politologickým komentářem. Jen škoda, že to je taková užvaněná nuda a děcka by z toho po 20 stránkách lezly po zdi...... celý text

Kniha pěti kruhů 2003, Mijamoto Musaši

Gó rin no Šó je bible války - naprosto nadčasová, všeobjímající a univerzálně psychologicky definující veškeré fáze, zákonitosti a východiska mezilidského konfliktu, se vztahem k přírodě, společnosti i fyzikálním zákonům. Musaši byl génius a možná i právě proto můžete některé pasáže číst třeba 10x a stejně je nepochopíte - jen aby vám jejich význam docvakl o rok později, když strouháte okurky na tzatziki :) Kniha, kteru uplatní v životě každý, od brigádního generála, přes bankéře a brankáře, až po obyčejného kmána, co si musí ve tři ráno se třemi v krvi obhájit před rozespalou manželkou rozbitou vázu v předsíni.... celý text

Musaši 2007, Eidži Jošikawa

Dočíst tuhle knížku je jako přijet z letního tábora, kde ste si poprvé šáhli na kozy - zas tak nic významnýho se nestalo, ale notnou chvíli na to ještě budete myslet. Možná jsem weeboošná povaha, ale i přes notnou idealizaci Musašiho a lehce otravné pasáže s bábinkou a Ocú, mi tahle kniha přišla postupným, klidným a labužnicky roztahaným průchodem všemi těmi historickými událostmi jako zkušenost, která člověka prostě musí vnitřně přetvořit. Asi nic pro někoho, kdo nemá čas přemýšlet nad tím, co právě přečetl - tempo není závratné, ale tak to v japonské kultuře bývá - jak spěchají v metru a na ulici, jak vlaky jezdí na čas a manažeři spí na zastávkách, tak kniha zašustí stránkou a v prostoru se rozlehne ticho.... celý text