CatherinManson přečtené 187

Padesát odstínů šedi 2012, E. L. James (p)

Padesát odstínů šedi jsem přečetla jen kvůli tomu, že všichni básnili, jaké je to úžasné. Mě to tak ale moc nepřišlo. Děj do sebe nezapadá a velmi mě rušilo psaní emailů a smsek, kterých bylo v knize až moc. Hlavní hrdinka je ufňukaná hysterka, která neví co chce. Spisovatelce se kniha nepodařila napsat tak, aby zaujala. Ale nebudu tu přece jen házet špínu. Líbilo se mi , že Christian je slavný a nedostižný, má všechno co chce, je to prostě celebrita, ale i přes své vysoké postavení si vybere obyčejnou prodavačku v železářství. Ten kontrast - slavný a obyčejná. Erotické scény zde také nejsou úplně k zahození. Nemohu říct, že mě kniha místy nebavila, ale taktéž nemohu říct, že by mě nějak zvlášť uchvátila. Popravdě řečeno, těšila jsem se až jí konečně dočtu.... celý text

Hvězdy nám nepřály 2013, John Green

Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru 2012, Suzanne Collins

Většinou když se podíváte nejdříve na film a až později si přečtete knižku, uděláte chybu. Avšak u této trilogie to neplatí. Jako první jsem se podívala na filmy a knihy byly skvělým doplněním a upřesněním příběhu. Námět, který nemá obdoby - jste náhodně vybráni a poté vrženi do arény, ve které bojujete na život a na smrt. Nevím, jestli jsem jediná, ale mě to připomíná současný svět a společnost, kde také jste vrženi do tvz. arény světa a bojujete, abyste přežili. Ale zpět ke knize. Suzanne Collinsová je skvělá autorka a doufám, že bude pokračovat ve své tvorbě, má skvělý styl psaní, který se mi moc líbí. V knize není místo, kdy by se mi něco nelíbilo, nebo mi nesedělo. Přečetla jsem jedním dechem a vůbec se mi nechtělo se od příběhu odtrhnout, ani když se mi zavíraly oči únavou ve tři ráno. Jeden z nejlepších vícedílných příběhů.... celý text

Papírová města 2014, John Green

Pro mě je tato kniha zklamáním. Před Papírovými městy jsem četla i Hvězdy nám nepřály a Hledání Aljašky a Papírová města je jim prostě nevyrovnají. Jasně, stále je to úžasný John Green a jeho skvělý a jiný styl psaní, ale Města mě neuchvátila. Často jsem se musela přemlouvat abych knihu vůbec dočetla. A to jsem se na ní tak těšila.. Samozřejmě jsou v knize i světlé chvilky, kdy mě to bavilo a chtěla jsem číst dál, ovšem nebylo jich mnoho. Kniha je spíš takovou oddechovkou a celkově není zas tak špatná, jsou i horší knihy. Mě prostě nenadchla tak jako ostatní.... celý text

Hostitel 2009, Stephenie Meyer

Naprosto skvělá kniha. Ze začátku mi dělalo trochu potíže se s knihou sžít a pochopit jí, ale jakmile se mi to podařilo, četla jsem jedním dechem. Skvěle propracované postavy, jejich povahy a dobré zápletky. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a Hostitel je pro mě jednou z mých nejoblíbenějších knih. Vidina milostného trojúhelníku byla také zajímavá a pro knihu výborným oživením. Jediná věc, kterou bych snad mohla vytknout je konec, pro Poutnici mi její nové tělo prostě nesedí. Jinak je kniha úžasná a u mě určitě nezůstane mezi jednou čtenými knihami. Dávám pět hvězdiček.... celý text

Den co den 2013, David Levithan

Den co den mohu popsat jen jedním slovem a to geniální! Četla jsem na kamarádčino doporučení a vůbec toho nelituju. Kniha má nevšední námět - každý den se probouzíte v jiném těle a nevíte, co vás čeká. David Levithan umí skvěle popsat pocity různých typů lidí a každý člověk je úplně jiný, což vás nutí číst dál a dál, abyste se dozvěděli co se stane na dalších stránkách. Den co den jsem stihla přečíst za jeden jediný den. což se mi u jiných knih nestává. Konec knihy se také povedl, i když není takový jaký bych si přála. Ovšem od začátku knihy už nějak podvědomě tušíte, že to tak skončí, po přečtení knihy se dostaví smíšené pocity. A je skvělý, líbí se mi styl jeho přemýšlení a jeho chování. Nevím proč, ovšem Rhiannon mi do oka moc nepadla. Mohla by být trochu chápavější. Stejně je ale Den co den naprosto geniální knížka, kterou by si měl přečíst každý a já jsem hrdá, že zaujímá místo v mé knihovně!... celý text

Ten, kdo stojí v koutě 2012, Stephen Chbosky

Dlouho jsem se nemohla rozhodnout, jestli na tuto knihu napíšu recenzi. Nejsou slova pro to, abych tuto knihu dokázala popsat. Ten kdo stojí v koutě je opravdu moje srdcovka. Zprvu jsem nevěřila tomu jak mi kamarádka popisovala, že jí tato kniha změnila život a pohled na svět. Ale už se nedivím. Je to kniha plná hlubokých úvah, problémů obyčejných teenagerů a lásky. Charlie změnil i mě a to možná proto, že jsem se v něm našla a že mu plně rozumím. Jsem taky ta, co stojí v koutě. Naprosto jsem se s knížkou sžila a to nejspíš kvůli tomu, že je psaná formou dopisů a to přidává příběhu Charlieho na důvěrnosti. Je to kniha plná odkazů na literaturu (zatím jsem žádnou z uvedených knížek nečetla, ale chystám se to napravit) a na skvělou hudbu. Kdo z vás díky Charliemu poznal třeba The Smiths - Asleep? Myslím, že většina. Moc se mi líbí Charlieho uvažování a jeho myšlenky. Vážně nevím, co bych dalšího mohla říct, protože kdo tuto knížku nečetl, nepochopí to. Film je stejně úžasný jako kniha. Doporučuju obě verze. Naprosto skvělá kniha a já jsem ráda, že jsem mohla Charlieho poznat. Přijímáme takovou lásku, kterou si myslíme, že si zasloužíme.... celý text