Chaoticum přečtené 1

Nanits Chronicles 2021, Michael Petrus

No nevím. Je hezké, že to vzniklo u nás. Ale v roce 2021 to opravdu není jediný komix, který by tu byl k sehnání. Je dost s čím porovnávat a nemůžu říct, že by mě tento počin nějak zásadně uchvátil. Pro mě je Nanits Chronicles zklamání roku. Kniha samotná je zpracovaná ve velmi dobré kvalitě - tisk, vazba, přebal. Všechno perfektní. Artbook totéž. V tomto směru nemám co vytknout. Kresba je také na fajn úrovni (na můj vkus). Není to nějaké osobitá pecka typu Hellboy, ale rozhodně to ani neurazí. Michal Petrus zjevně odvedl jako art director docela dobrou práci. Nicméně tady je vhodné podotknout, že všechny kresby obstarali zahraniční výtvarníci. Tedy nic moc "českého". Nanits bohužel silně pokulhávají scénáristicky. Kniha je rozdělená do tří příběhů. Ani jeden z nich není ukončený a působí to velmi neuspokojivě. Asi rozumím co byl záměr. Ale ve chvíli, kdy je pokračování nejisté a v nedohlednu to je velmi špatné rozhodnutí. Hlavně když se něco jmenuje "Chronicles" a nikde není ani zmínka, že to je pouze první díl, tak prostě očekávám, že dostanu smysluplně ukončený příběh, ne tři náhodně spojené povídky bez konců. První příběh skvěle vtáhne čtenáře do děje. Vlastně nevím, co bych tomu mohl vythnout. Postavy, příběh i futuristická atmosféra se hodně povedly. Všechno dává více méně smysl. S hlavní postavou se dá jednoduše sžít a prožívat příběh. Má to jeden háček. Příběh je neurvale utnut a nahrazen nějakou podivností ve stylu divokého západu. Druhý příběh je naprosto zbytečný. Nedává nic zásadního navíc. Je zmatený a často působí jakoby někde vypadla stránka nebo autoři zapomněli dokresit pár políček. Téměř nulová návaznost na cokoliv dalšího. Nemám chuť číst případné pokračování. Třetí příběh je v podstatě jen jedno (nejen) noirové klišé za druhým. Kniha se tváří, že se děj odehrává v roce 2225, ale reálně to není poznat. Neměl bych problém věřit kdyby to bylo spíše 2025. Nevím jestli autorům došla inspirace nebo síly nebo peníze. Úplný konec to trochu zachránil, ale bylo to jen tak tak. Kdyby se celá kniha věnovala prvnímu příběhu a ten zbytek byly jen nějaké drobné odbočky pro spestření, tak bych s tím asi neměl problém. Ale takhle jsem dostal jen tři příběhy bez konců, z toho dva celkově dost neuspokojivé. V situaci, kdy je asi dost nejisté zda vůbec bude nějaké pokračování z toho rozhodně nejsem nadšený. To co je na knize nejvíce české - scénář Roberta Kaločaie - je vlastně to nejhorší a největší slabina celé knihy. Na to že to vznikalo od roku 2006 jsem čekal něco výrazně propracovanějšího. Ale spíše to je "over engineered" a zároveň "underdeveloped" (nevím jak to vhodně přeložit, možná jako "překombinované a nedotažené"). Možná to všechno nějak smysluplně spojí druhá kniha (pokud vznikne). Osobně však necítím žádné velké nutkání to zjistit.... celý text