Clara del Valle
přečtené 849
Odpočívej v pokoji
2016,
Lee Child
Za mě zklamání. Kdyby to nebyl Reacher, hodnotila bych ještě o hvězdu méně, tohle je z nostalgie a sympatií k mému oblíbenému hrdinovi. Přesto mám neodbytný pocit, že něco podobného už jsem několikrát četla - schéma tradiční a stejné - malé odříznuté městečko, kde Reacher vystoupil prakticky náhodou, bistro s bezedným šálkem kávy, motel a osamělá žena, budoucí Reacherův parťák a milenka, městečko s nepřátelskými obyvateli... kolikrát to tu již bylo :-( Už podruhé zklamání /předchozí Pomsta taky za moc nestála/, vypadá to, že Lee Child už ostré vystřílel, je to už 20.kniha a zjevně se těžko hledá nějaký smysluplný námět a zápletka, když to srovnám s Jatkami, Výstřelem, Volným pádem, Zásahem a jinými knihami z Reacherova tuláckého života... tohle byl skutečně dle mého názoru slaboučky odvar. Snad bude líp.... celý text
Jestli chceš
2016,
Helle Helle (p)
Mám tyto knížky "o ničem" ráda, ale ze všech knih autorky je pro mne tato nejslabší, závěr jsem jen prolistovala, už mě to nebavilo. Prostě Představa o nekomplikovaném životě... je pro mne dosud nepřekonatelným vrcholem.... celý text
Hněv
2016,
Zygmunt Miłoszewski
Podle mého názoru je kniha z celé trilogie nejslabší, přes pomalejší rozjezd /začala jsem jí číst 3x, začátek mi neseděl a málem jsem ani nepokračovala/ nakonec velmi napínavé a dramatické vyšetřování obzvášť brutálních zločinů, které si v ničem nezadá se severskými detektivkami. Té brutality bylo na můj vkus moc, navíc celkem snadno odhadnutelný pachatel. Závěr překombinovaný.... celý text
Výjimeční lidé
2015,
Peter May
Od autora Skály jsem čekala něco jiného, toto mi přišlo nezajímavé, banální klišé ve stylu Dana Browna, z mého pohledu ještě blbější než Brownovo Inferno, a to už je co říct. Celkem lituji času, který jsem této hlouposti věnovala. SPOILER! Postavit příběh tak, aby se našla bedna, v ní něco a nějaké drobné přihlouplé předměty... pardon duchaplná vodítka :-))/nepochopila jsem proč vůbec došlo k dělení do beden, závěrečné vysvětlení nemělo logiku/, pak se sedí u Googlu pomocí kterého se vodítka analyzují a dovedou k další bedně a znovu Google, hrozný přemýšlení nad vodítky a zase bedna. Do toho drobné náhodičky /zavřená budova a náhodná procházky po parku, kde leží mušle, nohou se náhodou v písku odkryje kámen s náhrobkem psa - taková náhoda, že jo/. A samozřejmě nesmí chybět ta nejbanálnější klišé typu nesympatický přítel dcery se stane zachráncem, konflikt mezi Enzem a jeho milenkou /ona asi něco skrývá :-)/. No zkrátím to... za sebe NEDOPORUĆUJI těm čtenářům, kteří očekávají originální napínavý smysluplný příběh.... celý text
Vesaliovo tajemství
2016,
Jordi Llobregat
Nebylo to úplně špatné, zejména první polovina slibovala zajímavý příběh s tajemnou zápletkou, velmi pěkně je popsána tajuplná až magická atmosféra Barcelony konce 19.století se všemi různými figurami až figurkami z různých pólů společnosti - od bohaté honorace po lidskou spodinu. Z mého subjektivního pohledu je kniha od druhé poloviny výrazně slabší a celková pointa je spíše zklamáním.... celý text
Hrady, zámky a tvrze západních Čech
2016,
Jan Rendek
Na knihu jsem se dlouho těšila a proto nejde popsat velké zklamání, které se dostavilo, když jsem knihu otevřela. Málokdy se vidí tak hrubě nekvalitní fotografie. Dle vyjádření nakladatelství Academia jsou fotografie v naprostém pořádku, fotil prý renomovaný profesionální fotograf, fotky však dělají dojem, že by něco takového dokázal vyfotit prakticky kdokoliv, kdo má v mobilu foťák, nic profesionálního na nich skutečně není! Prostě naprosto tuctové, obyčejné fotky. Protože fotky jsou nedílnou součástí knihy, nikoliv jen doplňkem, o to je zklamání větší. Myslela jsem, že si knihu koupím, ale tolik peněz za něco tak odfláknutého opravdu nedám!... celý text
Kapitán Smrt
2010,
Dominik Dán
Moje první a i poslední detektivka tohoto autora. Na základě pochvalných komentářů jsem čekala pecku a dostala velmi průměrnou detektivku. Nesedí mi autorův styl psaní, hlavně forma přímých řečí... snaha převést žoviální rozhovory a vyprávění /spoiler - myslím vypravování starého historika/ do psané formy vyznívá z mého pohledu úsměvně až trapně. Závěr byl velmi chaotický a plytká zápletka silně neoriginální. Za mě zklamání.... celý text
Maus – Souborné vydání
2012,
Art Spiegelman
Můj první komiks v životě, když nepočítám Rychlé šípy, Barbánka a Čtyřlístek. Skvostné dílo, ta zvířecí charakteristika jednotlivých národností je velmi trefená, prasečí rypáky Poláky velmi vystihují, když dnes už je historiky zmapováno, jak se Poláci chovali k Židům, kteří přežili a vrátili se domů, což je ostatně v komiksu též zmíněno :-(.Při prohlížení a čtení jsem měla husí kůži, dílo má velmi silnou vypovídající hodnotu, popis lidské nenávisti a lhostejnosti je nadčasový a pro dnešní dobu velmi aktuální!... celý text
Pozor - hodnocení obsahuje spoiler!! Kniha dobrá, nicméně vyústění překomlikované až běda, hodně falešných stop /až moc na můj vkus/, přitom pachatel se přímo nabízel a byl snadno odhadnutelný. Při závěrečné gradaci jsem zažila menší deja vu, silně to připomíná gradaci v Harryho nejúspěšnějším a největším případu. Myslím, že se s Harrym a dalšími aktéry z Kotelny setkáme, závěr je velmi otevřený z pozice muže s velkým tetováním /proč byl sakra na tom fotbalovém stadionu a proč se zaměřil na Auroru?/. Také si myslím, že je potřeba vyjasnit další osudy hlavního kariéristy, s ním má nevyřízené účty jistá velmi vlivná dáma, které přeci bylo cosi kýmsi naznačeno a také by mě moc zajímalo, koho má ten kariéristický slizák zabetonovaného v terase! Já se budu rozhodně těšit, spolu s Jackem Reacherem je Harry Hole mým nejoblíbenějším literárním hrdinou daného žánru :-)... celý text
Na vlastní kůži
2003,
Heda Kovályová
Můj dojem z knihy je velice zvláštní. Po celou dobu čtení jsem nenašla sympatie k autorce knihy, přitom by to tak mělo být, ne? Silný životní příběh na pozadí strašných událostí, nicméně něco mi na vypravěčce vadilo, cítila jsem z knihy pýchu a sebestřednost, což jsou vlastnosti, které jsou mi nepříjemné /jde samozřejmě o ryze subjektivní pocit/. Zarazilo mne, že útěk z koncentráku je líčen jako taková pohoděnka... prostě pár žen se sebralo a odešlo a došlo až do Prahy. Co mě překvapilo nejvíc je to, že se vůbec během událostí nezmiňovala o svém manželovi, jako by nebyl, celé se to točí jen a jen kolem paní Hedy, to, že byla v době koncentráku vdaná jsem se dozvěděla z obálky knihy. Z líčení událostí po příchodu do Prahy cítím jakousi namyšlenou povýšenou pýchu... já přežila koncentrák, kdo je víc. Dále jsou líčené události po válce a převratu... ženy jsou až na vyjímky hloupé, omezené, tlusté, nevzdělavé soudružky... totéž muži... věčně opilí a omezení soudruzi. A mezi nimi se pohybují zhnuseně a s odporem noblesní Margoliovi a hrozně trpí při kontaktu s těmito hroznými soudruhy a už začínají něco tušit... tak tohle jí fakt nežeru. Syn Margoliových v knize dlouho nemá ani jméno, je to pouze děcko... je z toho cítit divný chlad , až ke konci se dozvíme, že to děcko je jmenuje Jiří. Na čem si ovšem paní Heda dala záležet nejvíc je popis svých vlastních útrap, změn zaměstnání, perzekuce a především nemoci, to zabírá postatnou část závěru knihy, tam si dává velmi záležet při popisu toho, jak moc trpěla. Nene.. takle kniha mne neoslovila, protože já osobně jsem z ní cítila faleš paničky, která ani nedokáže přímo napsat, že měla služku v domácnosti prominentního komunistického funkcionáře... je to jen Mařenka, dívka která u nich bydlí a pomáhá paničce, která začala pracovat. :-( Podotýkám, že nikoho nesoudím, jen píšu svůj pocit, který velmi výrazně ovlivnil můj dojem a tím pádem i celkové hodnocení knihy.... celý text
