Cojekomupotom
přečtené 931
Děti jako já - jedinečná oslava dětí z celého světa
1996,
Barnabas Kindersley
Skvělé, zajímavé, poučné. Četl jsem minimálně celou základní školu pokaždé, když jsem byl nemocný. Prostě... Srdcovka. Jak já toužil být buddhistický mnich a starat se o kočky!... celý text
Robin Hood: klasický komiks
1997,
Philippe Auzou
Tohle jsem jako malej kluk na prvnim stupni MILOVAL. Sociální banditismus, punčochy a pečeti z brambor, jo! To musí každej malej kluk milovat, ne?
Svět na konci času
1995,
Frederik George Pohl Jr.
Wan-To mě zpočátku příliš nenadchnul a po většinu knihy se to nezměnilo. Samozřejmě, že i jako "ubohá hmotná bytost" dokážu pochopit, jak byl nešťastný ve svém osamění, když nedokázal najít nikoho "na svém levelu" & ti, které stvořil (jako děti? Partnery? Prostě jako sobě rovné) mu vlastně přinesli jen smrtelné nebezpečí, místo kýženého splynutí "duší" (poučné))... Ale bohové matiky a fyziky jdou už dvě dekády mimo mě... a byť mne fascinuje vesmír, pořád mě uráží neschopnost astrofyziků přiznat, že jejich slavná věda jsou z devadesáti procent nepodložené dohady, nikoliv "slovo boží". Jasně, že nemůžu popírat základní fyzikální zákony, protože když zakopnu a neustojím to, tak spadnu a rozbiju si držku, ale Newtonovský vesmír je od dob Einsteina a spol. taky zdiskreditován, a jednou třeba budou lidi mít i toho Einsteina za nýmanda, ne? Takže jeho dějová linie byla zajímavá, ale mít rád jsem ho začal až úplně na konci. Zato Viktor S., toho jsem měl rád od první chvíle, a to neříkám jen proto, že jsme oba z pevné hmoty a máme stejné iniciály. Od dob Cardova Mistra písní jsem snad s žádnou jinou postavou neprožil tak dlouhý život, tak plný smůly a sra*ek. A nejen v porovnání s Wan-Toem jsem mu upřímně přál, aby byl šťastný, ať už to znamená cokoliv. Navzdory svému výše uvedenému kacířství plně chápu jak jeho touhu po poznání, ve které jsme oba byli vychováni, tak jeho takřka neustálé, niterné zaobírání se "láskou" (sexem, chcete-li, není to nutně úplně to samé, ale dost to spolu souvisí, lol). Trochu moc žárlil, ale všichni jsme byli mladí, lol. Zjevně jsou tu skoro všichni roboti, soudím dle předchozích komentářů, ale já si myslim, že tyhle věci ve skutečnosti řešíme všichni, velmi & často, často dost podobně, byť každý trochu po svém. Freud byl možná jen moc sjetej koksem, ale stejně. Na šťastné konce si úplně nepotrpím, ale Viktorovi jsem ho přál. Podtrženo sečteno... Skvělá knížka. Kdo říká, že ne, je astrofyzik. Ve skutečnosti ví *íču. A dobře vám tak, vy kalkulačky. P.s. Lze sehnat v Levných Knihách za polovinu ceny paklíku tabáku. Neváhej... celý text
Bohovia súčasných mytológií a komunizmus
2000,
Karol Ondriaš
Ta anotace je strašná (a zavádějící), kniha překvapivě nikoliv. Kniha je asi stejnou propagací komunismu, jako píseň Demokracie od mého hrdiny a Prostě Frajera. Karla Kryla, který se utrápil radši hned, když viděl, kam to povede. Neobhajuje ani nepopírá zločiny komunismu. Maximálně poukazuje na zločiny kapitalismu. V tom smyslu, že komunistická "demokracie" je *íčovina, ale kapitalistická "demokracie" dvakrát taková, byť na povrchní pohled líbivější. Každopádně je to spíše než jakákoliv propaganda taková zajímavá "sociologická" studie, z pohledu jakéhosi lehce vonnegutovského biologa z SAV. Vyrůstal a dospíval jsem ve světě, kde komunismus bylo (a je) sprosté slovo, ale osm z deseti dospělých stejně o samotě trousilo "zas tak špatně za komančů nebylo". Vychovávala a vzdělávala mě především generace lidí vychovaných za normalizace. Nějak se nechce věřit, že všichni byli disidenti, nebo že by změna režimu něco výrazně změnila UVNITŘ JEJICH HLAV. Samozřejmě spousta z nich jsou dobří lidé, co to myslí dobře, ale v první řadě myslí na to, co si pomyslí sousedi. Nebo to doopravdy byli bigbíťáci, a dnes si tykají s Babišem. Takže co. Samozřejmě si hýčkám naivně zidealizovanou představu Masarykovské První republiky, byť má bábi na ni zas tak nadšeně nevzpomínala. Samozřejmě jsem nadšený z revoluce pojmenované po Velvet Underground a že si jako ročník 90 můžu zpívat Children of the revolution od T Rex, ale stejně to byla všechno jen další fraška. Pouhé divadlo během předání moci zmrdečků (kolikrát ani ne) jiným zmrdečkům, nakonec ještě horším. Hešteg všechny si vás koupím. Proč si nahlas nepřiznat, že ČR je zkratka pro Č*ráckou Republiku. Se podívej, kam jsme to dopracovali. Teda vy, já v životě nepracoval a nehodlám s tím začínat, jen, ať socka platí, díky satanu za kapitalismus, lol... celý text