DiaBook424
přečtené 365
Temnota v něm
2019,
Alice Raine
V první řadě chci říct, že nevím, jestli jsem napsala přímo spoiler, tak jsem to raději zaškrtla. Tenhle žánr mám opravdu ráda, ale tahle knížka se prostě nepovedla. Co se dialogů týče suché, nezáživné. Nedokázala jsem se do příběhu vůbec začíst natož vcítit. Hlavní hrdinka "neurazí", ale hlavní hrdina mě zklamal na plné čáře. Na začátku se tváří jako dvojče Christiana Greye a na konci se z něj z čista jasna stane "ultra podpantoflák", který na svou od mala vžitou povahu lusknutím prstu zapomněl. Nemluvě o jeho bratrovi, který sice na začátku pouští hrůzu jen pohledem, ale na konci se z něho naprosto bezdůvodně stane citlivka nejvyšší úrovně. Když Temnotu srovnám s Padesáti odstíny, kterými se autorka jistojistě inspirovala, je to nebe a dudy. Christian má charakter, sice se s "příchodem lásky" lehce zklidní, ale pořád je sám sebou. Ale tady? Shrnuto do jedné věty: Hodně špatný pokus o napodobení Padesáti odstínů "nahňácaný" do jedné knížky. Myslím, že další díly klidně vynechám.... celý text
Jiskření
2019,
Penelope Douglas
Takhle zklamaná jsem po přečtení knížky dlouho nebyla. Nádech se autorce moc povedl, jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších knížek vůbec, takže jsem se na Jiskření moc těšila. Madoc byl v první díle úžasný a já se nemohla dočkat dílu o něm. Ale toto? Jestli má někdo rád toxické vztahy, proč ne, ale já na to nemám žaludek. Oba se milují (řekli si to), přitom on ji střídavě podvádí, kde se dá (dokonce mi chvílemi přišlo, že jí to dělá na truc), ale i přesto ji miluje! Vždyť je to naprosto odstrašující příklad vztahu mezi dvěma lidmi! Nemluvě o všech těch nešikovně zapojených klišé. Já mám klišé ráda, vždyť tenhle žánr na nich stojí, ale nic se nemá přehánět. A když, tak aspoň nějak šikovně. Mafie, potrat, svatba, nenávist/láska, nevlastní sourozenci, vydírání, nechtěné odloučení. Tohle všechno na 328 stránkách. Každý z těch bodíků by dal na vlastní příběh, tak proč jsou všechny v jednom?... celý text
