elena2054 přečtené 76

Nevítaný host 2019, Shari Lapena

Po přečtené sérii jiného autora jsem se rozhodla, že zkusím přečíst něco jiného. Dlouho jsem hledala, až jsem narazila na tuto autorku a jelikož jsem již docela ostřílený čtenář, raději jsem si od ní koupila knihu, která je nejlépe hodnocená s tím, že pak se uvidí, zda dokoupím zbývající dvě knihy. Při čtení mi chybělo napětí, chybělo mi cosi, co by z knihy dělalo celek. Motiv byl chudobný, tmy bylo málo, nemělo mě to čím vtánout do děje. Smutné pro mne bylo, že pachatele jsem odhalila záhy, sama spisovatelka na něj ukazuje prstem, takže ani žádný wow efekt se u mě nekonal. Čekala jsem něco důmyslného, někoho, kdo si hosty *vybral* již s úmyslem, že je zavraždí. Něco jako Deset malých černoušků. Pro mne je tato detektivka průměrná a zřejmě ty další dvě už nekoupím. Dám raději šanci jinému autorovi.... celý text

Hovor se smrtí 2017, Chris Carter

Další skvělý Carterův počin.

Syn 2014, Jo Nesbø

Co říct k této knize... Sérii s Harrym mám až na Nůž přečtenou a upřímně se musím přiznat, že se mi do Syna moc nechtělo, neboť jsem nevěřila, že bude lepší než výše zmiňovaná série. Prvních cca. 100 stran jsem se nemohla začíst, kniha mě nebavila, nefungovala mi představivost. Přemýšlela jsem, čím to může být a došla jsem k názoru, že za to asi může Chris Carter, jehož sérii jsem četla před touto knihou. Chrisovi knihy mají spád od začátku čtení. Díky tomu mají o cca. 200 stran méně než Nesboovi. V knize Syn je až přespříliš detailního popisování budov, polí, zastávek a jiných *blbostí *, díky čemuž jsem několikrát během čtení usla. Spousta z vás tu píše o napětí a o lásce k Sonymu. Já nepocítila ani jedno. Mně tato kniha přišla jako kriminálka s love story zápletkou. Sympatie jsem si k nikomu nevybudovala, možná trošku k Markusovi. Kniha obsahuje příliš mnoho náhod, na které jakoby se hlavní aktéři spoleháli. I přeměna Sonyho nebyla uvěřitelná po tolika letech během tak krátké doby. Nechci knihu nikterak hanit, pouze vyslovuji svůj nazor, a ten je, že Nesbo napsal lepší a uvěřitelnější knihy, ve kterých bylo opravdové napětí s wow efektem. Z úcty ke spisovateli a úcty k jeho práci tři hvězdy s tím, že ho budu číst i nadále. :)... celý text

Já jsem smrt 2016, Chris Carter

Výborný dej, kniha se čte velice dobře. Jen té brutality mi už přijde přehršel. Přiznám se, že už začínám být přecartrována. Je to jistě i tím, že čtu celou sérii bez prokladu pohádkami. Chápu, že kdyby bylo v knihách méně brutality, byla by i jiná cílová skupina čtenářů, jenže mně ty detailní popisy násilí a potoky krve potěšení nedělají. Tak ještě dvě knihy a dám šanci novemu autorovi. :)... celý text

Zloba 2016, Chris Carter

Úžasné vyprávění, ovšem vyjednávání pachatele s členy FBI mi přišlo přitažené za vlasy. Jinak to byla krásná psychologická hra.

Jeden za druhým 2015, Chris Carter

!! Pozor, spoiler!! Co ke knize říct...? Mé pocity jsou smíšené. Tato kniha je zřejmě určena těm, kteří si libují ve vraždách online, v utrpení obětí, v sadismu. Marně hledám jiný smysl tohoto počinu a jsem hodně zklamaná. Obsah knihy: nechutná vražda online - kyberprostor - neschopní plodové - druhá nechutná vražda online - spousta blábolů - tuna zbytečných papírů - neschopní plodové - neschopná FBI - třetí nechutná vražda online - zase žádné stopy, zase žádné vyšetřování - všichni neschopní - - osvícení Huntera - neznámý příběh - neznámý vrah - neschopný vrah - nelogický Garcia - muž v černém Hunter. Tak tohle mě fakt nebavilo, cítila jsem se neinformovaně. Absence stop, klasického vyšetřování a tipování si pachatele v mých očích pasovalo tento počin na ryzí úchylárnu. Jen z úcty k předchozím knihám dávám tři hvězdy a doufám, že další příběhy se vrátí zpět ke klasičtější krimi.... celý text

Sochař smrti 2017, Chris Carter

!! Pozor, text obsahuje spoiler!! Já už vím, proč se mi Chrisovi knihy zamlouvají a mají spád, on se totiž nezdržuje žádnou úvodní omáčkou, nepopisuje na sto stranách krásu krajiny či životopis postav od jejich narození, ale ihned šokuje akcí. Knihu Sochař smrti hodnotím velmi vysoko, jen o chlup za knihu Popravčí (čtu chronologicky) a to zřejmě kvůli tomu, že vraha nešlo uhádnout. Zřejmě kvůli špatnému překladu, neboť nevěřím, že by Mistr Carter udělal na čtenáře takovou boudu, aniž by ji na závěr vysvětlil. A ještě jeden důvod, a to ten, že dle proporcí pachatele nevěřím, že by si poradil s dospělých bezvládným mužským tělem. Pokud by to pachatel přesto nějakým způsobem dokázal, chybělo mi opět vysvětlení *jak? *. Kniha má spád, nenudí a oceňuji, že jméno hrdinky Alice Beaumontové je skutečné jméno vítězky Carterovy soutěže, takže se slečna zřejmě při čtení tetelila blahem. :) Vraždy jsou opět dost brutální a při popisu třetí vraždy se mi i udělalo mírně šoufl. No, mě bylo celkem divně už při pohledu na obal této knihy. Důvod, proč jsem zatím zvládala číst Carterovi knihy bez blinkání byl ten, že jsem se nemusela účastnit jeho mučení online, že ty popisy se týkaly už mrtvých těl, takže doufám, že to tak zůstane i v dalších knihách a nebudu muset trpět s obětmi. To, že Carter opakuje a popisuje stejné věci z minulosti Huntera a Garcii s Annou v zatím každé knize, jak tu někteří kritizují, je logické. Ne každý si přečte celou sérii a navíc i chronologicky. To, že se jejich postavy nevyvíjí, mi nikterak nevadí, autor píše o sériových vrazích a o vyšetřování jejich vražd. Soukromý život hlavních hrdinů zřejmě není jeho prioritou. Navíc si myslím, že kniha by pak měla o třeba 200 stran více a to by ztratilo onen spád a akčnost a našli by se zase jiní čtenáři, kterým by to vadilo. Zatím se považuji za cílového čtenáře, styl psaní a obsahu mně vyhovuje a to i s tím, že kapitola končí například slovy *no to si děláš kozy* a na druhé stránce v nové kapitole se dozvídám, jaké kozy že to jsou. Sečteno, podtrženo - za mě i nadále vynikající a jsem ráda, že jsem našla náhradu za *přečteného * Nesboa a Miniera. :)... celý text

Noční lovec 2013, Chris Carter

Opět velice zdařilý thriller. Čtu chronologicky, takže má třetí kniha od Cartera. Chris se více odvázal, co se týká reálnosti situací, avšak i zde si nedovolil *sejmout* hrdinu. Nemyslím hlavního hrdinu. To není výtka, jen mi přijde, že našlapuje po špičkách tam, kde by mi přišlo logičtější, že dotyčný zemře. On raději už dvě knihy obětovává někoho, s kým si možná myslí, že čtenář navázal menší vztah a tím jako šokuje. Ale možná se úplně pletu. :) Každopádně se kniha opět skvělě četla a jako celek držela perfektně pohromadě. Už i docela dobře zvládl závěr, takže vrah na sebe nemusel na závěr napráskat úplně všechno. Bylo nám to osvětleno z větší části dřív. Musím však přiznat, že v této knize jsem poprvé zachytila pár věcí, které buď nebyly vysvětleny nebo mi logicky nezapadly. Přesto všechno, klobouk dolů a těším se na další čtení. :) Knihu Popravčí řadím nad knihu Noční lovec.... celý text

Popravčí 2019, Chris Carter

Pan Carter psát umí, to už bylo jasné z jeho prvotiny. Kniha má spád, autor umí popisovat detaily, které pak dokáže logicky obhájit, takže skoro nic nepostrádá logiku. Doufám však, že se v dalších knihách více odváže a nebude hrát na happy end, ale více na realitu. Poslední mordy byly podle mě uspěchané, tudíž bez atmosféry. Měla jsem z toho pocit, že se Carter rozepsal a ve třech čtvrtinách knihy si uvědomil, že kniha musí mít přesně 346 stran, tak tam honem vtlačil ještě ty tři mrtvoly, co měl v notýsku a oba vrahy pak chytil během čtyř stran. Dle mě i podruhé nezvládl uspokojivý závěr, jakoby to zatím neuměl jinak než tak, aby nám vše detailně sdělil sám vrah, který je sice celé roky nemluvka, ale nakonec má potřebu se pořádně do všech podrobností vykecat zrovna detektivovi. Přes všechny mé výtky knize neupírám, že je skvělá, že jsou hlavní hrdinové sympaťáci, a že si hodlám celou sérii nejen přečíst, ale že se na to další čtení těším. :)... celý text

Dvojitý kříž 2013, Chris Carter

Při hodnocení jiné knihy jsem narazila na jméno Chris Carter a koukla se, co píše. Vypadalo to, že by mi jeho tvorba mohla vyhovovat, tak jsem si jeho sérii koupila. Dvojitý kříž je tedy mým prvním setkáním s autorem a musím říct, že nejsem vůbec zklamaná. Kniha se čte lehce, hlavní hrdina není nesympatický. Jako Chrisova prvotina je kniha velmi zdařilá. Pachatele jsem dle indícií tušila od třetiny, takže ty další dvě jsem si ho do vyprávění dosazovala. Sice jsem dvakrát zaváhala, zda jsem ho uhodla správně, ale nakonec se ukázalo, že ano. To, že tuším vraha již tak brzy mi však neubralo z požitku čtení. Jediné, co mi přišlo jako trapné klišé, bylo závěrečné setkání Huntera s pachatelem a detailní vysvětlování. Do té doby děj působil záhadně, lehce mysteriózně. Závěr z toho udělal spíš tuctovku. Jenže, jak podotýkám v úvodu, jedná se o prvotinu, takže odpuštěno. :) Kniha má spád, popisy postav a míst jsou srozumitelné a přehledné a děj jako celek drží. Zítra odjíždím na dovolenou, takže si s sebou balím i Popravčí. Prý má pršet. :) Knihu i autora vřele doporučuji.... celý text

Vražda v Honolulu 1986, Earl Derr Biggers

Naivní román červené knihovny s detektivní zápletkou. Jsem schopna přečíst 600 stran za víkend, tohle jsem myslela, že nedočtu. Měsíc mi to trvalo, pokaždé jsem u čtení usla, a to i klidně dopoledne. Snad je to dostatečně výstižná recenze. :)... celý text

Sestry 2019, Bernard Minier

První polovina knihy, minulost, byla perfektní. Zajímavá, napínavá, mysteriózní. Prostě přesně můj šálek čaje. Ovšem druhá část byla děs. Proč jen Minier raději v té minulosti nezůstal, nebo proč se alespoň nedržel trochu toho mystery? Z úžasného začátku uplácal divnou tuctovku s ještě divnější pointou. Cpaní jeho syna nesyna do děje a ještě ho používat v dějové lince mi připadá jako trapné klišé. Minier opět nezvládl závěr a pointu. Tři hvězdy za povedenou první polovinu.... celý text

Náhodné svědectví 1986, Thomas Andresen

Kniha byla poměrně zajímavě napsaná jako zápisky dvou mužů, obžalovaného a svědka, dopněná o informace z médií. Autor se snažil budovat napětí, což se mu poměrně dobře dařilo. Doslovné vysvětlení už bylo zbytečné a motiv neuspokojivý. Přesto čtení této knihy nebyla ztráta času.... celý text

Dívka v ledu 2016, Robert Bryndza

Má první kniha od autora a dost možná i poslední. Čtení mi přišlo studené jak psí čumák, neosobní. Styl psaní mi zněl jak vojenský marš. Do žádné z postav jsem se nedokázala zakoukat a hlavní hrdinka mě iritovala, místo aby ve mně vzbuzovala sympatie, i když, zdá se, je nesmrtelná. Pokud se někdo snažil vymyslet Harry Holeo v sukních, v mých očích se mu to vůbec nepovedlo. Chlad je cítit nejen v tom, že si všichni, i ve vypjatých situacích vykají, oslovují se příjmením. Nejhorší pro mne je však to, že i ve spánku slyším " detektiv šéfinspektor" .. "superintendant".. Tohle je z té knihy ten největší horor. Obsah knihy je podle mě nesmysl, hlavně že podle norem jsme měli možnost setkat se 2x s homosexuály, s afroameričanem, rusorumunem, indkou, slovenkou, češkou, bulharkou... Kniha podle mě nedrží pohromadě, lítá od zdi ke zdi. Samotný závěr je trapárna. Vrah nejenže je spiderman, ale na závěr vyšetřovatelce všechno vykecá, což je tak trapné klišé, až v mých očích knihu degradovalo téměř na odpad. Tak k čemu bylo těch 425 stran vyšetřování, kdyż nám to musí vrah na závěr sám sdělit? Chtěla jsem dát autorovi ještě šanci, ovšem po přečtení recenzí na další knihy si asi raději vyhlédnu jiného autora.... celý text

Volání minulosti 2002, Barbara Wood

Mé první setkání s autorkou a určitě ne poslední. Kniha zůstala v bytě po předchozí majitelce, tak jsem ji přečetla a musím říct, že se mi líbila. I když je obsah mnohdy naivní, trocha slaďárny neuškodí. Navíc místo děje a čas byl pro mne vhodně zvolený. Představivost u mě fungovala, takže spokojenost.... celý text

Žízeň 2017, Jo Nesbø

Tak jsem dočetla další holeovku a cítím po ní divnou pachuť. . Ze začátku čtení jsem byla nadšená a stránky si dávkovala, aby mi kniha dlouho vydržela, protože je zatím poslední. Postupem času se mi už nezdála tak úžasná, začínala jsem mít pocit, jakoby byla ušitá horkou jehlou. Po půlce knihy jsem se dopracovala ke vzteku, POZOR SPOILER!, když zemřel turek. Nevěřím, že i pokud by policista použil v případu sériového vraha civilistu, poslal ho vraha špehovat, že by tento civilista okamžitě po provalení nedostal policejní ochranu a to buď veřejnou nebo minimálně soukromou. Že by při vyjednávání nechtěl důkaz, že oběť žije? Že není důležitější chytit sériového vraha, než zachránit jednoho civilistu? Další čtení už bylo pro mne jen povinností knihu dočíst. Motiv celkem slušný, ovšem veškeré okolnosti případu ve mě vzbuzovaty pocit, že Nesbø sám moc nevěděl, co si s tématem počít, tak napsal levnou sci-fi slátaninu. Celkový dojem z této knihy mám takový, že je nejslabší z celé série a u mě se řadí za Nemesis a jeho prvotinu Netopýr, což je docela ubohé na jedenáctou knihu ze série. Nejlepší tedy pro mne zůstává Červenka, Levhart, Policie. Btw, asi jsem se Holeho přejedla, ztratil u mne sympatie a Olega od Přízraku prakticky nesnáším, nezajímají mě podprahové nuance, že je vlastně dobrý, hodný. V knize mi vadí, určitě si ho nezařadím mezi klaďase. A to ani Katrine. Už i Holeho nevnímám jako hrdinu, což není dobré pro další eventuální čtení pokračování.... celý text

Sběratel 1988, John Fowles

Kniha zůstala v bytě po předchozí majitelce, tak jsem si ji přečetla. Autora neznám, čili moje premiéra. Okamžitě jsem se začetla a musím říct, že mi lezli oči z důlků z nadšení. Fantazie fungovala perfektně, možná proto, že osobně znám jednoho, který by mohl být pachatelem. Za mě opravdu zdařilá kniha a asi ne poslední od tohoto autora.... celý text

Přízrak 2014, Jo Nesbø

S hodnocením jsem si dala načas, hodnotím až po Policii. Chyba byla, že Přízrak jsem četla jako třetí knihu ze série. Ten, kdo se nechce v ději a vývoji ztratit, by měl opravdu číst od začátku. Tehdy mi přišel děj příliš depresivní a neuvěřitelný. Navíc mě drogová scéna moc nebere. S odstupem času však uznávám, že kniha se mi četla perfektně a patří mezi ty vydařenější. Velmi se mi i líbilo vyprávění z pohledu umírajícího. Pan Nesbø opravdu psát umí. :)... celý text

Policie 2015, Jo Nesbø

Pozor spoiler! Pane Nesbø, já Vás za BL nenávidím. To jste nemusel. Kniha je skvělá. I přes hodně dějových linek jsem se ve čtení neztrácela. To je ale možná i tím, že jsem knihu přečetla za sobotu a neděli. Kniha se dobře čte a pěkně "odsejpá". Začátek bez Harryho byl pro mne zvláštní a pěkně mě popletl, avšak díky Beátě, která mi byla s Harrym nejbližší, se to dalo snést. Od třetiny knihy jsem měla tip na pachatele, avšak po odhalení toho skutečného jsem musela uznat, že mě Nesbø pěkně vypekl. U této knihy je téměř nutná znalost předchozích knih a předpokládám, že Žízeň bude pokračováním. Z mého pohledu jsou nejlepší díly (v tomto pořadí) Červenka, Levhart, Policie, Sněhulák. Na závěr komentáře dvě malé výtky : 1) poprvé jsem měla pocit, že by knize prospělo méně stránek, že byla trochu uměle natahována 2) ta akce s lednicí podle mě už byla ze žánru sci-fi Přesto hodnotím plným počtem. :)... celý text

Sněhulák 2012, Jo Nesbø

Ano, ano, Sněhulák se mi moc líbil, přesto mám nějaká "ale". Možná je škoda, že Harry nechytá sériové vrahy od první nebo druhé vraždy, ale až od nějaké desáté. Dost to degraduje zžití se s pachatelem, což ubírá na celkovém dojmu. Jelikož jsem již četla Levharta, vím, že na to přišel i sám Nesbø. :) Pachatele jsem odhalila cca. v půlce knihy, bylo dost indicií. Pozor SPOILER! By mě moc zajímalo, jak postavit nepozorovaně sněhuláka až ke stropu v prvním patře a kolik je na to potřeba sněhu. O samotném sezením mu za krkem raději ani nemluvím. Jo, a Ráchel je pěkná děv.a. :D... celý text