Flame
přečtené 24
Krev padlých andělů
2014,
Jan Urban
Druhý díl jsem začal číst téměř ihned po dočtení dílu předchozího a bylo to dobře. Nyní, po dočtení druhého dílu mám něco, co se mi už dlouho nestalo. Literární kocovinu. Určitě to zná každý, člověk se nedokáže rozloučit s jednou knihou, nedokáže dostat postavy z oné knihy z hlavy, tudíž nemůže začít číst dál. A ještě ke všemu tento, dle mého o stupínek lepší, díl zakončil "cliffhangerem jako prase". To se nedělá. Kniha mě naprosto pohltila, hláškující Vyvyan mě bavil o kousek víc, jeho hlášky byly skutečně lepší, trefnější a mnohem sarkastičtější. Zajímalo by mě, jak se vyvine naznačený vztah mezi Vyvyanem a další postavou, protože to je další rozměr, o který je druhá kniha bohatší. Mnohem propracovanější vztahy. A tím nemyslím vztahy typu Twilight a podobně, ale vztahy interpersonální, lidské. To že je jednomu okolo 400 let přece neznamená, že nepotřebuje lidi kolem sebe. Syndrom vyhoření postihuje i nesmrtelné (alespoň si troufám se domnívat, že ano). Abych to tak shrnul: Reálie opět super, Vyvyan lepší, odkazy na popkulturu opět skvělé, a korektura mnohem lepší. Těším se na třetí díl.... celý text
Strážci brány
2014,
Jan Urban
Pragocalypsa. Přišel jsem na ni od jednoho známého před lety, kde na bonusweb.cz nebo někde podobně vyšla ukázka z této knihy a on mi řekl, že "to píše pražskej fantazák aže to bude fakt hustý" Inu, přečetl jsem si ukázku, která mě zaujala (scéna, kdy se Vyvyan - protagonista vítá s kocoury), ale potom kniha ne a ne vyjít a nějak jsem ji pustil z hlavy. A poté, o nějaký ten rok později byla kniha na pultech, aniž bych si toho všiml. Do knihy jsem se začetl, přečetl jsem ji ještě druhý den a nadával jsem si, že teď budu muset ještě "kdovíjakdlouho" čekat na druhý díl. Co říct ke knížce? Obal má jednoznačně fenomenální, pan Broniek se vytáhl a obálka se mu povedla. "Nesuď kihu podle obalu," říkají, a mají pravdu. Dle obalu bych rozhodně netipoval humorně laděnou městskou fantasy o konci světa v Praze. Rozhodně bych si nemyslel, že takovou knížku přečtu za 24 hodin. Hlavní hrdina, hláškující český X-Man jménem Vyvyan, chlapík z Rudolfinské doby mě zaujal. Líbí se mi, že se autor neuchýlil k tak často používané metodě: "Je starej, tak asi bude mluvit jako Yoda smíšený s démonem Etriganem." Ne, tak to nefunguje. Schválně, čí rodiče nikdy neřekli, že je něco hustý, nebo že je někdo degen? Je to totiž tak, že lidé se v průběhu věků mění a nic není statické, stejně jako tyto postavy. A Vyvyan, který je tak trochu prasák, cynik, ale v jádru hodný chlapík, ten chytne za srdce snad každého, kdo má smysl pro humor. Dále se mi líbí metodika vyprávění, už jen proto, že mám rád v knihách metodu filmového střihu. O příběhu se nebudu rozepusovat, nechci kazit zážitek těm, co ještě knihu nečetli. Abych to shrnul. Jedná se o satirickou městskou fantasy, kterou si užil jak čtenář, tak se při ní dozajista vyblbnul i autor, kdy příběh graduje a hrdinové jsou sice trochu magoři (úplně všichni), ale jsou takoví fajn. Jen jedna věc... Pane Urbane, změňte korektorku! ;)... celý text
