Překvapilo mě, jak moc je tahle knížka drsná. A hlavně, že si to o ní nepamatuju. Bílého tesáka jsem četla někdy na druhém stupni základky. Vím, že je to jedna z prvních knížek, která mě naprosto vtáhla a nemohla jsem se odtrhnout. Vybavuju si pasáž o štěněcím věku, a pak že tam Bílého tesáka někdo bil... Ale celou první ani pátou pasáž jsem vůbec nečekala :D
Jsem moc ráda, že jsem se do opětovného čtení po letech pustila. Užila jsem si to. A zírám, kolik příběhu se dá dostat z tak málo stránek...... celý text