iceVS přečtené 1597

Maigret a tělo bez hlavy 1996, Georges Simenon

Brilantní. Ten zachmuřený lišák mě svádí k alkoholismu. S každým dalším případem a Maigretovým neustálým popíjením se zvyšuje i moje chuť na kapku alkoholu :-)... celý text

O hlavu jednoho člověka 1995, Georges Simenon

Smutné, přesmutné čtení... Kostrbatý překlad, již zmiňované nepřesnosti autora, prapodivná zápletka, rozpačitý Maigret, který jako kdyby byl bez duše, bez elánu, bez života. Neskutečná postava nesympatického vraha, tam fakt nesedí vůbec nic. Je pochopitelné, že tento příběh se k nám dostal až po revoluci, ale nebyla by žádná škoda, kdyby zůstal zapomenut úplně.... celý text

Třikrát Maigret a neochotní svědkové 1986, Georges Simenon

Skvěle vybrané případy, brilantní úsudek a taky trochu chuť na spoustu dobrot z pařížských hospůdek. Je to labužník. A tu zmínka o koňaku, tu o pastisu, tu calvados, tu bílé víno, tu červené, tu víno šampaňského typu, tu pivo... Jen ta fajfka mě neláká :-)... celý text

Maigret a zámecký pán 1993, Georges Simenon

Tedy tahle knížka je celá trochu divná. Pozitivní na ní je, že je Maigret trochu víc než ostatní. Nestárne. Příběh se odehrává v roce 1930 a Maigretovi je pětačtyřicet. Taky váží metrák. Za dvacet let je mu dvaapadesát a je o dvacet kilo štíhlejší :-) Případ vyšetřuje Maigret sám, téměř to vypadá, že je na dovolené. Chybí tam Paříž a kolegové. Pár nepřesností, či spíše zajímavostí: 25.6.1930 zcela určitě není sobota, byť nás o tom chce autor usilovně přesvědčit. A poslední žijící hrabě de Saint-Hilaire, který vlastně není tím, za koho se vydává, a kdo už není mezi živými, se poté objevuje v knize Maigret a staříci.... celý text

Maigretův revolver 1993, Georges Simenon

Možná jeden z těch méně povedených příběhů. Chyběla domácká atmosféra pařížské kriminálky. A Maigretova nejistota a nelibost z cizího prostředí jako by se přenášela i na mě. Oddechla jsem si, když případ dořešil a nasedl do letadla :-)... celý text

Maigret a staříci 1993, Georges Simenon

Nostalgický příběh o platonickém a trochu naivním vztahu. Bylo jasné, že vrahem bude nejspíš ta nejméně pravděpodobná osoba. A málem se to tak mohlo stát, nebýt dvojitého obratu těsně před koncem. Život je prostě nevyzpytatelný :-)... celý text

Maigret se brání 1985, Georges Simenon

Čiré potěšení. A poděšení. Že tomu starému unavenému muži je dvaapadesát... :-)

Tanečnice z Veselého mlýna 1981, Georges Simenon

Neuvěřitelný, že ten příběh byl napsán v roce 1931. Zápletka je tak rafinovaná a reálná, že se děj může odehrávat i v současnosti. A příchod Maigreta na scénu je vskutku neodolatelný. Jednu jedinou výhradu bych měla, všimla jsem si i v předchozí knize... Komisař pařížské kriminálky zvedne telefon a ohlásí se: "...tady Bezpečnost...", nebo po zatčení: "... to si řekneme na Bezpečnosti..." To mě fakt rozesmálo nahlas, je to ale jediná piha na kráse dokonalého jazykového zpracování. Staré knihy je radost číst, člověk v nich nenajde jediný překlep, natož pravopisnou chybu.... celý text

Chci spát 2017, Harriet Griffey

I když jsem nečekala převratnou radu, jak si poradit, když spánek nepřichází, kniha i tak dokázala zklamat. Rady opsané z časopisů, moudra typu "když jste ve stresu, před spaním myslete na něco jiného...". To může napsat fakt jen někdo, kdo nezažil, když nemůžete starostmi či hrůzou usnout. Budiž. Jenže jak někdo může zvolit pro knihu písmo, které je o polovinu menší než obvykle, navíc jen šedé, nikoli černé a místy ještě na tmavě zelených stránkách, to opravdu nepochopím. Ten někdo tím tuhle knížečku zcela poslal do kopru.... celý text

Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku 2014, Jiří Hájíček

Hájíčkovo víkendový maratón... Mám pocit, že jsem těmi jeho postavičkami prorostlá, jsou mi nějak moc blízké a zavrtané do mozku :-)

Dřevěný nůž 2004, Jiří Hájíček

Mám ráda povídkové knížky. Vždycky je naděje, že když člověku jedna povídka nesedne, další to může napravit. A v téhle knize nebyla taková, co by nesedla :-)

Zloději zelených koní 2015, Jiří Hájíček

Je to zajímavý příběh, ale zároveň vnímám i to, že je jedním z těch starších. Oceňuji výlet do mineralogie, to bylo zajímavé. Ale celkově mi přijde, že jsou ti Hájíčkovo chlapi na pěst. Řeší své mužské věci a nevidí vlevo vpravo...... celý text

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

Krize středního věku, boj s větrnými mlýny. Tahle kniha se mi četla hůř, asi úplně nerozumím chlapskému myšlení. Na celé trilogii mě bavilo spousta věcí. Znám Libějovice, Vodňany, Hlubokou, znám práci s matrikami, práci s katastrem, znám i potíže s nespavostí, ale nejvíc mě prostě bavily ty návraty do osmdesátek. Hájíček mě zkrátka dostal :-)... celý text

Rybí krev 2012, Jiří Hájíček

Jednoznačně nejlepší kniha z celé trilogie. Líbí se mi autorův styl. Některé věci jen naznačí, třeba i zpětně, jiné nechává nevyřčené, ve stylu "čtenáři, domysli si sám, je to na tobě". Ještě si vybavuji reportáže v televizních zprávách o protestech proti Temelínu, rázem to dostalo nějaký hlubší smysl. Nevím, jaký pocit mají jiní čtenáři, ale mě dostává ta generační blízkost. Po letech letoucích jsem se zase ocitla v důvěrně známém světě, který už neexistuje. Netuším, jak tyhle reálie a chování postav posuzují například třicátníci. Tahle knížka byla vlastně jako čokoláda. Člověku to prostě nedá, dokud je co :-)... celý text

Selský baroko 2005, Jiří Hájíček

Dokážu pochopit, že tahle kniha vyvolává rozporuplné komentáře. I pocity. I otázky. Přišlo mi, že některé věci zůstaly nedotažené, případně nedořešené a umím si představit klidně sto stránek navíc, aby to bylo pinktlich. A ano, souhlasím s názorem, že hlavní postava (v tomhle případě se mi příčí napsat hrdina) byla trochu na facku. Ale překvapivě, vše dohromady fungovalo. Pohltilo mě jazykové zpracování, hovorový jazyk, tu a tam ostřejší výrazy, ale hlavně slova jako sednice, zrychtovat... Jako bych slyšela svoji babičku, a to žiju na druhé straně republiky. Právě díky jazyku pro mě postavy byly zcela reálné. Prostě přečteno na jeden zátah a už se těším na pokračování.... celý text

To nejlepší ze Smoljaka, Svěráka a Járy Cimrmana 1992, Zdeněk Svěrák

Ač miluju cimrmany, kniha mě neuchvátila. Bylo fajn přečíst si cimrmanovskou hru a přednášku, ale moralizující socialistická studiová televizní inscenace mě nebavila už v době jejího uvedení a písničky a hry pro děti jsou také jaksi mimo moji kategorii. Knihu s lehkým srdcem vkládám do knihobudky k dalšímu použití :-)... celý text

Genialita ptáků 2018, Jennifer Ackerman

Čím dál častěji se ukazuje, že nejen lidé mají pocit uvědomění, soucit, logické myšlení... Čím dál častěji se ukazuje, že ve spoustě věcí nás jiné druhy převyšují. Čím dál častěji čtu názor, že stačí jeden vyhynulý druh a stabilita celé zeměkoule je ohrožena a následuje série dalších vyhynutí. A už dlouho se nemůžu ubránit pocitu, že kdyby vyhynul člověk, přírodě by se ulevilo. Kniha je úžasná, bavilo mě číst o duševních pochodech opeřenců, o tom, že umějí být jak vděční, tak i škodolibí, nemluvě o tom, co vše dokáží a dělají to vědomě. Ovšem z části chápu udivené pohledy, když na otázku "co čteš", odpovídám "jak si ptáci staví hnízda a je to hrozně zajímavý"... :-DD... celý text

Černobyl. Historie jaderné katastrofy 2019, Serhii Plokhy

Laxnost, obětavost, bezmoc... Černobyl = Pelyněk Zjevení Janovo 8-9 ...Když zazněla třetí polnice, spadla z nebe veliká hvězda sršící jako vržená pochodeň. Padla na třetinu řek a pramenů a zamořila třetinu vod svou jedovatou hořkostí; mnoho lidí v důsledku toho zemřelo. Ta hvězda byla nazvána Pelyněk... Jak s tím naložit, nevím...... celý text

Všechny Louisovy děti 2019, Kamil Bałuk

Je to zajímavé téma, na druhou stranu zas tak moc mě to neoslovilo a už vůbec ne dojalo... Kdo ví, jaký záměr je v tom, že některé zkušenosti jsou bohužel nepřenositelné... Třeba ta, že pokud svůj osud (či život) svěříme do rukou druhého, už nastává možnost, že toho ten druhý jakkoli zneužije... Chápu matky, chtěly děti. Chápu děti, chtěly poznat otce. A jestli někdo věří, že před pár desítkami let byly všechny děti dětmi rodičů, se kterými vyrůstaly, ať věří dál.... celý text

Pustá duše 2019, Dan Simmons

Páááni, tak tohle mi vzalo dech i slova. Vzala jsem tu knihu do ruky, že ji jen prolistuju a mrknu, co budu číst zítra. A už jsem se od toho neutrhla. Fascinující, ať už to byl jakýkoli literární žánr. Sci-fi, psychologický román, matematika, kvantová fyzika, filozofie, horor, thriller, milostný román... Střídaly se tu jak žánry, tak světy. Tahle kniha je pro mě po dlouhé době absolutní jednička.... celý text