IlMagnifico přečtené 294
Aréna smrti
2010,
Suzanne Collins
Suzanne Collinsovou jsem měl za jednoho z typických "young adult" bestselleristů, jejichž tvorba spočívá ve vykrádání literární klasiky, o naprosto primitivním slohu a vyjadřovacích prostředcích ani nemluvě. Ale v tom jsem se spletl. Píše sice primitivně, aby šla na ruku literárně zaostalým děckám, nicméně nějaké ty spisovatelské vlohy přece jenom má. A hlavně má o čem psát a nemusí se u toho dopouštět žádných krádeží. Nepochybně se sice inspirovala celou řadou klasiků (Golding, Charrière, Orwell, Clavell...), ale opravdu se jedná jen o inspiraci. Na rozdíl od pana Paoliniho a jemu podobných si dala tu práci vymyslet vlastní, poměrně vydařený příběh, vlastní děj - velice svižný, napínavý a akční děj - vlastní postavy - ty jsou sice poněkud ploché, ale zato velice sympatické a funguje mezi nimi i nějaká ta "chemie" - takže se nakonec z Arény smrti vyklubalo docela kvalitní čtení. Mně tedy nezbývá, než se autorce za špatný odhad omluvit a doufat, že si v dalších dílech své renomé nepokazí.... celý text
Nádherné bytosti
2011,
Kami Garcia
Jedna z nejzbytečnějších a nejneoriginálnějších knih, co jsem kdy četl. Autorská dvojice tu vsadila pouze na osvědčené prvky teen romancí, nedokáže je ovšem patřičně využít a nezaujme ani nenáročným stylem psaní. Celý ten slavný "příběh," co tak učaroval Richardu LaGravenesovi, je navíc pouhou slátaninou poskládanou z řady nevýznamných epizodek absolutně bez nápadu (o plochých postavách a předvídatelném konci ani nemluvě), takže je opravdu málo věcí, kvůli kterým Nádherné bytosti nezatratit... Buďme rádi, že se aspoň kolem knihy a její filmové adaptace nedal dohromady takový kult, jako tomu bylo u podobně nekvalitního Stmívání.... celý text