Karen29 přečtené 1

Moonwalk 1990, Michael Jackson

Co bych mohla k tomu ještě dodat. Byl to Génius, Legenda, Dítě, Král, Bůh, všechno dohromady. Stejne jsem ho už dřív obdivovala. Jakej měl talent, a vůbec jakej to byl výjimečnéj člověk, ale při čtení jsem se do něj zamilovala ještě vic. Několik krát jsem při tom plakala. Ptám se sobe proč zrovna tenhle člověk musel tolik v živote vytrpět? Proč byl tak osamělej? Vždyť tolik všem pomáhal, rozdával jen lásku a dobro. Jak říka v kníze : " věřim, že jsem jeden z nejosamělejších lidí na světe." Je to moc smutné , že zrovna takovej člověk jako on musel se tak cítit i když měl tolik fanoušky po celem světe. " Připadal jsem si tak osamělý, že jsem často bloumal jen tak po okolí a doufal, že narazím na někoho, s kym bych si mohl promluvit a třeba se s ním spřátelit. Toužil jsem setkávat se s lidmi, kteří nevědi, kdo jsem. Chtěl jsem padnout na někoho, kdo by se stal mým přítelem, protože me má rád a taky potřebuje přítele, a ne protože jsem, kdo jsem. Chtěl jsem se setkat s kýmkoliv ze sousedství, třeba s dětmi, s kýmkoliv. Úspěch nakonec přináší samotu. Je to pravda...." Každopádně Michael Jackson byl jen jeden, a už nikdy takovej člověk, takovej talent nepřijde. Žil jen v jednu dobu, ti kteří měly šanci ho vidět nebo žit v době kdy žil on mají Velké štěstí ( aspoň si to myslím Já ). Dala bych všechno kdybych mela možnost jít na jeho koncert. Ale jeho mistrovské dilo , jeho hudba a tanec budou žit večne.... celý text