Kaštaka
přečtené 171
Noční hlídka
2003,
Terry Pratchett
Jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších knih, protože je v ní všechno co mám na Zeměploše nejraději. Potěšilo mě, že jsem se dozvěděla, jaký byl Elániusi, lord Vetinari, Noby, Tračník, Kolík A. S. P., Růžena Dlaňová, lord Odkragli, lord Rzezac a Reginald Půlbotka zhruba před třiceti lety. Konečně jsem se dozvěděla, jak Půlbotka umřel (v tomto případě to bylo poprvé, kdy jsem u úmrtí kladné postavy téměř plakala štěstím), kdo je Vetinariho teta (kterou byl Vetinari ochoten nabídnout za zabití draka v knize „Stráže! Stráže!“) a jak vypadal „předvetinariovský“ Ankh-Morpork. Těším se, až si Noční hlídku přečtu znovu, protože Pratchettovy knihy se dají číst pořád dokola a pokaždé v nich najdete drobné myšlenky, vtípky a umělecké prostředky, které jste buď zapomněli, nebo jste si jich nevšimli. Příští rok 25.5 si určitě připnu na tričko větvičku šeříku jako poctu siru Pratchettovi.... celý text
Maškaráda
1998,
Terry Pratchett
Maškaráda byla rozhodně zajímavější než Fantom opery (Obyčejný kluk, kterému se všichni smějí, se chce stát někým jiným, nasadí si masku a toulá se po opeře. Na tohle tajemství, ale přijde jeho nadřízený a zneužije to ve svůj prospěch. Vs. Šílený znetvořený génius zamilovaný do krásné mladé zpěvačky), přišla mi i realističtější (V Maškarádě je fantomovou skrýší vlhký sklep plný starých, leč pečlivě vyspravovaných kulis. Fantom Pařížské opery žije v domě z cihel a betonu ve sklepení vedle křišťálového jezera.) a dává více podnětů k zamyšlení. Líbí se mi myšlenka, že příčetnost pisatele lze odhadnout podle počtu užitých vykřičníků. Překvapilo mě, kolika různými způsoby lze popsat Valtrovu chůzi a Kristýninu mentalitu. Pratchettovy knihy nemiluji jen kvůli rozmanitým charakterům a zvláštním uměleckým prostředkům, ale především pro způsob, jakým do textu umisťuje drobné narážky na naši, pozemskou, kulturu, které mohu postupně odhalovat.... celý text
