katerina6708 přečtené 1

Majonéza k snídani 2021, Markéta Lukášková

Tak jsem právě dočetla, pro mě tedy opět zklamání. Losos i Panda se mi od Lukáškové líbily moc, bavila mě na nich hlavně její ironie a spád, to se ale o Vlaštovce a nyní Majonéze říct nedá. Snad poprvé za celou dobu, co čtu knihy, se mi stalo, že jsem u hlavního hrdiny vůbec nevěděla, koho si mám vlastně představit. Ema je nejprve vykreslena jako intelektuálka postrádající jakékoliv emoce, aby se vzápětí bezhlavě zamilovala a toužila napsat knihu o lásce. Ta postava mi prostě přišla tak.... nelogická, nevím, jak to lépe popsat. Ani další postavy v knize ve mně nezanechaly žádný výrazný dojem, nic. Celý příběh mi přišel takový plytký, stejně jako ve Vlaštovce, vlastně v té knize "o nic moc nejde", nejvíce mě asi zaujaly popisy toho, jak se seznámili Emini rodiče a prarodiče, vyprávění Lukáškové celkem jde, co je ale naprostá katastrofa, jsou ty konverzace. Umělé, nepřirozené, chvíli jsem se až za ty lidi cítila trapně. Další knížku už asi nekoupím, vypadá to, že to už nebude ta ostrá a zábavná Lukášková, jakou byla na začátku, očividně se chce nořit více do hloubky, ale moc to prozatím neumí. Možná by bylo lepší se do toho více ponořit a nepsat knihu každý rok, takhle mám z toho pocit, že je to spíchnuto horkou jehlou, stejně jako předchozí kniha.... celý text