knihyKeMne přečtené 452

Jak drahá je intuice? 2011, Dan Ariely

Moje první kniha od tohoto autora, a zaujala. Již první část dokazující, že člověk vždy nejedná tak, jak by předpokládal, na poli pracovním, je zajímavá, což teprv, když se přeneseme do oblasti běžného života. Zaujala mě například část zabývající se úspěšností internetových seznamek. Kromě důkazů, jak je naše rozhodování ovlivnitelné, má kniha ještě přidanou hodnotu v tom, že v ní autor mluví hodně i o sobě a svém vyrovnávání se s těžkým popálením. Vůbec jsem dosud netušila, co všechno taková léčba obnáší. Nebo s čím se potýká vědecký pracovník na vysoké škole, což je jakýmsi pokračováním autorova životopisu. A ačkoli je v knize z autora opravdu mnoho, vůbec to nevyznívá nijak sebestředně. Zkrátka velmi dobře napsaná obohacující kniha.... celý text

Planoucí lesy Venuše 1979, Tonke Dragt

Taková tenká knížka začínající příletem hlavního hrdiny na Venuši. Ačkoli popis stanice výzkumníků je pro mě cosi jako nutné zlo (taková ta popisná pasáž, než se vůbec začne něco dít), vlastní les si mě hned získal svým kouzlem. Zřejmě čtu ráda o tak trošku jiných lesech (Les od Strugackých, Želes). Takže líbilo, i ten vývoj postav, i ty nastolené otázky.... celý text

Soudní řízení na Epsí 1980, Richard Hans Wilhelm Funk

Od počátku mi něco na čtení vadilo, možná fyzická viditelná starobylost knížky vydané 1980, možná ten divný mimozemský pavouk na obálce (asi sdílím k pavoukům stejný vztah jako Li z příběhu), možná těch několik postav, které se mi dost dlouho mezi sebou pletly, možná to, že autor se s tím nepáře a hned od začátku nás vrhne do neznámého prostředí a akce. Nejspíš ti pavouci. Člověk od nich chce co nejdál. V druhé polovině ale děj nabere rychlý spád a konečně mám pocit, že tohle číst chci. Rozuzlení je parádně překvapivé a vlastně se mi líbilo, jak si to ten autor hezky vymyslel. Jen kdyby to nebyli zrovna pavouci...... celý text

Stopa ve vesmíru 1986, Karel Honzík

Poetické vyprávění, které zaujme už první větou, prakticky bez děje, vylíčená fantazie představy života na jiných planetách, vycházející ze zákonu sbíhavosti (zajímavý to zákon, umožňuje klást si spoustu filozofických otázek). Příjemné čtení, užívala jsem si autorovu hru s jazykem (a zpětně oceňuji výběr názvu díla, promyšlený, ač na první pohled působí tuctově). Poetickou atmosférou připomíná Larsena, barvitostí jazyka zase Strugacké. Po dočtení ještě pár dní v duši doznívá.... celý text

Červená slonovina 1978, Hans Walldorf (p)

Úvod hlásal "vtipný kriminální příběh", to zaujalo, protože člověk pak čeká, kdy ten vtip jako přijde. Slovní výměny mezi milujícím párem v manželství po x letech byly bohužel jen rádoby vtipné. Postavička soukromého detektiva byla sice komická, ale tak nějak až tragikomická. Fotbalové prostředí nuda. Zápletka zamotaná tak, že jsem se ztrácela. Naštěstí se ke konci knihy dozvíme, o co tak nějak jako má jít. Autor nechává čtenáři indicie, z kterých ví víc než vyšetřovatelé, o to neukončeněji pak vyznívá závěr.... celý text

Biologie víry 2011, Bruce H. Lipton

Autor knihu po 10 letech přepracoval a na mnoha místech aktualizoval, z toho je vidět, že mu předání svého poselství opravdu záleží. Prvních sto stran je jen takový úvod, osobní příběh, jak se z doktora zklamaného životem stal novátor. Jak nyní bojuje proti celé lékařské obci. Celé mi to bohužel přišlo takové nějaké, jak to říct, zkrátka si nezískal mé sympatie. Nemohla jsem uvěřit, že jeho Líbánkovým efektem jsem byla tak nadšená. Pak se přesouváme k buňkám, proteinům, kvantové fyzice. Jako bychom až nyní byli připraveni vstřebat celou tu převratnou teorii. Kapku moc odborné oproti začátku. A potom, teorie výchovy potomků. Neboli praktické využití. Ta je srozumitelná až dost. V závěru se autor snaží vyjádřit postupně snad ke všem věcem mezi nebem a zemí (např. téma reinkarnace) a vede dlouhý moralizující proslov k lidstvu, jak být lepší. Celkově tedy takové nesourodé dílo, zato s důležitou myšlenkou.... celý text

Exteriorizace a duchovní růst 1998, Joe H. Slate

Kniha se vymyká všemu, co jsem doposud četla. O autorovi se v ní například nedozvíte nic, než to, že má titul Ph. D. a působí na jakési americké vysoké škole, obor snad parapsychologie (to fakt existuje?). Kniha svým pojetím připomíná spíše učebnici nebo místy i vědecké pojednání, to jak autor popisuje možnosti astrálního cestování z praktického hlediska bez jakékoli obhajoby nebo citového zaujetí. Zkrátka jako by se jednalo o naprosto běžnou věc, naprosto běžně přijímanou ve vědeckých kruzích, a naprosto běžné laboratorní zkoumání možností využití. Až na to, že v celé knize nenajdete jediný odkaz na publikované články. Poněkud sporně působí laboratorní (to je v celé knize zdůrazňováno) výsledky ukazující nestoprocentní úspěšnost s pokusy typu vystoupit z těla a popsat předmět ve vedlejší místnosti. Neboť vystoupení se podaří vždy, ovšem popis už pokulhává. Sporné je tedy určení, kdy jde pouze o autosugesci a imaginaci. To ale kniha neřeší. Považuje každé vystoupení z těla za prospěšné. Dále mě překvapuje, s jakou samozřejmostí kniha nabádá ke zkoumání svých minulých životů v autohypnóze. Neuvádí žádné varování. No já nevím. A poslední věc je překlad. Taktéž se vymyká všemu, co jsem kdy četla. A tvrdošíjně opakuje, že pokusní studenti jsou "subjekti" :-)... celý text

Ryba v nás 2009, Neil Shubin

O autorovi jsem si na obálce přečetla, že je úspěšný popularizátor vědy. A po celou dobu čtení jsem myslela na to, jak výstižně to ta obálka sdělila. Autorův styl (Shubin, jmenuje se Shubin a jeho jméno si pamatuju od místa, kde sám sebe oslovil) je naprosto bez vady. Stvořil velmi čtivou a zajímavou knihu, ve které se kromě hlavního tématu dozvíme i spoustu věcí o běžném životě paleontologa (a předtím i studenta anatomie). O své práci (vlastně i koníčku) píše tak zajímavě, že člověk by nejradši tohle všechno zažíval taky. Takže pět hvězd už jen za formu. Hlavní téma bylo taky zajímavé. (Nebudu to rozvádět, výstižně popsáno v komentářích níže.) Překvapilo svým rozsahem. Když už jsem myslela, že vše se bude točit jen kolem tiktaalika a stavby končetin, autor šel stejně živě i do dalších tvorů a dalších částí těla. Je úžasné, jak to všechno do sebe zapadá. Jen mi bylo líto všech těch embryí, která padla za oběť vědě.... celý text

Zákon přitažlivosti v praxi 2012, Robert Doyle

Další americká knížka založená na jednoduchém principu, jak zkvalitnit svůj život. Autor se opravdu moc snaží (až dojemně), aby to popsal dostatečně srozumitelně. Je si vědom, že tuto myšlenku hlásá mnoho koučů (znám jich několik i u nás), a snaží se od nich odlišit tím, že se zaměřuje i na "poradenství". Protože často se snažíme žít "nově", ale výsledek se nějak nedostavuje. A autorovi moc záleží na tom, abychom kvůli tomu tuto metodu nezavrhli. Inu, asi bych i souhlasila s nosnou myšlenkou, že zákon přitažlivosti funguje. Jen dá hodně práce a sebekontroly se ho naučit vědomě ovládat. Takže já zatím odkládám na horší časy.... celý text

Byl jsem Mengeleho asistentem 2009, Miklós Nyiszli

V rámci čtenářské výzvy - kniha o holokaustu. Dá se říct, že tomuto tématu se v knihách vyhýbám, a tak bylo těžké najít takovou, která by mi moc nehrála na city. Osobnost dr. Mengeleho mě ale zajímá, proto jsem sáhla po této. Knížku jsem četla jedním dechem. Zprvu s krátkými pauzami na rozdejchání obsahu, později již s takovou nějakou otupělostí vůči utrpení spolu s autorem. Kniha mě překvapila svou čtivostí. Četla se jako román. A to autor prý nebyl spisovatel. Téměř reportážní atmosféru umocňuje časté použití přítomného času. Já jen postrádala trochu víc dr. Mengeleho. Čekala jsem mnohem víc nelidských pokusů na dvojčatech. Pitvy byly už jen slabý odvar. Celkově byla kniha milým překvapením svou čtivostí a vzhledem k tomu, jak jsem již uvedla, že to není moje téma, jsem se i mnohé dozvěděla.... celý text

Černá sanitka: Druhá žeň 2007, Petr Janeček

Tento díl jsem přečetla trochu nestandardně po přečtení souhrnné sbírky Černá sanitka - to nejlepší, kterou jsem v knihovně omylem vzala místo prvního dílu. Byla jsem mile překvapena, nejednalo se zde o žádné "nastavování" k úspěšnému prvnímu dílu. Ale o plnohodnotnou publikaci opatřenou obsáhlým úvodem i dodatky, oproti souhrnu i s lépe a výstižněji rozčleněnými příběhy do tématických okruhů. Bylo zde i víc místa pro autorovy komentáře. Zkrátka celé jsem si to užila víc. Myslela jsem, že příběhy a komentáře známé ze souhrnné sbírky jen prolétnu očima, ale k mému překvapení jsem si je ráda přečetla podruhé. Jen je škoda, podle mě teda, z hlediska praktického využití, že ačkoli má jít o sbírku pověstí a fám, fámy jsou zmíněny pouze okrajově.... celý text

Roční koloběh jako proces dýchání Země a čtyři velké sváteční doby 1998, Rudolf Steiner

Drobná knížka obsahující doslovný přepis celkem devíti přednášek Rudolfa Steinera z roku 1923. Zvláštností je, že každá přednáška má vlastní stránkování, takže vlastně nikdy nedojdete dál než na stranu 20. V úvodu je vysvětleno, jak a proč tyto přednáškové knihy vznikly. Je důležité vědět, že nebyly určeny veřejnosti, nýbrž jen pro členy antropozofické společnosti. Proto laici jako já mnohým věcem neporozumí. Skutečně jsem často nechápala. Ale tahle knížka má v sobě nějaké kouzlo. Takový zvláštní vnitřní mír během čtení. Autor má pro mě často originální pohled na... vlastně na všechno. A tak roční koloběh z hlediska antropozofie ve spojení s tím, jak ho vnímali lidé v dávných dobách, byl pro mě opravdu příjemným obohacením.... celý text

Moc podvědomí 1993, Joseph Murphy

Ajajaj. Zas jeden autor, který objevil zázračný všelék na všechno a s patřičným nadšením tuto zprávu vykřikuje do celého světa. Jeho metodou získáte zdraví, štěstí, bohatství i zdravého, šťastného a bohatého partnera. A když se to nedaří? Tak něco děláte špatně. Protože tohle zaručeně funguje... Autor má jedno plus. A totiž, že na té jeho metodě opravdu něco bude. Současní životní koučové se o ni taky opírají. A dá se vyzkoušet. Mínusem je, že se zde nebere v úvahu reinkarnace ani karma. No mínusem. Možná jen pro nás, co ji do své životní filozofie započítáváme. Ale ta forma! Naštěstí prvotní tón pouťového vyvolavače se postupně uklidní. Ale po americkém způsobu se jedno téma omílá ze všech stran a někdy se autor i opakuje, dokonce i stejné příběhy vypráví víckrát. Zajímavé je i jeho pojetí náboženství. Zdá se, že je věřící - kniha obsahuje nespočet citátů z bible majících potvrzovat jeho slova, nabádá lidi ke křesťanským hodnotám, především k modlitbě, kterou povýšil na "vědeckou modlitbu" (wtf) a přizpůsobil ji svým potřebám. Nicméně veškerá zázračná uzdravení (na poutních místech nebo i přímo od Ježíše) připisuje zázračné autosugesci vyléčeného. Tedy spíš jako by si víru vykládal podle sebe. No hlavně že to funguje. Určitě doporučuji jako metodu. Ale jako knihu, to už je horší.... celý text

Černá sanitka: To nejlepší 2009, Petr Janeček

Neznám předchozí díly, z nichž to má být výběr, ani seriál, tedy to pro mě bylo něco nového. Taková příjemná knížka do kabelky, kde ničemu neškodí, když se interval mezi čtením protáhne. Obsah byl zprvu hodně zajímavý, jako všechno nové, později už tak nějak pořád na stejný způsob. Zprvu byly zajímavé strašidelné historky o maniacích, které by se daly využít i v praxi, takže je dobré se předem připravit. Zaujalo mě, že jedna historka, zde uvedená jako nepravdivá, byla kdysi uvedená v nějakém časopise jako pravdivá historie jistého mlýna (to se v knížce nedozvíte, to si pamatuju z toho časopisu) - takže když už nic jiného, člověk po přečtení knížky vidí, že ne všechno, co se píše, je pravda. A já myslela, že se tu dozvím jen o takových těch hoaxech, co kolují v mejlech. Knížka má mnohem širší záběr. I když u mnohých storek vysvětluje, kdy a kde vznikly nebo v jakých variantách se šířily, mnohé taky bohužel zůstalo bez komentáře. Jak je to teda s tou žárovkou v puse? Způsobí křeč nebo ne?... celý text

Meditace podle znamení zvěrokruhu 2002, Ruediger Dahlke

Přes 130 způsobů meditací, no není to síla? Ke každému znamení zvěrokruhu jsou nabídnuty způsoby meditace, ke kterým by člověk typických vlastností tohoto znamení měl mít nejblíže, a zároveň určitým způsobem odrážejí i patřičnou roční dobu či živel znamení (především řízené meditace, které se vyskytují pro každé znamení, jen s jiným tématem). Autoři doporučují buď zaměřit se na meditace svého znamení, nebo je střídat v průběhu roku tak, jak zrovna znamení plynou. Překvapil mě rozsah znalostí autorů, sahají do různých kultur; často citují astrologa Sicuteriho, půjčují si některé meditace od Osha, zmiňují mnoho osobností východu. U některých typů meditací varují, že by je člověk měl provádět pouze pod vedením zkušeného Mistra. No i tak jich zbývá dost i pro "amatéry". Nechybí ani obecný úvod k lepšímu porozumění, proč a jak provádět meditační techniky, nebo jak se nejlépe uvolnit. Zajímavé a obohacující.... celý text

Tisíc tváří hrdiny 2018, Joseph Campbell

O knížce jsem už hodně slyšela a zdálo se mi, že konečně dozrál čas si ji přečíst. No... Možná ten čas už přezrál. Troufám si tvrdit, že přínosnější pro mě bylo číst o této knize, než v ní samotné. Kniha je pojednáním o společné struktuře mýtů napříč různými kulturami. Jednotlivé prvky dokládá velmi různorodými ukázkami. Ty mýty se mi líbily, mnohé jsem neznala, bohužel v rámci ukázky byly často necelé nebo v některých částech pořádně zestručnělé. Celkové zpracování na mě působilo ale chaoticky. Kapitolky, které působily neukončeně, některé obrázky bez kontextu, hýření se střídáním fontů, vsuvky snů bez vysvětlení. Zprvu se autor snažil propojit téma s psychoanalýzou, to pak vyšumělo. Také vybrané mýty bere ze všech končin, vytrhuje je z kontextu kultur a výsledkem je tisíc tváří mýtu bez nějakého řádu. Dílo pokládám za vhodné pro studenty a nadšence mytologie. Já si z toho nějak nedokážu nic odnést. Jen pár útržků mýtu, ani nevím už jakého původu.... celý text

Já jsem 1997, Marta Foučková

Místy máte pocit, že čtete první díl (Jsem), a hle v závěru nám autorka vysvětlí, že původně mělo jít o jednu knihu. Je tedy podobná, ale jaksi rozšiřující. Karma a nahlížení do minulých životů zde má stále velký prostor, i téma výchovy potomků je opět zdůrazněno. Jistým bonusem jsou informace, které autorka během terapií od klientů získala, ale jsou spíš zajímavé než pro nás nějak významné, tedy takové to "co se jinam nevešlo" (staré civilizace včetně funkce pyramid, teorie vesmíru, nebo jaké to je v době mezi dvěma životy). Co je ale hodně dobré, je cesta, kterou nám autorka ukazuje. Komentuje určité možné způsoby našeho hledání (meditace, vedení od guruů, horoskopy) a konkrétně upozorňuje, na co si dát pozor. Hlavně bacha na netrpělivost. A tak se kniha může stát příručkou k hodnotnému životu každému, kdo hledá. Co se týče metody, kterou používá, tedy regresní terapie, víte, i kdyby si ty minulé životy jen vymýšlelo naše podvědomí, důležité je, že lidé pochopí svůj problém a dostanou sílu k tomu, jít životem s odhodláním dál. Já bych do toho určitě šla.... celý text

Černočerná tma 2018, Stephen King

Taky jste si všimli, jak nápadně často autorovi hrdinové v knihách zvracejí či močí, nebo ještě lépe obojí? Tak tady to rozhodně nechybí. Samy povídky jsou hodně drsné, útočící na emoce, například ten pocit, kdy někoho vraždíte a on porád ne a ne dodělat... Však to autor pěkně komentuje v Doslovu. K povídkám jsem se vyjádřila konkrétněji přímo u nich. Nejvíc jsem si užila Dobré manželství, hned za ním se drží Velký řidič. Zbylé mi přišly tak nějak nevyvážené a 1922 navíc až přemorbidnělá. Fakt na pozvracení. Nebo pomočení? Autor by asi ocenil obojí :-)... celý text

Jsem 1996, Marta Foučková

Knihu nejlépe vystihují dva lehce protichůdné názory - čtenáři vlkcz a Terezk-a. Děkuji, odkazuji na vaše slova. A teď něco navíc. Tato kniha mě během toho půlroku, co jsem v knihovně čekala na její uvolnění, stále víc přitahovala, i když už jsem dávno zapomněla, o čem má být. Při prvních stránkách čtení jsem opět cítila určitou blízkost, povědomost. A i když tedy téma je pro mnohé jen výmysl, na mě kniha působila uvěřitelně. Jen slova autorky byla občas příliš tvrdá. To se ale dá pochopit, když si uvědomíte, že lidé dělají stále stejné chyby, a stále se nepoučí. Možná spíš než tvrdá jsou naléhavá. I kdyby šlo o smyšlenost, je poselství knihy jasné a měl by ho vyslyšet každý z nás: lidé, buďme dobří, je to pro naše dobro. Važme si mateřství, vychovávejme zdravé potomky, nečiňme zlo a s láskou odpouštějme. Proto knihu jako celek doporučuji. I přes určité výhrady. Které mizí, když se čte srdcem.... celý text

Přecitlivělost není slabost 2016, Ilse Sand

Tak nevím, buď jsem špatně pochopila pojem být vysoce citlivý, nebo nezapadám ani sem. Při čtení mi připadalo, že autorka míchá dvě věci - na jedné straně vysokou vnímavost a unavitelnost a na druhé určitý typ povahy - člověka úzkostného, pomalého, se snahou se zavděčit všem a s nízkým sebevědomím. Možná v Dánsku tuto zkušenost s lidmi má, na mě to však působilo rušivě, protože jsem se dokázala ztotožnit pouze s tou první oblastí problému.... celý text