knihyKeMne komentáře u knih
Stručně a srozumitelně široké veřejnosti... Tak to jsem cílovka. Zprvu se to čte dobře a vše je srozumitelné, přehledné tématicky rozdělené kapitoly, vše co by člověk potřeboval vědět když chce založit spolek. Postupně ale přibývá cizích slov a právnické mluvy a ohledně účetnictví a daní jsem se ztratila už úplně. Fajn jsou ty vzory tiskopisů. Bohužel je příručka už deset let stará a za tu dobu se mohly poměnit ostatní zákony, na které se kniha odkazuje. Jakožto veřejnosti mi chyběly i přesné citace zákonů, při čtení je tak potřeba je mít někde po ruce, jinak budete mít pocit jakési neúplnosti, jako já. Závěr: pouze na základě četby téhle příručky bych se spolek docela bála založit, hlavně vzhledem k zmatku po kapitole ohledně daní a účetnictví.
Když už se mi kniha dostala do rukou... Přináší vtipný náhled na rozdílnost smýšlení muže a ženy. Bohužel s dost zjednodušeným vysvětlením často hledajícím kořeny v životě v jeskyni. Je fakt, že muž vychází z této knihy jako primitiv, co si jen marně snaží v dnešní době zachovat své chlapské ego. Nicméně problémy, které ve vztazích mezi muži a ženami kniha popisuje, jsou skutečně založené na realitě - muži i ženy skutečně jednají stereotypizovaným způsobem, jaký je v knize popsán. Najdeme se tam všichni a najdeme tam i svůj protějšek.
Knize ubírá na kráse to, že se místy opakují stejné "komické" ilustrace, které mají podtrhovat nešikovnost mužů. A to neustále zjednodušené vysvětlování, proč muž myslí a jedná zrovna takhle. V závěru knihy dostanete i ve stejném duchu psaný návod na spokojené manželství - nechte svého muže být jaký je a zbavte se představy že on vás učiní šťastnou.
Záměrem autora je podat problematiku návrhu zahrady laikům tak, aby se nebáli jít do toho sami a dosáhli uspokojivého výsledku. Zvláštní pozornost věnuje i konkrétnímu plánování osázení a kniha obsahuje i konkrétní návody, jak si postavit zahradní stavby svépomocí (pokládání dlažby, oplocení, schody apod.). Kniha mi přijde správně vyvážená, obsahuje informací tak akorát, aby člověka nezahltila, přesto mě nějak extra nenadchla a bohužel nedokážu říct proč.
Drobnější knížka určená všem, kdo si chtějí navrhnout zahradu svépomocí. Stručná, ale podává návod dostatečně a jednoduše. Nezatěžuje spoustou pravidel a snaží se myslet na všechno, včetně přesnosti odhadu rozpočtu. Praktická i ohledně konkrétních návrhů složení rostlin. Velké plus je, že oproti ostatním, které jsem na toto téma přečetla, nekončí u návrhu, ale zabývá se i radami ohledně postupu výsadby. Akorát končí náhle, tak nějak bez závěru, hned po kapitole s radami ohledně zahradního nábytku
Tahle knížka si zaslouží pozornost už jen kvůli aktuálnosti tématu, zvláště v dnešní době, kdy lidé bezmyšlenkovitě sdílejí vše co se jim líbí a nenapadne je zamyslet se nad tím, že se možná nechali oklamat. Nejhodnotnější je tím pádem poslední kapitola, kde nám autorka ukazuje, jak můžeme sami zapátrat, zda je informace, citát nebo fotka pravdivá.
Autorka má zajímavý styl psaní, velice neformální, takže se to dobře čte a knížka pobaví, místy je toho humoru ale až moc. Oceňuji práci překladatele, který její fráze velmi dobře převedl na české ekvivalenty. Bohužel se v knize vyskytuje přehršle překlepů, achjo :-(
To byla jízda! Autor bere téma smrti pěkně od podlahy - představením mytologií různých kultur, vnímáním smrti v různých historických obdobích, pak se přiblíží k výzkumnému programu, kterému se věnuje většinu svého života - že pomocí např. LSD lze člověka dostat do takového stavu vědomí, ve kterém tajemství života a smrti porozumí. Což považuje za vysoce prospěšné právě pro lidi trpící nevyléčitelnou nemocí, které pohlcuje strach z blížící se smrti.
Kniha vrcholí několika kazuistikami, dopodrobna popsanými prožitky několika takových lidí, kterým terapie pomocí LSD zcela změnila náhled na tuto problematiku, a pomohla jim v posledním úseku jejich života. A to je fakt bomba.
V závěru knihy autor vnáší trochu naděje, že pozastavené výzkumy na tomto poli se pomalu znovu rozjíždějí, a tak se snad jednou opravdu dočkáme toho, že tato terapie bude běžnou praxí. A snad se jednou pod tíhou důkazů přinesených "odtamtud" změní i celosvětově pohled na umírání.
Kavárnu neznám, jinak se plně ztotožňuju s komentářem uživatele Inugoya.
Na teto knize mi dost vadila taková celková ponurost, deprese, která knížečkou prostupuje. Hlavní ani vedlejší hrdinka mě neoslovily. Za mě stále z tohoto typu literatury vede Dalajlamova kočka.
No nevím, myšlenka je dobrá, jakože spojit Louise a afirmace s vědou a klasickou medicínou, ale to zpracování je poněkud nepodařené. Z případových studií (příklad jak se k uzdravení dobral člověk postupující podle tohoto spojení) vyznívá spíš, že je to hlavně o té klasické medicíně. Afirmace jako by tam hrály druhé housle, a taky závěr takové studie, že po několika měsících se člověk uzdravil, nezní nijak optimisticky. Skeptikům bude vadit i to, že dokazování účinků afirmací vědou je podané pouze stylem že jedna studie prokázala to či ono, bez jakéhokoliv konkrétního odkazu. Takže zas je to jen o tom zda budeme autorce věřit. Na to, že jde již o druhé vydání, je v knize i několik překlepů a překladatelských chyb, jako třeba kulička v krku místo knedlíku... Nebo v rejstříku afirmací kde se často u hesel objevuje viz jiné heslo, tak to jiné heslo nelze dohledat protože je přeložené zas nějak jinak... Takže bohužel tuto knihu nijak vychvalovat nebudu.
Musím říct, že autor je opravdu pozoruhodný člověk, který má to trenérství v krvi. Celou knihou dýše jeho osobnost a jeho nezlomná víra, že vytrénovat lze úplně každé zvíře včetně i člověka. A on nám předkládá spostu příkladů z vlastní zkušenosti. Z velké části je kniha věnována různým aspektům pozitivního posilování u psů, nicméně své slovo dostávají i autorovy zážitky s tréninkem dalších tvorů. Dokazuje, že tato metoda tréninku je obecně platná nejen na psy. Přikládá i návod, jak touto metodou můžete vytrénovat např. vašeho šéfa...
Co mi vadilo, byly naprosto nesouvisející fotografie psů doprovázející knihu. Prostě tam napráskali "hezké" fotky psů, a to i na místa, kde se psalo o lachtanech nebo motýlech...
Kniha byla psaná za účelem, aby ti, kdož touto poruchou trpí a odmítají si přiznat, že potřebují psychiatrickou pomoc, pochopili, co jim vlastně ve skutečnosti je a že to potřebuje adekvátní léčbu jako každá jiná nemoc. Bohužel se obávám, že se k nim tato knížka nemusí dostat, neboť jak je v ní často omíláno, tito lidé se snaží hledat především fyzický problém, a navštěvují tak různá lékařská pracoviště, s výjimkou psychiatrie. Nebyla jsem svého času jiná :-D Pokud by tedy ještě vymysleli, jak tuto knížku dostat k cílové skupině, považovala bych ji za velmi užitečnou. Pro nás ostatní, "co už víme", skutečně už užitek nemá.
Cestování časem je téma, které mi vyloženě nesedí. Prostředí, ve kterém se děj odehrává, bylo pro mě dost těžko představitelné. Autorovi taky dalo práci, než mi to celé vysvětlil, ačkoli jistá tajemství si ponechával záměrně až do konce. Vadil mi způsob psaní, co kapitola, to jiný čas, přeskakování z jedné ústřední postavy na spoustu vedlejších. Bavila mě různorodost nájemných zabijáků, a v určitým smyslu i další a další překvapivé nápady autora. Knížka začala mít určitou atmosféru, pro kterou jsem se k ní vracela, jen jsem začínala tušit, že v takových knihách, co jsou samé překvapení, bývá závěr obvykle nic moc. Toto sice nakonec pointu mělo, i když nějak mě to přesto neuspokojilo. Jako kdyby ten závěr přišel moc brzy.
Autorka v podstatě "vykradla" různé styly trenérů (netají se tím, všechny poctivě zmiňuje, že co si od koho půjčila), všechno krapet vylepšila a pojmenovala po svém a celkově představuje jako komplexní metodu, jak zvládnout psy, kteří neúměrně reagují na jiné psy nebo na lidi. Především založeno na přirozeném učení se psa, nikoliv na odvádění pozornosti apod. Nejdůležitějším principem metody je, aby pes během pomalého setkávání se spouštěčem nežádoucího chování nebyl vůbec ve stresu, což je trénováno na simulovaných situacích, a pes se díky nim zvládne přiblížit ke spouštěči čím dál blíže bez reaktivity. Zároveň se majitel učí vnímat jemné signály psa značící, kdy se začíná dostávat do stresu.
Metoda jako taková asi může fungovat, nicméně autorka ji podává tak rozvláčně a složitě, že to působí příliš složitě, nebo spíš to i odrazuje :-) Taky neustále zdůrazňuje, jak je potřeba se učit od certifikovaného trenéra, který se učil přímo od ní, jinak nezaručuje, že trenér nebude dělat chyby. Bez aspoň výukového videa to zřejmě nezvládnete.
No a ty její zlepšováky jdou docela na nervy O:-)
Autor nyní vsadil na atmosféru různých typů již vzrostlých zahrad, na jejichž tvorbě se v minulosti podílel. Hlavně spousta velkoformátových fotografií, jen střídmě textu a u každé zahrady samozřejmě její plánek, a na dvoustraně i popsáno osázení viditelné na zvolené fotografii. Jako bonus obsahuje kniha i stručný zahradníkův rok a rozsáhlejší zásady pro tvorbu zahrad.
Jako jo, jen na mě to úplně nepůsobilo, takže nemůžu zařadit mezi top knihy na téma tvorby zahrad...
Knížka vede nejprve k uvědomění, že jste závislí na digitálních technologiích, potom ukáže, jak je tato závislost škodlivá, načež vám vysvětlí, proč nebude tolik těžké se této závislosti zbavit, a konečně přináší praktický návod, jak toho docílit. Vtipné je, že autor si tím nikdy neprošel na vlastní kůži, tedy tím, že by tuto závislost měl.
Mně to přineslo konečně i pochopení, proč někteří lidé nejsou na sítích k zastižení každou vteřinu. Nějak mě nikdy nenapadlo, že se prostě jen můžou snažit o hodnotnější život.
V knize mi chybělo nějaké to závěrečné shrnutí všech tipů, co v knize zazněly. Něco na způsob motivačních citátů, které bych mohla mít stále na očích. Vše bylo podáváno tak nějak od lesa a schované v hromadě textu. Takhle brzy většinu rad zapomenu.
Drobnější knížka mapující formou blogových příspěvků 6 let života nejprve promující studentky medicíny, poté mladé lékařky pracující na odvykačkách, až po zkušenou lékařku. Dozvíte se stinné stránky studia medicíny, introvertní osobnosti i práce čerstvé absolventky. Záznamy odrážejí hlavně niterné pocity autorky, postupně stále více s přibývajícím počtem followerů se snažící promlouvat do duše těm, kteří snad můžou bojovat se stejnými vnitřními bubáky jako ona. Ty rady ohledně seberozvoje jsou fajn, jen nevím, zda si tuto knížku najde právě cílová skupina. Člověk by čekal totiž že půjde spíš o oddechovku s vtipnými historkami z ordinace. No tak o tom knížka není.
Knížka v první části rozebírá všechny možné příčiny únavy, i ty, které by vás (a ani mnohého doktora) nenapadly. Rady, abyste šli k doktorovi a nadiktovali mu, jaké testy vám má provést, jsou ale poněkud utopie :-D Tato část hledání možných příčin únavy mi přišla moc stručná.
Dále se autorka dívá na to, jak upravit jídelníček a prakticky překopat celý svůj životní styl, abyste se udrželi stále plní energie. Jak očistit střeva, zdravě spát, afirmace... Je tam od všeho něco a není to vlastně nic nového.
Hlavním tématem, na které je autorka hrdá, a kam celá knížka směřuje, je několikatýdenní program na obrodu organismu a nalezení a odstranění všech žroutů energie. Samozřejmě největší důraz je kladen na stravu, autorka nabízí i sestavený jídelníček na toto období.
Je to asi knížka užitečná a může pomoct lidem trpícím věčnou únavou tzv. bez příčiny... No já bych uvítala spíš, aby bylo víc doktorů jako je autorka knihy, kteří by vám takový program naordinovali a dohlíželi na jeho plnění. Protože já už vidím, že i když to zní fajn, tak se mi do toho vůbec nechce.
Jako obvykle jde jen o výbor z Oshových promluv tak, ze vyzobali vše, co se týká tématu Emocí. Na tento styl už si pomalu zvykám, i když mi přišlo, že někdy si to lehce odporovalo O:-) Zaměření bylo jen na nekolik konrétních emocí, s tím, že vždycky bylo dodáno, že to analogicky platí i pro ostatní. Většinou to pro mě bylo spíš opakování, než něco vyloženě přínosného, nicméně i opakovat je potřeba. Bohužel nesouhlasím s Oshovým tvrzením, že zlost nelze mít bez druhé osoby, to mi celý dojem kazilo, protože mě to nutilo přemýšlet, kde všude ještě takto zjednodušuje.
S Dunou jsem se teď setkala poprvé a překvapilo mě, jak promyšlený tento vesmír budoucnosti autor měl. Představí nám jeho novodobou historii, politiku i náboženství, včetně celého ekosystému planety Arrakis a kompletních dat ohledně jejích obyvatel včetně jejich jazyka. Takže na začátku se člověk musí prokousat spoustou nových pojmů (na konci knihy je jejich rozsáhlý slovníček, což jsem zjistila až po dočtení), na které jsem si po celou knihu nemohla zvyknout. Zpočátku mi i trvalo, než jsem pochopila současnou politickou situaci. Pak nastane část, která skutečně zaujme, a postavy nejen hlavní, které si člověk zamiluje. Konec však byl uspěchaný a samotný závěr mě překvapil, že jako to už je fakt poslední věta? V průběhu děje jsem bohužel některé situace nepochopila nebo byly příliš technické (s použitím techniky jejich světa), což je škoda. No bylo to zajímavých pár dní strávených s touto knihou :-)
Ten přechytralý lékárník mě neskutečně lezl na nervy. Všechno ví nejlíp, vnucuje svým zákazníkům své názory o alternativní medicíně a pořád si stěžuje na vychladlý čaj. Pokud jde o obsah knihy, uvítala bych méně beletristickou formu a vhodné by byly i nákresy, protože ne všichni porozumí mechanismům fungování léků tak, jak to popisuje. Hlavní rady by bylo vhodné shrnout na jednom místě. Slouží k tomu sice vlastně názvy kapitol, ovšem ty jen tak obecně nadhodí téma se slovy "proč je dobré atd.".
Opravdu jedinečná příručka. Přitom prý vznikala jen 5 let. Na ten rozsah obsahuje jen minimum chyb zjistitelných laikem (obvykle zapomenuté anglické slovo), takže tleskám. Doporučila bych knihu už pokročilým birdwatcherům, protože laika ohromí, kolik různých podob může jeden a týž druh nabývat - ať už jde o světlou/tmavou morfu, nebo první zimu, protože klasické rozdělení na samce a samici nebo prostý a svatební šat už každý zná. A k tomu ještě poddruhy! Každý druh je vyobrazen ve v průměru pěti různých podobách :-O A grafik si dal i tu práci, že přestože jde o různě kvalitní fotografie od různých autorů, jsou vždycky na jedné stránce všechny podoby daného druhu naaranžovány tak, že vypadají jako jedna společná fotografie se stejným pozadím. Ne vždy se sice povedlo srovnat i barevný nádech (např. někdy vypadá bílé zbarvení spíš jako modré), přesto si zaslouží obdiv a knize to velmi prospívá. Knihu provázejí též různé fotografické srovnávací tabulky, např. ptáků stejné skupiny v letu nebo jejich mláďat. Takže za mě super.