Krbi přečtené 67
Tichá hrůza
2008,
Tomáš Korbař
Za komunismu u nás mnoho hororových knih nevycházelo. Bram Stoker, Edgar Allan Poe, Ray Bradbury... o Lovecraftovi jsme si mohli nechat jen zdát. Když někdy v 70.letech vyšla Tichá hrůza, byl to blesk z čistého nebe. Kniha byla obestřena téměř mysteriózní aurou. "Četl jsi už Tu knihu? Ne? Ty vole to nedáš..." Čas se převalil i přes tuto knihu. Po revoluci jsme si postupně doplnili hororové vzdělání, jak knihami tak filmy z videopůjčoven a trochu jsme ztratili o žánru iluze, protože kniha Tichá Hrůza, nasadila laťku vysoko až nereálně. Opravdu povídek jako Byl to Démon Henryho Kuttnera nebo Ptáci od Daphne du Maurier, nevzniklo v historii mnoho. Dokonce i Letní hosté od Shirley Jacksonové, nepůsobí příliš hororově a přesto atmosféra, která se tu postupně zahušťuje, Vám začne nepříjemně cuchat nervy, ještě dříve než si to plně uvědomíte. A ano, pokud jste někdy jeli z dovolené na chatě domů dříve než bylo nutné, bylo to právě kvůli této povídce.... celý text
Banjo z mlžných lesů : trail stezkou času, Greenhorns, White stars, Paběrky : školy hry na pětistrunné banjo, tabulatury, zpěvník
1998,
Marko Čermák
Sonáta pro klavír a borovici
1997,
Miki Ryvola (p)
Knihu jsem četl poprvé na konci 90.let kdy jsem hojně čundroval a povídky (hlavně ty od Wabiho Ryvoly) mne silně zasáhly. Především povídky: Šedesát stupňů celsia pod pod nulou, Usárna a Dusno. Kniha zaujme i obálkou, jejíž autorem je marko Čermák.... celý text
Prokletá vůně hor
2007,
Wabi Ryvola (p)
Některé povídky koketují se sci-fi a hororem. Mysteriózní atmosféra prostupuje téměř celou knihou. Vše je postupně rámováno ironií a černým humorem. Wabiho povídky jsou stejně nezaměnitelné a charakteristické jako jeho písně.... celý text
Listí aneb Co zbejvá
2008,
Miki Ryvola (p)
Velice pěkně vyvedená publikace obsahující Mikiho písňové texty, povídky, básně, úvahy. Většina textů již v minulosti vyšla, ale nikdy takto přehledně a pohromadě. Kniha osahuje řadu, dnes už v podstatě historických, fotografií z Mikiho života trampa, muzikanta a výtvarníka.... celý text
Kniha upírů
1990,
Eduard Martin (p)
Knihu jsem četl poprvé asi ve třinácti letech. Samotná zápletka spadá do žánru sci-fi, nic méně dějovou linku jsem vnímal pouze jako (byť napínavou) kulisu. To čemu jsem jako čtenář propadl byla pochmurná a znepokojivá atmosféra, kterou Eduard Martin v románu vytvořil. Atmosféra prastrýcova starého domu a po té jeho statku na samotě, výrazně rámovaná ilustracemi (nebo spíše kolážemi) Miroslava Huptycha, mne fascinovala a zároveň strašila. Celý příběh získává vice spád a nádech sci-fi s příchodem ZOOMA a i když celý příběh končí v jakési smířené sentimentalitě a pochybnosti, i na konci přetrvává ten znepokojivý pocit- něco zde nebylo v pořádku, bylo zde něco děsivého, něco skrytého...a nebo to byl jen klam.... celý text