LahoferRose LahoferRose přečtené 375

Ocelové jeskyně

Ocelové jeskyně 2012, Isaac Asimov
4 z 5

V práci jsme měli hodiny ruštiny s Běloruskou a ta miluje Asimova. Doporučovala mi zejména Nahé slunce. Až při čtení jsem zjistila, že jde o druhý díl. Kniha se dá číst i bez znalosti Ocelových jeskyní, nicméně po přečtení první knihy je vše jasnější. Baley není zrovna nejbystřejší policista, takový normální chlap se smyslem pro spravedlnost a vedení. Způsob života, který vede mu přijde dostačující, ale nikdy se nad ním moc nepozastaval. Dokud díky případu nepřišel do Vesmírného města. V knize bylo pár zajímavých nápadů, které mne bavily. Ač se kniha odehrává v daleké budoucnosti, je mnoho drobností, které autor nijak nevylepšil a to mne trochu mrzelo. V mnoha ohledech se život Pozemšťanů nijak nezměnil nebo hodně málo. Asimovi se ale nedá upřít obrazotvornost u Vesmířanů. Zločin byl zapeklitý, ač ne tolik jako v Nahém slunci. Vraha jsem neuhádla a tak to má také být. Příběh plyne pomalu, nikam se nespěchá, přesto jsou scény, kdy Baley 2x obviňuje vraha dramatické. R.Daneel Oliwav je vyobrazen jako velmi přitažlivý, bylo by zajímavé ho potkat :-)... celý text


Příběh ztracené holčičky

Příběh ztracené holčičky 2018, Elena Ferrante
ekniha 5 z 5

Hodnotím tu celou sérii. Sledujeme nejenom dvě přítelkyně od jejich dětství až po stáří, ale celou živou čtvrť se všemi svými kostlivci, žalobami, smutky, záští, přetvářkou,... Štěstí je v této sérii skutečně pomálu - je-li tu vůbec. Žasnu nad tím, jak se spisovatel/ka nebojí ukázat hlavní postavu i jako zlou, sebestřednou ženu. Jak já Elenu nenáviděla, zejména ve třetím díle! Častokrát jsem knihu zaklapla a musela se vyvztekat než jsem mohla pokračovat. Ale o to opravdovější postavy jsou. Postav je tu mnoho, stejně jako v životě. A tak to je to správně. Neapol ve mě zanechala pocit špíny, násilí, sprostoty a přesto mě láká. Jak jen to ta kniha dokázala? Jazyk, kterým je kniha napsaná je unikátní, je radost číst každý řádek.... celý text


Kroniky prachu

Kroniky prachu 2019, Lin Rina
3 z 5

Nestává se moc často, aby první stránka načrtla celý příběh. Ale kniha se mi četla dobře. Jiskření a popichování mezi Ani a panem Reedem mi trochu připomínalo Jane Eyre a pana Rochestera (ale to je moje srdcovka). Bohužel, od chvíle, kdy si Ani uvědomila, že pana Reeda miluje, změnila se kniha v čistě puberťácké achich a ach. I přesto šlo o milé čtení, jelikož se mi dostalo romantiky, kterou jsem postrádala u Milence lady Chatterley. Mrzí mě, že v knize jsou nakousnutá zajímavá témata jako zákaz žen v knihovně, steampunk, Židé, život pana Reeda, Elisy a její mecenášky, ale nejsou nijak rozvedená. Ani byla na začátku nesnesitelná s tím svým názorem, jak je chytřejší a lepší než ostatní. Ale i to k příběhu patřilo, protože i ona si to po pobytu v Londýně uvědomila.... celý text


Milenec lady Chatterleyové

Milenec lady Chatterleyové 2008, David Herbert Lawrence
2 z 5

Skandální? Na jednu stranu chápu, že to v roce 1929 skandální bylo. Na druhou stranu, Coniin manžel nebyl schopen sexuálního aktu a sám po ní později zadal dědice, pokud to zařídí diskrétně. S nebezpečím zamilovanosti přeci musel počítat. Přijde mi přirozeně, že se Conni, ač mladá, cítila jako stará, zapšklá žena. Sex je potřeba, ať si Cliffordovi přátelé filozofují jak chtějí. Bylo zajímavé, že Connii si také myslela, že nejdůležitější je, aby si muž a žena rozuměli intelektuálně a že je sex je pouze pudova záležitost hodná těch nejnižších. A přitom stačilo, aby si ji vzal do parády hajný, muž jak se patří a ukázal jí o čem to ve skutečnosti je. Clifford musel být v posteli před úrazem celkem nudný. Z knihy jsem cítila, jak je prostředí Wragby průmyslově ošklivé, bezútěšné a depresivní. Hajný byl ale na můj vkus až příliš vulgární. A z paní Blazenky mi naskakovaly pupínky odporu. Snad nějakou dobu neslyším lůno. Celkově jsem čekala romanci. Z těchto dvou jsem až do konce měla pocit, že jsou pouze milenci na základě sexu. Lásku jsem jim neverila ani za mák.... celý text


Poslední poklona Sherlocka Holmese

Poslední poklona Sherlocka Holmese 2001, Arthur Conan Doyle
3 z 5

Jak už u Sherlocka bývá, dobrá povídka střídá slabší. Jen mě udivuje, kolikrát se v povídkách vyskytuje postava jménem Ferguson nebo sir James. Zajímalo by mne, zda se pouze sir A.C. Doyl neobtěžoval s vymýšlením jiných jmen nebo jestli tím odkazoval na někoho jemu blízkého..... celý text