Roboti úsvitu přehled
Isaac Asimov
Romány o robotech série
< 3. díl >
Lidstvo je na pokraji katastrofy. Elijáš Baley se při řešení svého nového – a posledního – velkého případu dostává přímo na hlavní z vesmířanských světů – Auroru. Případ je to velice neobvyklý. Byl zničen humanoidní robot Jander Paneel, dvojče Elijášova kolegy Daneela a hlavním podezřelým je vesmířanský robotik a politik dr. Han Fastolfe, kandidát na funkci předsedy Rady Aurory. Hlavním motivem příběhu je Baleyho snaha prosadit po staletí přerušené obnovení kolonizace Galaxie lidmi. A Fastolfe je jedním z mála, kdo podporuje myšlenku, aby se nové kolonizace mohla zúčastnit i Země. Uvědomuje si, že současný stav vede k zániku. Vesmířanské světy s jejich dlouhověkými a do sebe zahleděnými obyvateli stagnují a pozemský systém nevyhnutelně směřuje ke zhroucení. Jen nová expanze umožní lidstvu další vývoj. Snaha o propojení se světem Nadace je zde již zřejmá. Není nutno zdůrazňovat, že se Baley ze všech svých sil zasazuje o vytvoření společnosti, která se bude později nazývat Galaktickou říší.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , Argo , TritonOriginální název:
The Robots of Dawn, 1983
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Roboti úsvitu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (36)
Napíšu hodnocení ve stylu hodnocení produktu zakoupeného na Heuréce, ať tu máme nějakou změnu :)
Výhody:
Další nádherné zamyšlení se nad třemi zákony robotiky, které jsou zde rozpracovány do ještě větší hloubky.
Příběh nás zavede do dalšího světa, a tedy úplně jiného kulturního prostředí. Ve srovnání se Solarií to není až takový extrém. Dalo by se říct, že zlatý střed mezi tím, co je na Solarii a Zemi (jak je popsaná v knize). Asimov nastiňuje, jak by se kolonizace Galaxie mohla ubírat a do jakých odlišných podob by se jednotlivé světy mohly vyvinout.
Kromě robotiky a sociologie tady Asimov načíná i téma sexuologie, vesmírného pohonu (hyperpohon), samořiditelných aut a vznášedel. Zajímavé je taky téma dlouhověkosti.
Nevýhody:
Detektiv Eliáš tahá své domněnky úplně odnikud a na základě téměř neexistujících spojitostí tvoří nějaké závěry.
Rádoby nezaujatý detektiv všem podsouvá svá tvrzení a místo směřování případu k vyřešení neustále odbíhá otázkami, které nemají s případem co dělat. Je to samozřejmě pro uvedení myšlenek autora a obsah těch rozhovorů je zajímavý, jen to nějak nesedí k tomu vyšetřování.
Nikde tam není vysvětleno, proč se Země dostala do aktuální situace, tedy proč najednou nemá technologie k osidlování dalších světů. To je jako kdyby Evropané osídlili Ameriku a pak spálili lodě a zapomněli, jak je postavit a nechali plavbu už jen na Američanech. Takto to Asimov prezentuje.
Znovu Země a její problémy. Zmiňovaných 8 miliard je katastrofální přelidnění? Podle Asimova a jeho propočtu je nejspíše optimální počet obyvatel takové planety 200 miliónu, jak ostatně uvádí u Aurory. Tedy samozřejmě do toho nepočítá otroky (roboty).
A ještě jednou Země. Proč se tady v této daleké budoucnosti lidé dožívají pořád stejně, ale na vnějších světech se délka života skoro zečtyřnásobila? Toto vysvětlení mi dost chybí.
Shrnutí:
Příjemné a místy velice napínavé počtení. Ve výsledku mi ani nevadil velký počet stran, i přesto by drobné zkrácení o 10 - 20 % knize jen prospělo.
Na závěr přišel zajímavý plot twist, který jsem neviděl přicházet. To mě příjemně potěšilo.
Související novinky (1)
Knižní novinky (11. - 17. 9.)
10.09.2012
Citáty z knihy (7)
„...uznej, že je hrozně těžké chodit po trávě tak, aby to rámusilo.“
„Robot se nemůže bránit ani vypovídat.“
„Robot nesmí ublížit lidské bytosti a ani odmítnout přátelské gesto.“
Více citátů z knihy najdete u autora.
Kniha Roboti úsvitu v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 427x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 24x |
v Knihotéce | 207x |
v Chystám se číst | 43x |
v Chci si koupit | 25x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
roboti androidi detektivní a krimi romány sci-fi
Autorovy další knížky
2009 | Nadace |
1993 | Já, robot |
2009 | Nadace a Říše |
1993 | Konec Věčnosti |
2010 | Druhá Nadace |
Asimov zde nedělá nic jiného, než že pouze rozšiřuje lore klíčové Nadace - použil na to osvědčeného Eliáše a přestože je úvod knihy lehce prkenný, tak s tím vlastně nemám žádný problém a opět jen obdivně uznávám, jak měl Asimov celou tématiku v malíku, resp. v hlavě.
Jeho vesmír dává smysl, je sexy, je skličující, děsivý, mentorující i motivující zároveň. Za mě je to cca 95% s tím, že nekriticky přijmu konceptuální význam knihy a ochotně přehlédnu mírné nedostatky v budování samotných postav (Eliáš je v tuto dobu zkušený poloVesmířan, ale člověk má tak nějak furt pocit, že je to svým způsobem hrozný trumbera s propůječeným géniem), či samotné jakožedetektivní zápletky.