lampernaqui přečtené 2611
Conan a první lidé
2009,
Břetislav Čenda
Pan Čenda se v psaní Conana našel a já jsem rád. Jeho romány rozhodně Howardovskému universu neubližují. Je to jednoduché čtení, které rychle utíká a čtenář vlastně během těch pár hodin nemá čas se nudit. Jedna akce střídá druhou, do toho lehký humor mezi jednotlivými členy ústřední trojice. Co na tom, že se jedná o příběh již x-krát vyždímaný. Je podaný zábavnou formou a to je hlavní.... celý text
Okresní Musa / Slavný Gaudissart / Bezděční herci / Dvojí rodina / Vstup do života
1965,
Honoré de Balzac
Po předchozím dílu naštěstí nastoupily povídky, které mě začaly bavit. Neznal jsem ani jednu. Přece jenom ty nejslavnější práce mám už za sebou a teď spíše objevuji neznámé, které rozšiřují svět Lidské komedie. Některé byly klasicky kriticky Balzacovské, jiné zase hrály spíše na humornou notu - a překvapivě to fungovalo i po tolika letech.... celý text
Šuani / Temný příběh
1968,
Honoré de Balzac
Po prvé jsem měl při čtení Balzaca problém... a to u obou příběhů. Vůbec jsem se nemohl do příběhu dostat a musel jsem se do čtení nutit. Nedokážu popsat, čím to bylo, vzhledem k tomu, že styl vyprávění měl autor stále stejný. Možná jsem neměl moc informací o šuanech a daném období, copak já vím. No, snad další knihy budou pro mě zase záživnější.... celý text
Conan a Srdce Pteionu
2008,
Vlado Ríša
Jestli někdy existovala v tom nepřeberném množství žen jediná, která byla pro barbara jak se říká osudová, byla to Belit, drsná pirátka, se kterou společně brázdili vody a plenili lodě. A dá se předpokládat, že pokud by měl Conan možnost někoho oživit, že by to byla ona. Ríšovo styl psaní se ke conanovkám hodí, takže čekejte klasický průměr, který Vás neurazí, ale na krátký čas příjemně zabaví.... celý text
Conan a krvavé slzy
2008,
Břetislav Čenda
Pan Čenda si svoje trio hrdinů musel oblíbit, když jim servíruje jedno dobrodružství za druhým. A je to dobře, protože conanovky v jeho podání jsou sice jednoduchou, ale příjemnou dobrodružnou fantasy. A s těmito hrdiny se rád znovu setkám. Jen je dobré číst je opravdu postupně, protože čas od času někdo z tria získá určité předměty a ty se využívají v dalších příbězích.. nebo někoho potkají a v další díle se na setkání naváže. Jen tak dál, pane "Blancu".... celý text
Historie třinácti / Tajnosti princezny z Cadignanu
1957,
Honoré de Balzac
Na Historii třinácti jsem se těšil hlavně z jednoho důvodu - už jednou jsem u Balzacových spisů jmenoval svého oblíbeného režiséra Rivetta (Krásná hašteřilka), a právě tento komplet povídek ho měl inspirovat k natočení jeho skvělého, více jak dvanácti hodinového filmu, Out 1. Inspiraci jsem v tom moc nenašel, ale to nemění nic na tom, že povídky byly správně Balzacovské a podívali jsme se v nich nejenom mezi smetánku, ale i do pařížského podsvětí.... celý text
Hledání absolutna / Mistr Kornelius / Prokleté dítě / Vendetta / Venkovský lékař
1975,
Honoré de Balzac
Další pěkný výběr z Balzacova díla. Povídky jsem vůbec neznal - přece jenom povinná školní četba se zaměřovala jen na několik jeho románů. Ale kvalitou se dají srovnávat i k jeho nejslavnějším pracím. Vítězem z tohoto souboru je Hledání absolutna, o jednom naprosto oddaném muži. Jenže je oddán vědě, zatímco rodina živoří.... celý text
Conan a Princezny z Rádžastánu
2007,
Břetislav Čenda
Celkem mě potěšilo, že v tomto dobrodružství se objevují Conanovi přátelé z minulého dílu. Docela jsem si na ně zvykl a budu doufat, že se budou objevovat i nadále. Jinak jde o klasický příspěvek do velkého barbarského světa, který ostudu neudělá. Pan Čenda si drží svoji laťku, nikde zbytečně nic neprotahuje a Conanovi dopřeje dostatek potřebných soubojů.... celý text
Conan a prokletá koruna
2006,
Břetislav Čenda
Od Čendy, pardon - Blanca - jsem četl už jednu conanovku a Prokletá koruna si drží stejnou úroveň. Všechno rychle utíká, nikde se autor příliš nezdržuje a tak se barbar vydává znovu na dlouhé putování po boku vnadné slečny a přátel. Nechybí potřebné ingredience v podobě roztodivných tvorů a soubojů, kdy se i Conan zapotí. Všichni asi vědí, jak vše dopadne, to ale v tomto žánru nevadí.... celý text
Šagrénová kůže / Usmířený Melmoth / Červená hospoda / Neznámé arcidílo / Massimilla Doniová / Petr Grassou
1960,
Honoré de Balzac
Pokračuji ve čtení Balzacova kompletu. Nikdy bych nečekal, že u něj v jeho příbězích najdu nadpřirozené či magické prvky, ale tady se tomu tak děje. Tajemno může být ukryto v kousku kůže, který dokáže plnit přání, či v cizinci, který vám je v patách a radí vám přes rameno. Druhá povídka se mi četla hůře, protože jsem se ještě nedostal k románu Poutník Melmoth (ačkoliv ho mám v knihovně připraven). Nadšený jsem byl z povídky Neznámé arcidílo, protože jsem velký Rivettův fanoušek a tohle je předloha je mistrovského díla Krásná Hašteřilka.... celý text
Šikmý kostel 2
2021,
Karin Lednická
Od přečtení prvního dílu uběhla už nějaká doba a bál jsem se, že se do děje nedostanu snadno. Naštěstí mi autorka během prvních stran všechny postavy příjemně oživila, přidala rychlé shrnutí posledních osudů a všechno mi naskočilo, jako kdybych to četl před týdnem. Kvalita rozhodně nespadla, možná naopak. Děj se přesunul do druhé světové války a znovu jsem se dozvěděl něco nového o kraji, který jinak vůbec neznám. Knížka se čte prostě sama.... celý text
Conan a meč Yggrest
2006,
Vlado Ríša
Yggrest je už můj několikátý Conan od tohoto autora a zatím si drží svou laťku. Je to čtivé, s ničím novým to nepřichází, ale nic podobného jsem ani neočekával. Jednoduchá zábava, kdy Conan dostane za úkol donést králi meč, což je ale pouze začátek dobrodružství, ve kterém jde nejenom o jeho krk, ale i o celé království.... celý text
Conan: Tarantijský tygr
2005,
Leonard Medek
Jakožto velký ctitel Cimrmana jsem si při čtení Tarantijského tygra musel vzpomenout na hru Hamlet bez Hamleta. Něco takového se povedlo i Leonardu Medkovi. Máme conanovský příběh plný intrik, potvor a soubojů, ale jaksi nám chybí hlavní hrdina. Mluví se o něm, několikrát se mihne kdesi v pozadí... a to je všechno. Takhle by se mohlo zdát, že knížka stojí maximálně za odložení, ale přiznám se, že jsem přistoupil na autorovu hru a bavilo mě to. Bylo to zase něco originálního - sledovat celý děj z pohledu postav, které by jinak byly v normálním příběhu vedlejší.... celý text
Modesta Mignonová / Dům u pálkující kočky / Venkovský ples / Gobseck
1958,
Honoré de Balzac
Dnes jsou v módě různá univerza, ale to jsme nevěděli, že už hodně dávno si jeden autor stvořil vlastní Balzacverse. Mnoho různých románů a mnoho postav, které se v nich všemožně vyskytují. V této sbírce najdeme čtyři kratší příběhy a můžu říct, že s jejich postavami se člověk už několikrát předtím setkal. Třeba to byla jen jednořádková zmínka, ale stejně. Ať už to byl Gobseck či osazenstvo budovy s pálkující kočkou. Balzacova zamilovanost bankovnictvím zde ustoupila do pozadí a já byl jen rád.... celý text