Lesewurm
přečtené 5
Enneagram. Devět tváří duše
2001,
Richard Rohr
K této knize mne před 15 lety přivedla jedna studentka psychologie, která tvrdila, že kdyby za celý první ročník studia přečetla jen tento titul, odnesla by si vše, co se během roku na fakultně musela naučit ze spousty jiné literatury. Tehdy jsem knížku zakoupila, velmi pečlivě pročetla, opoznámkovala a mnoho si z ní vzala (netvrdím, že zcela nekriticky, ale pojetí knihy je celkem jasné a netřeba o něm polemizovat). Jde především o to, že se opravdu ani v nejmenším nejedná o esoteriku, toto je čistá psychologie a obecně platná fakta o lidských povahách. Výsledkem obeznámení se s obsahem knihy je, že se člověku začnou prokreslovat vztahy lidí okolo něj. Zejména mi přišly zajímavé konstelace mezi jednotlivými povahami - např. proč si některé povahy "lezou na nervy" a nedá se s tím mnoho dělat, jen se vědomě ovládat apod. Je dobré tyto věci znát třeba i při výběru životního partnera. Časem jsem si proto zajistila ještě i další zpracování od jiných autorů (např. Helen Palmer). Nyní po letech, kdy opět řeším nárůst mezilidských vztahů v novém zaměstnání, se mi úplně mimovolně vybavují charakteristiky povah některých kolegů a vysvětluje se mi, jak moc jsme kolikrát oběťmi své povahy a že nemá cenu se některými věcmi trápit. Za mě by systém enneagramu měl být součástí všeobecného vzdělávání.... celý text
V šedých tónech
2013,
Ruta Sepetys
Hluboce obdivuji autorku, jakým způsobem dokázala téma uchopit. Realita byla totiž tak šílená, že člověku z těch hrůz vstávají vlasy na hlavě a bojí se cokoli vyjádřit. R. Sepetys je ten správný člověk, který se do látky pustil. Je pokrevně propojená s reálnými osobami, ale zároveň už má odstup. Jen si sama říkám, jestli takové zlo vůbec mohlo být nějak potrestáno?!? Ale možná ano, třeba bych se divila...... celý text
Být dobrou mámou
2010,
Sharon Jaynes
Velice pěkná knížka se spoustou výborných rad a navedení na to, jak vychovávat děti v klidu a pod "vyšším" vedením. Pokud nemá čtenářka vyslovenou averzi vůči myšlenkám z Bible, najde tu opravdu hodnotnou a krásnou příručku, jak nepodléhat panice a neuróze při výchově děti a pěstovat v nich střízlivou a vyrovnanou osobnost. Osobně moc do kostela chodit nestíhám (manžel vůbec ne), o to víc jsem si z knihy brala sílu. Akorát mě vyvolávala občas úsměv na rtech autorčina snaha o dokonalost, která se jí nejspíš i dařila (s jedním potomkem to asi lze). A co je snad nejnádhernější na celé knížce: básně. Ty jsou jedním slovem skvostné, až mi při některých tekly z očí slzy, a to poezii nijak zvlášť nerozumím. Ale tyto básně jsou naprosto srozumitelné, myslím, že každá maminka při jejich četbě bude naprosto přesně vědět, o co kráčí. V souhrnu bych řekla, že kdybych nečetla ani jednu z pedagogických a psychologických knížek věnovaných výchově malých dětí - a že jsem ji přečetla celkem hodně -, tato by mi myslím zcela vystačila.... celý text
Nazí
2009,
Iva Procházková
Kniha čtenáře zaujme svou zvláštní poetikou. Autorka nechává hlavní postavy svobodně přemýšlet a rozhodovat o svých životech. A díky tomu se jí podařilo vynést „na světlo světa“ mnoho z toho, co většinou zůstává nevysloveno a zdánlivě jakoby neexistuje. V knížce odkrývá řadu témat, nad nimiž má člověk po zavření knihy potřebu přemýšlet. Všichni hlavní hrdinové – sedmnáctiletá Sylva, Filip, Niklas, Robin a Evita – činí kroky, při kterých se nenechávají ovlivnit vyšší autoritou, ale jednají podle svého vlastního cítění. Kam je zavede, o tom je nejlépe si přečíst, kniha rozhodně stojí za to!... celý text