Lolda přečtené 109
Osvětimská knihovnice
2013,
Antonio G. Iturbe
Tato kniha není žádným lehkým čtením a rozhodně ji nedoporučuji číst před spaním. Je to bezesporu krásná kniha, plná emocí a momentů na zamyšlení, která však čtenáře emocionálně trýzní. Teď to ale nemyslím nijak ve zlém. V jeden moment nezůstává oko suché, v druhou chvíli je zase zpochybněna vaše víra v lidskost, kdy autor popisuje zvěrstva, jež se v Osvětimi odehrávala, až nakonec přestanete věřit v dobro a chopí se vás naprostá bezmoc. Všechny tyto emoce se ve vás střídají a jsou prolnuty krátkými okamžiky štěstí a naděje, které hlavní hrdinové v té hrůze i tak prožívají. Je to kniha, která se vám dostane pod kůži a která jde až na dřeň. Ale i přes svůj těžký obsah vás naprosto pohltí. Je to jedna z nejlepších knih, co jsem měl tu možnost číst, takže rozhodně doporučuji i ostatním.... celý text
Ze začátku bylo pro mne těžké se naladit na vlnu této knihy, zorientovat se v ní co co znamená atp. To vše bylo způsobeno tím, že autor vytvořil něco nového, unikátního, něco s čím jsem se ještě nesetkal. Člověk je poslední dobou zvyklý na fantasy, ve které se to hemží jen samými trpaslíky, elfy, hobity atp., čímž tak akorát vykrádají Tolkiena a vlastně nepřichází s ničím originálním. V této knize nenarazíte ani na jednu z těchto ras, což považuji za malý zázrak a neuvěřitelné pozitivum. Nutno říci, že jsem knihu přečetl jedním dechem a mrzelo mne, že kniha byla (z mého pohledu) tak krátká. Díky tomu však neztrácí na tempu a atmosféře. Konec knihy samotné je trochu utnutý a nechává čtenáře lehce rozladěného, protože ho ihned napadá mnoho dalších otázek, na které by chtěl znát odpověď. I to však má své kouzlo :-)... celý text
Levá ruka boží
2010,
Paul Hoffman
Tak jsem se po letech uběhlých od vydání této knihy konečně dostal k jejímu přečtení. Pozor spoilery!!! Děj se začíná slibně rozbíhat bez většího uvedení čtenáře do reality a chvilku člověku trvá, než se v tom všem zorientuje. To však nepovažuji za chybu a možná i to přidává na napínavosti celé knihy, která je ze začátku velmi ponurá až zvrácená. Tedy alespoň prozatím. Originalita a napětí příběhu pro mne však končí momentem, kdy se hlavní hrdinové knihy dostávají do města Memphis. Od tohoto okamžiku je příběh tak předvídatelný a tuctový jako kterýkoli filmový blockbuster z Hollywoodu. I samotná hlavní postava Cala je tak dokonalá a vše se mu daří do té míry, že člověk v napjatých situacích nemá o něj naprosto žádný strach, neboť ví že "on to přece dokáže levou zadní". Tím kniha z mého pohledu velmi ztrácí ze svého potenciálu. I ta rádoby emo láska mezi hlavním hrdinou a Arbell je občas až k smíchu a těžko uvěřitelná. Co mne však asi zklamalo nejvíce je závěrečná bitva. Nevím, zda to byl autorův vyslovený záměr, ale člověk, aspoň trochu znalý dějin, v ní vidí naprosté vykradení a okopírování bitvy u Azincourtu, které bylo jedním z nejdůležitějších střetnutí Stoleté války. Prvotní pronásledování vykupitelské armády, její špatný stav, převaha lučišníků na straně vykupitelů, rozblácené bojiště, naostřené kůly, na první pohled nerovný souboj...mohl bych takto mluvit do nekonečna. Výsledkem bylo, že jsem stránky popisující tuto bitvu jednoduše přeskočil, protože pro mne neskýtali nic překvapivého ani napínavého. Tečkou byl plytký a nezajímavý závěr, kde se "konečně" dozvídáme, že Cale je Levou rukou Boží. Jako by nás na tom mohlo ještě něco překvapit. Kniha měla na víc a rozhodně její začátek mnohé sliboval. Bohužel však svůj potenciál nenaplnila.... celý text