Majrek
přečtené 470
Maják na konci světa
2020,
Jules Verne
Na malé ploše studeného ostrůvku Isla de los Estados se odehrává velké drama o malém počtu "herců". Karty jsou víceméně rozdány již na začátku, ale to by nebyl Jules Verne, aby nedokázal z tématu vytěžit maximum... Jako "nezávislý pozorovatel" se ve vypravování soustřeďuje na obě strany - strážců i padouchů a místy jakoby držel palce oběma... Já byl spokojený - nejen s vypravěčským umem, zajímavým prostředím, nebo realistickým popisem manévrování lodí. Konečně vím, jak vypadá Ostrov Stavů, o kterém jsem dříve ani neslyšel...... celý text
Postřehy z Londonistánu
2015,
Iva Pekárková
Kniha mi otevřela oči! Dokonce natolik, že i ve tmě trpím barevnými vidinami multikulturalismu. Běda! Zdá se, že jsem beznadějný xenofob, omezený ve svém neznabožství a slepý ve svém nezměrném nacionalismu, nekorektní hulvát a kdovíco ještě... Ano, jsem Čech, ateista, heterosexuál a - světe div se - jsem na to hrdý. Je to v dnešní době ostuda, vím. Navzdory mé totalitárně nastavené mysli jsem přesto knihou nemrštil do kouta (přestože jsem k tomu u některých kapitol neměl daleko) a řádně ji dočetl... Teď trochu vážně - kniha je pozoruhodná, nejen tématem, které zpracovává, ale i přístupem k tématu "barevného" Londýna, jenž autorka bere pod svá křídla a snaží se ho čtenáři přiblížit. Leckdy poněkud upozaďuje Evropany a staví je do dosti nepříjemného světla, ačkoliv si to zaslouží(me) jen někdy - proto ten "šovinisticko-patriotický" úvod. Členění do krátkých kapitol je šikovné (koneckonců knížka vznikala původně jako blog), čte se s lehkostí, jen se s autorkou v některých závěrech leckdy neztotožňuji. Například naivita některých děvčátek, hledajících štěstí v náruči cizinců, je leckdy bezbřehá - to však samozřejmě není vinou autorky - ta na tento jev jen poukazuje, nicméně si myslím, že naivní je leckdy i přístup některých Evropanů vůči islámu. Ale to by bylo na dlouho diskusi... Knihu rozhodně doporučuji k přečtení, protože právě k takovým diskuzím vybízí. Howgh!... celý text
Shi. Kniha 1 a 2
2021,
Zidrou (p)
Četl jsem doslova jedním dechem - od knihy jsem si snad neodskočil ani "na stranu", dokud jsem ji nedočetl. Příběh perfektní, prolínání časových rovin mi skvěle sedlo, každá z postav byla něčím osobitá a skrývala větší či menší tajemství; ponurá atmosféra viktoriánské Anglie byla až mrazivě přesvědčivá. A ty ilustrace! Jedním slovem: nádhera! Samozřejmě, je to komiks (nebo chcete-li "grafický román") určený výhradně pro dospělé, a to ještě ne pro slabší povahy, protože se zde násilí, erotika a smrt vyskytuje v opravdu vrchovaté míře. Každý prvek ovšem do příběhu perfektně zapadá, jako oblázek do mozaiky. Jen jsem se neubránil pocitu, že blonďatá hlavní hrdinka je spíše Francouzkou, než Angličankou...... celý text
Tajemství a záhady
2020,
Arthur Conan Doyle
Velmi čtivé dílko ve skvělém překladu. Vyprávěčské umění A.C.Doyla je nepopiratelné - vtáhne vás do děje prakticky ihned a bravurně vykreslí atmosféru. Škoda jen, že dějové linky jsou až příliš přímé a pointu čtenář poměrně brzy odhadne.... celý text
Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC
2017,
Stephen William Hawking
Stephen Hawking byl výborným vypravěčem, jenž dokázal mnohdy těžko uchopitelnou vědu popularizovat s lehkostí a svěží nadsázkou. Tato knížka (je to vlastně soubor dvou krátkých přednášek) člověka trochu zasvětí do problematiky, chybí jí jen větší rozsah a více podrobností - ty ovšem čtenář nejde ve Stručné teorii času, nebo ve Vesmíru v kostce.... celý text
Simpsonovi - Komiksový výbuch
2017,
Chuck Dixon (p)
Tentokrát naprostá pecka... Je skoro neuvěřitelné, že při tak ohromném počtu již vytvořených příběhů a navíc v notoricky známém prostředí, lze ještě vymýšlet něco nového, neotřelého a občas výrazně vtipného - jako nápad s kvalitou závodního stravování, nebo fóry se "čtenáři"...... celý text
Tajemství Viléma Storitze
2021,
Jules Verne
Vernova "jednohubka", která slibuje již v podtitulu plnou měrou alchymii a také špetku detektivního žánru. Zní to slibně, avšak již po několika kapitolách je čtenáři jasné, že detektivní žánr nebude spisovatelovým "šálkem čaje" - hlavní zloduch (jehož jméno je v příběhu mnohokrát skloňováno) je znám již na začátku, jeho tajemství odhalí i méně důvtipný čtenář již záhy a jde jen o to, jak se s oním "zlem" hlavní hrdinové vypořádají. Brilantní zápletku, napětí a fantastické odhalení nečekejte - kniha vás možná osloví více zajímavým popisem prostředí a osvěžující nekorektností vůči některým národům. Verne je holt mistrem v jiných žánrech - ostatně, byl bych zvědavý, jak by se takoví A.C.Doyle, nebo Agatha Christie vypořádali s dobrodružným románem, nebo cestopisem - třeba by to také nedopadlo oslnivě...... celý text
1984
2020,
George Orwell (p)
V tomto proslulém románu na mne překvapivě nejvíce zapůsobily pasáže, charakterizující "obyčejný lidský život" a vztahy mezi Winstonem a Julií. Ač obklopeni absurdním režimem, stále se vracejí ke své přirozenosti v ženském a mužském chápání světa a jejich myšlenky a konání jsou tudíž naprosto přesvědčivé. Definice absolutní totality je sice autorem líčena do nejmenších podrobností, přesto funkčnosti takového modelu nevěřím - ať už jde o superstáty, nebo představu neomezené moci na dobu neurčitou. Orwell naopak podle mně přesně a výstižně definuje "trojí lid" a jeho nekonečnou snahu soupeřit o moc - nejedná se nakonec o novou myšlenku. Román je ale pozoruhodný, nadčasový a vybízející čtenáře k zamyšlení (stačí se jen podívat na ten počet zdejších komentářů :) )... celý text
Volání Cthulhu 2
2012,
Howard Phillips Lovecraft
"Již drahnou dobu jsem v sobě přemáhal nutkavý pocit zmocnit se byť jen jediného výtisku této zelenošedé knihy a alespoň na moment poodhalit záhadné jinotaje, jenž jsou skryty v jejích útrobách. Jak strašlivé zkušenosti se mi dostalo, když se mi poprvé ocitla v ruce - její strašlivá barva jakoby ani nepocházela z našeho světa, tajemné vroubkování, jenž se mi vtisklo do každičkého póru na kůži - jakoby mne lechtalo tělo odporného šupinatého tvora a jemné vibrace, doprovázející veškerý, byť jen letmý pohyb její vazby - to vše mělo varovat mé smysly. Já však ve své naivitě tento svazek otevřel! Z hloubi jeho podstaty se rázem vyvalil ničím nepopsatelný závan odporného puchu, nepodobajícímu se ničemu z této planety. Tu jsem se v náhlém záblesku mysli rozvzpomněl - nemůže být mýlky - tento manuskript nemohl vytvořit nikdo jiný, než šílený občan Providence H.P.L.Craft.... Bylo již pozdě! Mou mysl nyní obklopovala svíravá bezmoc. Bezejmenná hrůza, jenž ze stránek čišela, měla totiž prazvláštní podobu a tvar - přímo se zhmotňovala před užaslýma očima - obestřela nebohého čtenáře a zanechávala jej ve stavu mrtvolné strnulosti. Taková hrůza může pramenit jen z nejzazších kosmických sfér, kde se rodí při mocných obřadech tvorů tak nepředstavitelně odpudivých, až je mým rukám stydno svěřit popis klávesnici... Listy té zlořečené knihy se samy otáčely s podivným, zlomyslným ševelem, jednotlivá slova se počala slévat v zapovězené obrazce, z nichž dýchal pradávný děs, a já se za hrozivého zvuku bubnů pomalu, ale nezvratně, propadal do hloubi té slizké a pekelné matérie, ve stavu naprostého šílenství..." Atmosféra knihy je opravdu na jedničku - tu Lovecraft umí rozvinout mistrovsky do nejmenšího detailu. Naivně až groteskně vyznívá ustrašený popis zalesněných horských úbočí, "odpudivě kulatých" vršků, nebo dětinský strach z nebohých lelků. Ale co na tom? Poučený čtenář v Lovecraftově díle nemůže hledat racionalitu, překvapivou zápletku, nebo dějovost. Jde zejména o rafinovaný popis beztvaré hrůzy, ze všech možných stran a pohledů. A to mu jde na jedničku. P.s.: dřevoryty jsou úžasné a je jen škoda, že jich je v knize poskrovnu... celý text
Jules Verne - Zemí šelem
2020,
Josef Blažek
V tomto zatím posledním komiksu podle předlohy románového velikána se přesuneme do Indie, kde budou hrdinové, cestující v poněkud netradičním dopravním prostředku, čelit mnohým nebezpečenstvím... Opět velmi pěkně výtvarně zpracovaná verneovka.... celý text
